Tuzemský stavební trh čelí dlouhodobému nedostatku pracovních sil a klesajícímu počtu absolventů řemeslných oborů.

Nastanuvší pandemie, která přiměla řadu zahraničních pracovníků k návratu do svých domovin, navíc ukázala, že na zahraničí nelze bezmezně spolehnout. Podle odborníků bude nutné tento stav v budoucnu řešit částečnou automatizací stavebních prací, která by jednak mohla otevřít nová a zajímavější pracovní místa v oboru a učinit tak práci ve stavebnictví atraktivnější, a jednak by mohla odstranit mnohdy nevypočitatelný lidský faktor ovlivňující přesnost práce. Roboti, kteří by se mohli na stavbě objevit v horizontu několika let, už nejsou hudbou daleké budoucnosti.

„Celkový počet vyučených absolventů v posledním roce je ca 21 000, z toho bylo 11 000 z řemeslných oborů (oproti r. 2005, kdy jich bylo z řem. oborů 19.000). Stavební a dřevařské profese letí dolů, úbytek truhlářů je 70 % absolventů, podobné je to u malířů a lakýrníků. Zatímco v r. 2005 se vyučilo 705 zedníků, v tomto roce jen 253. Pokrývačů nyní absolvovalo jen 20 v celé ČR,“ říká Eva Svobodová z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a dodává, že poptávka po řemeslnících na trhu je obrovská, jejich nedostatek je enormní, a díky tomu také můžeme sledovat rychlý nárůst jejich cen.

Úbytek kvalifikovaných řemeslníků není znatelný pouze dle klesajících čísel z absolventských ročenek, ale samozřejmě i na samotných pracovištích. Stavební společnost Metrostav se s nedostatkem řemeslníků potýká minimálně posledních dvacet let. „Ubývá jich paralelně se zvyšujícím se věkem pracovníků v těchto řemeslných profesích a současným klesajícím zájmem žáků o přípravu v těchto odborných profesích,“ říká Vojtěch Kostiha, tiskový mluvčí Skupiny Metrostav

České stavebnictví, ale i jiné segmenty, je v poslední době navíc zasaženo úbytkem pracovníků ze zahraničí, kteří vlivem pandemie koronaviru odcestovali za svými rodinami. Podle Kostihy je dnes prakticky nemožné sehnat na trhu práce řemeslníka a občana ČR v jedné osobě.

Chytré stavebnictví

Ze stran odborníků se stále častěji ozývají prognózy, že nevalnou situaci, ve které se obor stavebnictví nachází, bude moci vyřešit až nástup nových technologií, které zajistí větší zastupitelnost zaměstnanců. Stavaři jsou ale zatím v tomto ohledu spíše skeptičtí. „Přestože zevrubně monitorujeme možnosti tzv. Stavebnictví 4.0 neboli chytrého stavebnictví, jeho využití může jen těžko nahradit kvalifikovaný dělnický personál,“ říká Kostiha z Metrostavu.

Podle Antonína Žáka, vedoucího výzkumu a vývoje z experimentálního centra DERIC, kde společnost DEK testuje a vyvíjí nové materiály, nářadí či technologie, je naopak čtvrtá průmyslová revoluce možností, jak částečně uhasit žízeň po pracovních silách v oboru a zároveň i jak udělat obor atraktivnějším pro mladé lidi.

„Vyvíjíme například vlastní robotické zedníky a vyvíjíme i další robotickou techniku určenou pro stavební aplikace. Za dva tři roky budeme vidět výsledky. Technologie mají ve stavebnictví veliký potenciál. Krásný důkaz byl koronavirus, kdy nám odjeli řemeslníci z Ukrajiny a Polska a v budoucnu ta situace nebude o moc lepší. Proto je potřeba stavebnictví zautomatizovat,“ říká Žák, podle kterého by navíc robotizace vyloučila z oboru lidský faktor. „Ruce dělají dost chyb a pracovat například na střeše není vůbec žádná radost. V zimě je zima a v létě je hrozné horko a prší. To jsou v realizaci staveb asi nehorší podmínky, jaké si dokážete představit. To je jeden z důvodů mladých absolventů se těmto oborům vyhnout.“ dodává.

(tz)