Podle studie společnosti KPMG Česká republika Benchmark měst v České republice se lépe žije v těch českých a moravských městech, kde je stabilní politické klima a místní koalice v čele se starostou řídí město i několik funkčních období v řadě. Významnou roli hraje přítomnost podnikatelských subjektů a tím i pracovních příležitostí. Důležitá je také občanská vybavenost včetně dostupnosti škol a školek a v neposlední řadě dobré předpoklady pro cestovní ruch.

Do studie bylo zahrnuto celkem 30 měst z celé České republiky – 15 středně velkých s počtem obyvatel od 20 do 50 tisíc a 15 malých s dvěma až šesti a půl tisíci obyvatel. Šestice čelních představitelů zúčastněných měst diskutovala nad aktuálními tématy života v nich u kulatého stolu, který se 2. října 2012 konal v Praze.

Města, která byla ve studii z hlediska podmínek pro život hodnocena nejlépe, vykazují stabilní politické klima. Patří mezi ně Hluboká nad Vltavou (vítěz kategorie malých měst), Písek (vítěz v kategorii středně velkých měst), Chrudim, Mladá Boleslav, Pelhřimov, Tábor, Horní Jelení, Mníšek pod Brdy, Nýrsko a Přibyslav. S výjimkou Nýrska se všechna tato města nachází v jádru Čech. Mají dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu nebo je v nich rozvinutý průmysl a podnikatelské prostředí, což se odráží v dostatku pracovních míst. Příznivé podmínky pro život se promítají do pozitivních demografických trendů – mimo jiné v tom, že do těchto měst směřují mladí a vzdělaní lidé.

Naopak negativní hodnocení si vysloužila především města v příhraničních oblastech severozápadních Čech a severní Moravy. Nemají takové předpoklady pro cestovní ruch a potýkají se se zhoršenými demografickými a socioekonomickými podmínkami, což se projevuje například zvýšenou kriminalitou, nezaměstnaností, ale také migrací obyvatelstva z těchto měst.

Ukázkovým příkladem, jak město využilo své předpoklady pro cestovní ruch, je Hluboká nad Vltavou: „Ač jsme se z počátku devadesátých let nejednou potýkali s výtkami obyvatel, že město dělá vše pro turisty a nic pro ně, dnes i místní oceňují, že přilákání turistů do města přineslo pracovní, podnikatelské a volnočasové příležitosti pro obyvatele Hluboké. Prioritou je pro nás též podpora školství – mateřských, základních i středních škol," vysvětlil Tomáš Jirsa, starosta Hluboké nad Vltavou.

Zcela opačně jsou na tom v historické Telči. Město, které je zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO, ve studii KPMG propadlo a figuruje mezi nejhůře hodnocenými městy. To je dáno především nevyužitými příležitostmi pro rozvoj cestovního ruchu a volnočasových aktivit. Výsledkem je, že místo aby Telč vzkvétala a profitovala ze své turistické atraktivity, potýká se s řadou problémů včetně migrace obyvatelstva.

Zajímavá je situace v Podbořanech, kterým, ač leží v nepříliš atraktivní lokalitě Ústeckého kraje, uniklo místo mezi nejlépe hodnocenými městy jen o pár bodů. Od roku 1989 se ve vedení města vystřídali jen dva starostové. „Před lety jsme iniciovali vznik průmyslové zóny. Díky ní můžeme nyní nabídnout až 1 500 pracovních míst. Speciálními pobídkami jsme podpořili bytovou výstavbu. Ve městě o šesti tisících obyvatel máme tři základní a tři mateřské školy," vypočítal starosta Podbořan Radek Reindl.

V Mladé Boleslavi zase připouští, že je obtížné do města přilákat jiný průmysl než automobilový. A také že podpora volnočasových aktivit a cestovního ruchu byla dlouho opomíjenou oblastí. „Snažíme se být i zde aktivnější. Asi nejpovedenějším počinem v Mladé Boleslavi v posledním roce bylo zpřístupnění řeky Jizery včetně vybudování pláže," uvedl primátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati.

Zástupci měst se shodli, že kdo nezačal budovat průmyslové zóny a lákat podnikatele do svého města před deseti lety, promarnil příležitost a jen těžko bude nyní tento deficit dohánět. Dana Fialová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK k tomu dodala, že by zástupci měst měli preferovat takové investory a podnikatele, kteří z České republiky neudělají jen montážní linku či sklad zahraničních firem, ale že bychom měli usilovat i o uplatnění kvalifikovaných českých lidí a také o podporu vědy a techniky.

Diskuse u kulatého stolu se zúčastnili: Tomáš Jirsa – starosta Hluboké nad Vltavou, Raduan Nwelati – primátor Mladé Boleslavi, Ondřej Veselý – starosta Písku, Radek Reindl – starosta Podbořan, Jan Štefáček – starosta Přibyslavi a Lenka Horejsková – místostarostka Tábora.

O průzkumu

Do průzkumu Benchmark měst v České republice bylo zahrnuto celkem 30 měst z celé ČR. Patnáct obcí bylo malých ve velikosti 2 000 až 6 500 obyvatel (Bojkovice, Broumov, Hluboká nad Vltavou, Horní Jelení, Horní Slavkov, Kojetín, Mníšek pod Brdy, Nová Bystřice, Nýrsko, Podbořany, Přibyslav, Strážnice, Telč, Vítkov, Železný Brod) a patnáct středně velkých s 20 000 až 50 000 obyvatel (Blansko, Česká Lípa, Děčín, Chomutov, Chrudim, Klatovy, Krnov, Mladá Boleslav, Otrokovice, Pelhřimov, Písek, Přerov, Sokolov, Tábor, Trutnov). Hodnoceno bylo období let 2001 až 2011. Sběr dat probíhal v červnu až srpnu 2012.

Absolutním vítězem mezi malými městy se stala Hluboká nad Vltavou, která získala diamantové ohodnocení. Zlatý pohár byl udělen Hornímu Jelení, Mníšku pod Brdy, Nýrsku a Přibyslavi. Stříbrný pak Bojkovicím, Nové Bystřici, Podbořanům, Strážnici a Železnému Brodu. Bronzový pohár patří Broumovu, Hornímu Slavkovu, Kojetínu, Telči a Vítkovu. Ze středně velkých měst se celkovým vítězem a držitelem diamantového ocenění stal Písek. Zlatý pohár byl udělen městům Chrudim, Mladá Boleslav, Pelhřimov a Tábor. Stříbrné hodnocení získalo Blansko, Klatovy, Otrokovice, Přerov a Trutnov. Na třetí příčce s bronzovým pohárem se pak umístila Česká Lípa, Děčín, Chomutov, Krnov a Sokolov.

(tz)