Region CEE zůstává hlavním tahounem růstu pro UniCredit s nově definovanou strategií, zacílenou na udržení vedoucího postavení za pomoci přístupu orientovaného na jednotlivé země.
Ve střednědobém až dlouhodobém období disponuje bankovní sektor regionu CEE nadále potenciálem generovat v kontextu EU nadprůměrný růst objemu bankovních obchodů a ziskovosti, protože zde stále existuje nevyužitý prostor pro finanční penetraci a obecně nedotčeny zůstávají i vyhlídky na hospodářské sbližování. Takové je jedno z hlavních zjištění nejnovější Bankovní studie CEE, realizované úsekem strategických analýz pro region CEE UniCredit. Přestože celkový objem úvěrů v regionu CEE dosáhl k závěru roku 2011 úrovně 1,5 bilionu EUR, což představuje meziroční nárůst zhruba o 9 %, udržel se v regionu CEE poměr úvěrů k HDP odhadem na 49 % - oproti 120 % platným pro eurozónu. Tržní potenciál existuje, zejména pokud jde o firemní úvěry a financování hypoték, což ovšem nelze říci
o spotřebitelském úvěrování. Udržují se také značné rozdíly mezi teritorii, kde se očekává, že hlavní příspěvek k růstu poskytovaných úvěrů bude v období 2011 - 2015 pocházet z Ruska a Turecka.
CEE: Region o dvou různých částech
„Příští ekonomický růst bude pravděpodobně v průměru strukturálně pomalejší a rozdíly v tempu růstu se v rámci regionu oproti minulosti zvětší," uvedl Gianni Franco Papa, ředitel divize CEE UniCredit. „Region střední a východní Evropy zřejmě zůstane regionem o dvou různých částech, kde si růst větších ekonomik nejspíš dál udrží plnou rychlost, zatímco ostatní mohou trpět strukturálními slabinami a vysokou mírou provázanosti s výkonností periferních oblastí Evropy." Ve střednědobém horizontu nacházejí analytici UniCredit nadále významný potenciál ve vyrovnání tempa, který bude podpořen zlepšováním produktivity a sbližováním hladin příjmů, což se odráží i v jejich prognózách dlouhodobého růstu HDP v regionu CEE průměrnou mírou vyšší než 4 %. Regionálního sbližování by mělo být dlouhodobě dosahováno širší hospodářkou diverzifikací a rostoucí úlohou sektorů v oblasti obchodní výměny. V tomto kontextu bude poskytování bankovních úvěrů rozhodující a mělo by uvedený posun podporovat.
Jednoznačně má převládnout vyváženější struktura zdrojů financování
Během uplynulého roku pokračovala v regionu CEE expanze úvěrování, byť pomaleji než v roce 2010, přičemž ve 2. pololetí její růst již zvolna opadal pod vlivem pokračujících bouří na finančních trzích a rapidního zhoršování v oblasti zdrojů financování. Poskytování úvěrů táhl firemní segment, který profitoval z cyklického zotavení ekonomiky, zaznamenaného v roce 2010 a 1. pololetí 2011. „Začátkem minulého roku poté, co napřed došlo k obnově zlepšených podmínek likvidity, načež začaly postupně ziskovosti bank ubírat sílící jasné projevy konkurenčního boje o vklady (zjevné v r. 2010), ztratilo zaměření na depozita na své naléhavosti a vystřídalo je do jisté míry obnovení dluhového financování," konstatoval Fabio Mucci, ředitel divize strategického plánování UniCredit pro CEE a Polsko. „Ve 2. pololetí 2011 ale banky dospěly k obratu tohoto kurzu, protože pod tlakem krize eurozóny se vyhranily problémy s likviditou, a boj o vklady se opět stal heslem dne." K přiškrcení likvidity došlo do určité míry v důsledku oslabení přítoku zdrojů financování ze zahraničí, k čemuž se v některých případech přidala restriktivní opatření centrálních bank, které se pokoušely zarazit oslabování národních měn.
Navzdory pozorovanému zhoršování podmínek pro získávání zdrojů financování ve druhém pololetí loňského roku a tlaků na straně výnosů se výkonnost hospodaření bankovního sektoru v řadě parametrů zlepšovala. Zejména se pod vlivem oživeného poskytování úvěrů a zlepšování makroekonomických podmínek všeobecně stabilizovala kvalita úvěrů. „Od konce roku 2010 se objemový poměr znehodnocených úvěrů za celý region nezvýšil a v závěru loňského roku dospěl na hodnotu 14 %," konstatoval Mucci. „Ve většině zemí CEE dosáhl poměr znehodnocených úvěrů vrcholu nebo se stabilizoval do poloviny roku 2011. Posilování kvality aktiv se také zřetelně odráželo v dalším klesání nákladů rizik, což se v roce 2010 i v prvním pololetí 2011 potvrdilo jako faktor podporující ziskovost bank." Objem vytvářených rezerv ve všech zemích – s výjimkou Kazachstánu – klesal, přičemž nejvýraznější snížení zaznamenaly Pobaltí, Rusko, Bosna a Hercegovina a Ukrajina. V důsledku toho byl v roce 2011 oproti roku 2010 poměr rezerv k celkovému objemu bankovních obchodů poloviční.
