Zveřejněné květnové výsledky statistiky zahraničního obchodu vyloženě nezklamaly, ale ani nepotěšily. Podle předběžných údajů ČSÚ vykázala obchodní bilance v květnu letošního roku přebytek ve výši 23,1 mld. korun.
V běžných cenách vývoz meziročně vzrostl jen o 2,8 % a dovoz dokonce o 1,1 % poklesl. V tomto roce se jedná o první meziroční pokles objemu importu, což je však zapříčiněno vyšším počtem pracovních dní v loňském květnu. Obrat zahraničního obchodu v letošním květnu dosáhl hodnoty 483,07 mld. korun. Varovným signálem jsou výsledky sezónně očištěných dat vývozu i dovozu, které mají sestupnou trajektorii a rovněž srovnání na meziměsíční bázi, kde v květnu poklesl jak objem vývozu (0,9 %), tak i dovozu (1,2 %). Hlavní vývozní artikly se nemění. Nadále dominují stroje a dopravní prostředky, především pak silniční vozidla. Naopak schodek se prohloubil u chemických výrobků.
Zahraniční obchod zůstává i přes citelné zpomalení hlavním a bohužel také jediným tahounem domácího hospodářství. Letošní rok navíc zatím z tohoto pohledu přinášel nadstandardní výsledky. To se však v druhém pololetí s velkou pravděpodobností změní. Pokračující úsporná opatření v evropských zemích a slabší výsledky tamních ekonomik sebou nesou pro české exportéry velké riziko. Hrozba stagnace objemu českého vývozu se již v květnu v podstatě naplnila a další měsíce mohou přinést i snížení celkového obratu zahraničního obchodu. Pokud navíc připočteme i vysokou základnu obratu zahraničního obchodu z druhé poloviny loňského roku, tak celkové snížení objemu zahraničního obchodu dostává zcela jasné obrysy.
Tvoří až 80 % lidského těla. V její molekule jsou obsaženy dva atomy vodíku a jeden atom kyslíku. Podle některých studií uspořádáním molekul dokáže reagovat na emoce. Harmonické uspořádání lze dosáhnout tím, když tuto kapalinu udržujeme v prostředí, kde vládne pohoda, pozitivní lidské emoce bez extrémních výkyvů. K opaku stačí vodu vystavit agresi, hněvu a lítosti či smutku. Je to zjištění, které vede k zamyšlení. Voda je základem procesů v lidském těle. A je-li vystavena každodennímu bohatému přísunu negace, jak na to organismus musí reagovat? A co když bychom naopak naše smysly zušlechťovali přísunem optimismu, radosti a naděje? Jak by se naše těla změnila? Dala by se tak třeba zvrátit některá psychosomatická onemocnění… Možná by se dokázaly aktivovat hluboké procesy obnovy a prodloužila by se průměrná délka dožití ve zdraví… Nebylo...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Otevřít PDF
Otevřít PDF
