Tempo růstu spotřebitelských cen v červenci zvolnilo. V meziročním srovnání ceny vzrostly o 3,1 % po červnových 3,5 %. Ve srovnání s předchozím měsícem došlo k poklesu cen o 0,1 %. Důležitým faktorem, který ovlivnil meziměsíční snížení cen, byl především jejich pokles u potravin a nealkoholických nápojů. V meziročním srovnání však ceny potravin výrazně vzrostly, podobně jako v oddíle bydlení a u energií.
Cenový vrchol byl v tomto roce již dosažen v březnu, kdy míra inflace byla na úrovni 3,8 %. V druhém pololetí letošního roku bude postupný pokles tempa růstu cen pokračovat a v závěru roku lze očekávat meziroční míru inflace již pod hladinou 3 %.
Relativně vyšší růst cen v porovnání s předchozími roky nadále trápí velkou část českých domácností. Nepříjemný je především fakt, že ceny rostou nejvíce u tzv. nezbytných statků, což se dotýká hlavně nízkopříjmových domácností a také důchodců. Vzhledem k tomu, že ve spotřebním koši seniorů jsou položky zastoupeny v jiném poměru, je i celkový růst spotřebitelských cen u této skupiny obyvatel jiný. V červenci tak činil 4,5 %, tedy o téměř 1,5 % nad úhrnnou míru inflace. Reálný pokles příjmů obyvatel v důchodovém věku i velké části populace se negativním způsobem odráží na slabé poptávce a ochotě nakupovat.
Tvoří až 80 % lidského těla. V její molekule jsou obsaženy dva atomy vodíku a jeden atom kyslíku. Podle některých studií uspořádáním molekul dokáže reagovat na emoce. Harmonické uspořádání lze dosáhnout tím, když tuto kapalinu udržujeme v prostředí, kde vládne pohoda, pozitivní lidské emoce bez extrémních výkyvů. K opaku stačí vodu vystavit agresi, hněvu a lítosti či smutku. Je to zjištění, které vede k zamyšlení. Voda je základem procesů v lidském těle. A je-li vystavena každodennímu bohatému přísunu negace, jak na to organismus musí reagovat? A co když bychom naopak naše smysly zušlechťovali přísunem optimismu, radosti a naděje? Jak by se naše těla změnila? Dala by se tak třeba zvrátit některá psychosomatická onemocnění… Možná by se dokázaly aktivovat hluboké procesy obnovy a prodloužila by se průměrná délka dožití ve zdraví… Nebylo...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.