Benefity bývají firmami vnímány jako příležitost, jak se odlišit na trhu zaměstnavatelů a zvýšit svou přitažlivost pro zaměstnance. Nezvládání v práci se může projevovat různými symptomy jako jsou úzkosti, závislost na návykových látkách, problémy se spánkem, přejídání či jinými somatickými projevy.

Pokud se firma rozhodne, že duševní zdraví jejích zaměstnanců je její prioritou, měla by to odrážet celá firemní kultura - kultura managementu, férový vztah ke klientovi, kvalita výrobků nebo služby, hodnoty firmy a to nejen deklarované, ale skutečně žité.

„Krátkodobě je snaha po maximalizaci výkonu a upozadění osobních potřeb možná, dlouhodobě však neudržitelná. A to je to, co by si zaměstnavatelé měli uvědomit a rozhodnout. Jsme ti, kteří stojí o dlouhodobě spokojené zaměstnance anebo ti, kteří míří na výkon a zaměstnanci se u nich dlouho neohřejí? Filozofii firmy je pak samozřejmě možné přizpůsobit firemní benefity, i když ty nejsou jediným způsobem, jak vůli péčovat o wellbeing zaměstnanců projevit,” říká Mgr. Martina Vančurová, MBA (na snímku), koučka z pražského Institutu Origanum, který je projektem Axis Medical a investicí zdravotnické divize skupiny Invest & Property Consulting, a. s.

Firemní prostředí je plné stresorů jako jsou nepružné procesy, nemožnost rozhodnout bez souhlasu, netolerance k chybám, všudypřítomná kontrola, hierarchický způsob řízení, měření a hodnocení všemožných KPI. „Velkou výzvou pro firmy, kterým o wellbeing jejich zaměstnanců skutečně jde, je tedy zjednodušit a polidštit procesy a řízení, nebazírovat na maximálním výkonu, znormalizovat nutnost pauzy a odpočinku, ale také dát zaměstnancům větší rozhodovací schopnost, samostatnost, využít jejich skutečného potenciálu. Tak mohou skutečně a zásadně duševní zdraví svých zaměstnanců ovlivnit,” radí expertka.

K wellbeingu zaměstnanců přispějí konzultace s kouči i terapeuty

Dalším způsobem péče o wellbeing mohou být na duševní pohodu a životní spokojenost zacílené edukačně-rozvojové programy pro zaměstnance. Jednou formou těchto programů mohou být osobní konzultace s kouči či terapeuty, kde v naprosto diskrétním prostředí zaměstnanci řeší svůj život, pracovní nebo osobní, work-life balanc, běžné věci které je trápí, nejdou jim, tíží je, nebo by je chtěli zlepšit. Nemusejí nutně souviset s prací, ale jejich řešení výrazně ovlivní jejich životní, a tudíž i pracovní spokojenost. Když toto firma svým zaměstnavatelům umožní, je to obrovské vyjádření toho, že jim na nich skutečně záleží.

Dále pak lze firmám nabídnout skupinové vzdělávací/zážitkové programy o tom, jak jako lidi fungujeme - o věcech, které jsou jedny z nejdůležitějších, ale nikdo nás je nikdy neučil - jak pracovat se sebou samým, se svou myslí, jak se vyznat sám v sobě a jak naložit s emocemi, které jsou našimi velkými spojenci, jen jejich projev v business prostředí se nenosí.

Podle Martiny Vančurové je důležité, aby firmy pracovaly s vědomím, že jejich zaměstnanci řeší často problémy léky, alkoholem, v některých případech i drogami. „Každý člověk má nějaké osobní problémy. Ačkoliv by z pohledu firmy některé z nich mohly přijít "menší", třeba nemožnost najít si partnera a jiné - jako pití doma závažnější (protože víc ovlivňují pracovní výkon), pro danou osobu a jeho psychiku mohou být v obou případech stěžejní. Přičemž ani jedna z nich nechce, aby se to o ní vědělo, natož v práci. Ale když firma umožní zaměstnancům, aby si s odborníky diskrétně řešili své problémy, bude jejich duševnímu zdraví extrémně prospěšná,” dodává.

Místo vyhoření - posílení employer brandingu

Když zjednodušíme a pojmenujeme, co stojí za většinou psychických problémů, zjistíme, že jde o ztrátu autenticity, sebezapření, nemožnost nebo neschopnost dovolit si být sám sebou. A přiznejme si, právě na tom má business prostředí a svět firem nemalý podíl. Lidé se každodenně trápí s otázkami: Má moje práce smysl? Můžu vůbec sám něco ovlivnit? Proč za sebou nevidím konkrétní výsledky? Proč každé rozhodnutí trvá? Používám své talenty? Cítím se svobodně a přirozeně?

Když firma chytře zainvestuje do duševního zdraví svých zaměstnanců, může nejen výrazně posílit svůj employer branding, ale udělá něco skutečně prospěšného pro své zaměstnance. Co víc, v její moci je zapůsobit i celospolečensky. Když se podíváme na světový kontext, s Covidem, ozbrojenými konflikty, zásobování energiemi, máme v přímém přenosu možnost vidět a zažívat dopad globalizace. To, co se děje na světové úrovni se dotýká nás i naší psychiky.

(tz)