Nejvíce vzrostly mzdy v sekci zemědělství, lesnictví a rybářství (6,6 %), kde je však statistika zkreslena úbytkem zaměstnanců. Mzdy se zvýšily i v sekci zdravotní a sociální péče (6,2 %), u profesních, technických a vědeckých činností (5,5 %) i v případě administrativních a podpůrných činností (4,8 %). Průměrná mzda poklesla v sekci výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla (-2,2 %) a jen minimálně vzrostla v dopravě a skladování (0,9 %). Výrazný úbytek zaměstnanců (4 %) zaznamenalo stavebnictví, které se dlouhodobě potýká s propadem produkce.
Nejvyšší průměrné mzdy jsou nadále v oboru peněžnictví a pojišťovnictví (53 754 korun) a v informatice (45 643 korun). Primát nejnižší průměrné mzdy si dlouhodobě drží zaměstnanci v ubytování, stravování a pohostinství (13 432 korun).
V celém letošním lze očekávat reálný pokles mezd a to jak vzhledem k vyššímu růstu spotřebitelských cen, tak i díky nejisté situaci v domácím hospodářství. Podniky se ke zvýšení mezd stavějí velmi neochotně a nechtějí si zbytečně zvyšovat nákladové položky a riskovat tak ztrátu konkurenceschopnosti. Pokud se již odhodlají mzdy zvýšit, tak především vysoce kvalifikovaným zaměstnancům. Celkový reálný pokles příjmů obyvatelstva má však své stinné stránky. Negativně se promítá jak na finanční situaci samotných domácností, tak i na chabém výkonu domácí ekonomiky. Slabost domácí poptávky tak lze z velké části přičíst právě nízkému růstu mezd.
Miroslav Novák, analytik společnosti AKCENTA CZ