Absolventi čelí na trhu práce předsudkům i konkurenci zkušenějších. Firmy k najímání mladých pracovníků po škole přistupují zdrženlivěji. Podle zaměstnavatelů obsazení pozice absolventem znamená víc práce se zaškolením a nesplnění představ o délce praxe a zkušeností. Uplatnit mladého člověka přitom může firmě přinést řadu výhod. Mladí lidé umí ovládat moderní technologie, mají inovátorské myšlení i schopnost dotáhnout úkoly k úspěšnému cíli. Zároveň jsou „nepopsaným listem“, teprve si utvářejí pracovní návyky, a toho mohou firmy využít.

Přestože mládí a elán přináší do firmy svěží vítr, firmy častěji sahají po zkušených zaměstnancích. Oproti představě přitom neplatí, že zaměstnanci s praxí jsou schopni rychleji nastoupit do nové agendy. „Zaškolení kohokoli bývá často ve firmách ,v plenkách‘. Nemají na to čas nebo nastavený systém. A tak když může nastoupit někdo, kdo vypadá, že má leccos za sebou, je to plus. Zkrátka podle firmy hotový člověk. Ale to, že někdo už danou pozici vykonával jinde, neznamená až zase tolik. Zaškolení se totiž netýká jen odbornosti, ale mělo by se týkat i způsobu komunikace ve společnosti, systémového nastavení, oběhu dokladů přes úklid, v podstatě všech pravidel,“ řekla Irena Vrbová, zakladatelka konzultační společnosti Porto, která se zabývá vzděláváním a rozvojem majitelů a manažerů menších a středních firem.

Studenti a absolventi jsou na začátku kariéry a dychtí po vlastním rozvoji. Nemají sice návyky, ale tím ani ty špatné, které se u starších kolegů hůře odbourávají. To je pro firmu příležitost. Záleží, zda toho umí využít. Pokud nabízí jen mzdu, je to špatně. „Nakonec zaškolení absolventa i zkušeného zaměstnance trvá časově stejně, ale jen u absolventa máme ohromnou příležitost mu ještě vložit pracovní návyky, hodnoty i vnímání jeho sebehodnoty. Rčení ,vychovat k obrazu svému‘ nebo ,ohýbat proutek, dokud je mladý‘, nepřestane platit, i kdyby se svět změnil několikrát. Takzvaný nepopsaný list dává mnohem větší možnosti a kreativitu oběma stranám,“ vysvětlila Irena Vrbová a dodala: „Na mladé sportovce má většinou největší vliv trenér, pokud je dobrý. Na mladé absolventy může mít největší vliv šéf, pokud se této role zhostí a využije ji správně. Je to náročný úkol, ale sklidí nádherné, zralé plody.“

Důležité je zjistit, čemu absolventa naučila rodina, okolí, a jaké jsou jeho představy. Ví, co je zodpovědnost, trpělivost? Jak se to dělá, aby firma měla na mzdy? Co od života i práce očekává? A ví to vůbec? Jsou to materiální hodnoty, nebo je tam i něco víc? V některých firmách může také dojít ke střetu mladé a starší generace, která má o mladých lidech hotové mínění. Mladí jsou podle ní líní, nespolehliví a dávají přednost volnému času před tvrdou dřinou. „Pokud takový konflikt nastává, ukazuje to spíše na nezdravé prostředí ve firmě, kterou nemá šéf či vedoucí pod kontrolou. Ve firmě totiž nikdy nebudou lepší lidé, dokud si to o nich nebude myslet i jejich lídr. Cesta je pak jediná, vytvořit jasnou vizi a koncept, kdo ve firmě je, proč a jak se k sobě navzájem chováme,“ upřesnila Irena Vrbová. Přesto mohou mít zpočátku někteří absolventi nereálné požadavky a přehnané sebevědomí. Takové mínění je ale podle Ireny Vrbové falešné a není postaveno na zdravých základech.
„Nejvíc pro ně šéf může udělat, když jim nastaví zrcadlo. Posadí je zjednodušeně řečeno k mašině a ukáže jim, kde teď jsou a kolik cesty je před nimi,“ nastínila Irena Vrbová a doplnila, že všechny nemusíme házet do jednoho pytle: „Ať už je nazýváme generací Y, nebo Z, jsou mezi nimi motivovaní lidé, kteří hledají v zaměstnání smysl, v životě rovnováhu, ale práce se nebojí. Jdou si za svým a někteří mají třeba odvahu po škole založit vlastní firmu. Vrhnou se na zajímavou činnost nebo produkt, a to jim přináší pocit naplnění a smyslu. Někdo začne šít boty, jiný vyrábí biokosmetiku. Jeden z mých klientů, který se vyučil kuchařem, vybudoval úspěšnou kusovou výrobu na čokolády. Smyslem jeho práce nejsou peníze na prvním místě, ale to, že může tvořit a vymýšlet nové příchutě a limitované edice čokolád. A když přijde zpětná vazba, že ta poslední verze byla výborná, těší ho to a vnímá sebehodnotu. Nakonec si buduje svoji vlastní etiku, firma ho baví a je neprodejný. A to je pro něj největší přínos.“

(tz)