Martin Malo Z Česka zmizelo 200 000 zahraničních pracovníků a program Antivirus podporuje pracovní místa, která již de facto neexistují. Zažíváme situaci, která je navýsost jedinečná spíše v tom špatném slova smyslu. Život většiny z nás se proměnil, získáváme však zkušenosti, o nichž jsme netušili, že vůbec kdy přijdou. S Martinem Malo, ředitelem české pobočky personální agentury Grafton Recruitment, jsme hovořili především o tom, jak na český pracovní trh dopadla rok trvající koronakrize.

Koronakrize změnila vše, a pracovní trh samozřejmě také. V čem a jak se ho dotkla nejvíce?

Je vícero trendů, které akcelerovaly s příchodem koronakrize. Nejzásadnější je zastavení růstu mezd, kdy zaměstnavatelé jsou ti, kteří určují výši mzdy. Donedávna to byli naopak kandidáti. Další výraznou změnou je pohled zaměstnanců na benefity. Více si pracovníci váží bezpečnosti na pracovišti, jistoty práce, naopak méně hledí na monetární benefity. Co se zcela změnilo, je vnímání práce z domova jako výhody. Většina zaměstnanců, kteří poslední měsíce působí převážně na home office, dnes naopak možnost práce z kanceláře vnímají jako benefit.
Zatímco v průběhu jarní vlny pandemie bylo nuceno snížit počty zaměstnanců 34 % společností, během podzimní vlny to bylo pouze 21 %. Téměř polovina zaměstnavatelů počet zaměstnanců v průběhu obou období neměnila, a na podzim třetina firem počet lidí dokonce navyšovala. Firmy, které byly na jaře kvůli pandemii donuceny propouštět, ve čtvrtině případů již v létě doplnily počet zaměstnanců na původní úroveň. Na podzim pak náborové aktivity čes­kých společností ještě zesílily.
I když se v souvislosti s koronavirovou krizí často hovořilo o snižování mezd, odměn i benefitů, ve skutečnosti v loňském roce většina zaměstnavatelů k žádným změnám nepřistoupila. Podle našeho průzkumu nezměnilo loni na jaře výši mezd 72 % zaměstnavatelů, během podzimu pak dokonce 88 %. A více než polovina firem nečeká žádné změny v oblasti mezd ani v nejbližších měsících. Na jednu otevřenou pozici se v průměru hlásí méně lidí než před rokem, jsou totiž při změně zaměstnání mnohem opatrnější. Výjimkou je Praha a částečně i Brno a Ostrava, kde je kvůli omezením sektorů jako kultura či HoReCa více volných uchazečů i zájemců o práci krátkodobého charakteru. Nejvíce lidí se hlásí na administrativní pozice a do jednosměnné výroby.

S uzavřením hranic, resp. omezováním vstupu a pobytu zahraničních pracovníků v ČR, musel nastat obrovský převis poptávky. Vznikla opravdu kritická situace, nebo to jen firmy trochu bolí?

Vznikla výrazně kritická situace. Obzvlášť u uchazečů s nutnou kvalifikací. V době konjunktury pracovalo v České republice více než 700 000 zahraničních zaměstnanců, zhruba polovina měla příslušnost mimo Evropskou unii. Odhaduje se, že během roku 2020 jich skoro 200 000 odešlo zpět do svých zemí. Důvodem byla oprávněná obava ze zavírání hranic a snaha být své rodině nablízku. Dnes tito kandidáti českému pracovnímu trhu výrazně chybějí.
Lokální mobilitě pracovní síly navíc nepomáhá ani stále se prodlužující program Antivirus, jelikož na pracovní trh se nedostávají kandidáti, kteří u svých stávajících zaměstnavatelů již de facto nemají práci. Jejich pracovní místa zachovává již pouze státní podpora. Až skončí, tak dojde ze strany zaměstnavatelů i ke zrušení těchto uměle udržovaných pozic.

Kde cizinci chybějí nejvíce? Které činnosti, obory, profese vykazují největší dluh?

Jde například o strojírenství, ale i o oblast Business Services, které již v dnešní době zaměstnává v ČR skoro 50 % všech zaměstnanců z cizích zemí. Navíc oblast sdílených služeb je jeden z mála sektorů, kterému se anticipuje v dalších několika letech vysoký růst v oblasti potřeby nových zaměstnanců. Zároveň předpokládám, že zahraniční zaměstnanci budou výrazně chybět ve chvíli, až se trh a ekonomika začnou vracet zpátky do normálu, kdy společnosti budou potřebovat navýšit objemy práce.

Musí se zaměstnavatelé smířit s tím, že i do budoucna nebude dostatek brigádníků, třeba na sezónní jarní a sklizňové práce, řemeslníků, specialistů? A existuje náhrada, například na základě technologií nebo změnou zaměření výrobní činnosti?

Vše bude záležet na schopnosti vládních elit bojovat s pandemickou situací. Dnes máme k normálnímu provozu vskutku daleko. Nezaměstnanost roste, i když překvapivě pomalu, kandidáti na sezónní práce se zajisté dají rekrutovat z oblasti služeb, bude-li tento sektor ještě v létě zavřený. Nicméně pravdou je, že krátkodobé sezónní práce tradičně zastřešovala zahraniční pracovní síla. Technologická náhrada sice existuje a neustále se vyvíjí, otázkou však zůstává, zda čes­ké podniky budou mít v současné době dostatek síly a investičních prostředků na automatizaci nebo digitalizaci.

Co byste jako personalista českým firmám doporučil?

Zůstaňte negativně pozitivní. Z nejhoršího je český pracovní trh venku. Učíme se průběžně, jak žít s pandemií, jak chránit naše zaměstnance, jak alespoň částečně zajistit chod našich podniků. To je zkušenost, která nás aktuálně hodně bolí, ale v budoucnosti se nám bude určitě hodit.

za odpovědi poděkoval Pavel Kačer