Vysvětlení pracovních úkolů patří k největším chybám při řízení lidí vůbec. Nesprávné zadání přitom vede k výsledku práce, který je chybný nebo nedostatečný. Nejasné či nekonkrétní úkoly navíc patří ve firmě k nejzávažnějším příčinám plýtvání časem. Špatně vyřešené úkoly pak šéf přičítá nedostatečným schopnostem a motivaci svých spolupracovníků. Často předpokládá, že zadání je zaměstnanci jasné, protože je jasné jemu samému. Ve skutečnosti však tomu tak není. Ani zkušení kolegové nemusí vždy správně chápat celý rámec úkolu či jeho priority.

Aby mohl kolega úkol správně splnit, musí jej nejdříve správně pochopit. Tedy porozumět mu přesně tak, jak ho zadavatel úkolu myslel. Manažeři mají ale obvykle v hlavě víc souvislostí než zaměstnanci, ať už na vědomé, nebo nevědomé úrovni. Když vysvětlují úkol, vidí jiný obrázek, než který může vidět spolupracovník. „Šéf vidí každý měsíc fakturu za elektřinu, ale dělník na lince fakturu nevidí. Pokud šéf napíše všem, že je nutné šetřit, protože se zvedly ceny energií, tak dělník neudělá nic. Proto úkol musí znít – každý den před odchodem z práce zkontroluj, že jsi zhasl v šatně. Šéf si proto musí hlídat, co a jak vysílá, a mít zmapováno, co vidí ten druhý. A právě zde je největší problém,“ řekla Irena Vrbová (na snímku), zakladatelka konzultační společnosti Porto, která se zabývá vzděláváním a rozvojem majitelů a manažerů menších a středních firem.

Zaměstnanec je mnohdy ve stavu, kdy „neví, že neví“, což je demotivující. Je tedy na šéfovi, aby jeho zadání bylo srozumitelné a jasně formulované. Společnou komunikací uvidí realitu každého z nich. Dokud ji neznají a z nejasného zadání vznikne problém, motivace zaměstnance je pryč a šéf je naštvaný. Komunikací lze také včas zjistit, že úkol je nerealistický nebo jeho řešení zabere více času. Důležité je se vzájemně utvrdit, že každý ví, co má dělat. „Pracovník se může například zeptat: „Rozumím správně tomu, co jsi měl na mysli?“ Otázka dává najevo, že o sdělení máte zájem a šéf může zadání dále rozvést. Šéf se zase může ujistit otázkou: „Na čem jsme se tedy, Honzo, domluvili? Chtěl bych si ověřit, že jsem ti to dobře zadal,“ upřesnila Irena Vrbová. I tak zdánlivě jednoduchá věc jako zadání úkolu má svá pravidla. Ideální je sdělit úkol písemně a nezapomenout na termín splnění. Nejlepší cestou, pokud šéf jedná dlouhodobě chaoticky a nepřesně, je dobré požádat ho, aby úkoly zadával písemně. Pokyny či úkoly si mohou obě strany dokumentovat pro případ, že by se k nim potřebovaly vrátit. Následně je třeba, aby šéf pravidelně sledoval a kontroloval stav zadaných úkolů.

(tz)