Stovky tisíc korun navíc zaplatí všichni, kdo začnou po Novém roce stavět nový rodinný dům. I na ty nejmenší novostavby se totiž začne vztahovat evropská směrnice nařizující stavět takzvané „téměř nulové“ budovy. To znamená s extrémně nízkou energetickou spotřebou.

Aby se toho dosáhlo, musí se zvolit mohutnější zateplení a instalovat spousta technologií včetně například rekuperace. Stavba se tím prodraží v průměru o deset až patnáct procent. U rodinného domu za čtyři miliony korun tak majitel zaplatí navíc 400 až 600 tisíc korun.

Kromě silnější obálky, která zajistí menší tepelnou výměnu s okolím, bude muset každý i ten nejmenší dům obsahovat i spoustu dalších nákladných technologií. Žádný dům se neobejde bez regulovaného vytápění a větrání, tedy známé rekuperace. Nutná bude také správná volba osvětlení, aby bylo co nejúspornější. Hodnot požadovaných evropskou směrnicí však nepůjde dosáhnout bez alespoň částečného využití zásobování z obnovitelných zdrojů. Střechy nových domů tak pokryjí solární panely, někdo bude muset využít i tepelná čerpadla.

Všechny tyto technologie jsou jednak drahé v okamžiku pořízení a instalace, navíc vyžadují pravidelnou a pečlivou údržbu a kvalifikovaný servis. I to něco stojí bez ohledu na to, že se něco porouchá. Takové opravy například rozbité rekuperační jednotky se mohou vyšplhat i na desítky tisíc korun. I s tím budou muset majitelé nových domů postavených po Novém roce počítat. Bez dalších nákladů na opravy přesahuje návratnost těchto technologií 25 let.

Zastánci energeticky úsporných budov sice chlácholí slovy o tom, že lidé díky nižší spotřebě energií ušetří a vyšší náklady se jim časem vrátí. To je ale hodně zkreslené. Aby se energetické úspory opravdu projevily, museli by obyvatelé takových domů výrazně změnit způsob chování. Museli by se bezvýhradně spolehnout na rekuperaci a prakticky se rozloučit s klasickým větráním. O velkých francouzských oknech otevřených většinu roku a propojujících interiér domu s přilehlou zahradou či dvorem ani nemluvě. Právě to na rodinných domech mnoho lidí tak oceňuje, bohužel to ale jde proti trendu úspor energií.

To ale nevadí bruselským úředníkům, kteří prostě v rozporu s přáním lidí rozhodli, jak budou muset bydlet. Energeticky úsporné domy dosud tvořily jen nepatrný zlomek výstavby, jejich podíl na nově postavených rodinných domech se trvale pohybuje pod deseti procenty. Nyní se tato menšina bruselským diktátem stane jedinou možnou volbou. Co na tom, že takové domy devíti lidem z deseti nevyhovují. Hlavně že splníme normované tabulky boje proti globálnímu oteplování. Že to v praxi žádný významný dopad na životní prostředí mít nebude, protože nikdo energiemi šetřit nebude, nejspíš vůbec nevadí. Prostě bruselský ekologistický vlk se nažere a ovce v podobě domácnosti bydlící ve vlastním rodinném domě zůstane celá. Jen o stovky tisíc korun chudší.

RNDr. Evžen Korec, CSc.
Generální ředitel a předseda představenstva
EKOSPOL a. s.