Ve výhledu by poskytování úvěrů mělo směřovat k nižší míře růstu ve srovnání s předkrizovým obdobím, ovšem tempo by se mělo udržet nad dvojciferným prahem. Jakožto nový „normální stav" by měla převládnout vyváženější struktura zdrojů financování, především v zemích vykazujících výrazné mezery v těchto zdrojích.
Dopad snižování dluhového financování bank zemí Evropské měnové unie na region CEE je zvládnutelná zátěž
Ostrý průběh aktuální krize v eurozóně přispěl k oživování obav z toho, že potřeba kapitálu a tlaky v oblasti získávání finančních zdrojů, kterým čelí západoevropské banky, mohou zesílit i tlak na snižování míry dluhového financování ve střední a východní Evropě. K významným vlastníkům bank v regionu CEE patří západoevropské banky. Z objemu 2,5 bilionu EUR bankovních aktiv v regionu je 46 % ovládáno zahraničními vlastníky. Četná kapitálová propojení mezi bankami CEE a západní Evropy způsobují, že region je vystaven riziku dominového efektu současné krize v eurozóně. Po dlouhá léta se bankovní sektory v zemích CEE velmi silně opíraly o zahraniční zdroje financování, jmenovitě o financování od mateřských společností, takže význačnou část jejich aktiv v současné době tvoří zahraniční závazky.
Podle odborníků skupiny UniCredit zůstává krátkodobé riziko pro CEE, plynoucí z reakce západoevropských bank na kapitálové požadavky EBA, omezené. Tento předpoklad se opírá o údaje z konkrétních bank o tom, jakým způsobem hodlají dosáhnout do konce června 2012 ukazatele jádrového kapitálu Tier 1 v hodnotě 9 %. Ekonomové ve střednědobém horizontu nevylučují, že méně příznivé makroekonomické prostředí a nepolevující regulatorní tlak mohou přimět některé západoevropské banky, aby ve svých dceřiných CEE bankách zavedly vyváženější a soběstačnější obchodní modely.
UniCredit si v CEE uchovává vedoucí pozici a opět potvrzuje svůj závazek vůči regionu
„Ve světle posledního vývoje globální ekonomiky a evropského bankovního sektoru vystoupil ještě zjevněji do popředí význam regionu CEE pro růst a ziskovost mezinárodních aktérů," prohlásil Gianni Franco Papa, ředitel divize CEE UniCredit. „Tento region v roce 2011 silně přispíval k toku výnosů mezinárodních bankovních skupin a rozhodně zůstane klíčovým tahounem jejich růstu, jelikož hospodářská výkonnost regionu bude zřejmě nadále větší, než je tomu na trzích jejich domicilů."
Diverzifikace ve smyslu teritoriálního rozmístění sice zůstává hlavním pilířem strategie mezinárodních aktérů, avšak v průběhu roku se projevovaly určité modulace této strategie s jednoznačnějším zaměřením na konkrétní trhy. Události poslední doby jasně přispěly k akcelerování množství případů, kdy aktéři s nižší vahou, kteří na svých domovských trzích čelili potížím, stahovali své investice z podniků v regionu.
Jak ukazuje žebříček mezinárodních aktérů, kteří se angažují v bankovním sektoru regionu CEE, drží si UniCredit v regionu vůdčí postavení a předčí výsledky svého hospodaření srovnatelné mezinárodní konkurenty po stránce objemu i ziskovosti. UniCredit se ve většině zemí CEE, kde působí, řadí do první pětky bank, přičemž se těší velmi solidnímu postavení na nejatraktivnějších trzích regionu, jako jsou Rusko a Turecko. „V nadcházejících letech budeme posilovat svou vedoucí pozici v CEE prostřednictvím přístupu orientovaného na jednotlivé země, přičemž určující pro naši lokální strategii bude ziskovost a likvidita, a jednoznačný důraz bude zároveň kladen na ty trhy, kde má skupina silný vliv," zdůraznil Papa. „Hodnota dceřiných bank v CEE bude dále maximalizována za pomoci řady strategických iniciativ, cílených na intenzivnější optimalizaci investic."
(tz)