Tak a máme tu novou zprávu o vývoji české spotřebitelské poptávky. Konkrétně řečeno, Český statistický úřad se s námi podělil o detaily, jak se v srpnu dařilo českému maloobchodu. Čísla jsou sice v podstatě dva měsíce stará, maloobchodní tržby se totiž vykazují s celkem velkým zpožděním, nicméně trend je z nich neoddiskutovatelný. A co víc, česká čísla jako by symbolizovala vývoj v celé střední Evropě – počínaje Slovenskem a konče třeba Německem: Všude spotřebitelská poptávka skomírá. A už zhruba rok se dá mluvit o bídě s nouzí. (Dokonce i na Slovensku, které se zatím obstojně drží a jeho průmysl jede, tyto dobré výsledky vlastně poněkud maskují, že právě domácí spotřebitelská domácí poptávka není nic moc.)

Ostatně aby taky ne, když budoucnost Evropy je snad nejvíc nejistá od pádu Berlínské zdi. Potenciální rozpad eurozóny už není bláznivou fikcí, ale o vystoupení Řecka z eurozóny se již mluví jako o normálním scénáři. O co méně některé spotřebitele zajímá Řecko, o to víc je zajímá zvyšování daní. V ČR zvýšení DPH přinesl leden 2012 a leden 2013 nebude o nic lepší. K tomu se rozebírá zbrzdění valorizací důchodů. Mnohým domácnostem klesají reálné příjmy (ceny rostou rychleji než mzdy) a vznáší se nad nimi hrozba nezaměstnanosti. Je to snad div, že se spotřebitelé bojí budoucnosti? Že je málokdo motivován k investicím a útratám? Že se lidé snaží výdaje odkládat, aby měli rezervu na horší časy? Vyšťourat v takových časech z ekonomiky trochu spotřebitelské poptávky je jako vymámit z jalové krávy tele.

Tudíž jsme se dnes mohli dozvědět, že české maloobchodní tržby (včetně ne zrovna moc „maloobchodního" motoristického segmentu, protože auta dnes kupují hlavně firmy) po očištění o sezónní vlivy v srpnu reálně meziměsíčně vzrostly o 0,1 %. Což je pořád úchvatné číslo ve srovnání s meziročními čísly, protože meziročně tržby poklesly o 0,8 %. Tento pokles ostatně koresponduje s recesí celé ekonomiky. A bohužel nemáme moc dobré zprávy ani do budoucna. Domácí poptávka bude ještě slabší. I země, které dosud nejsou v recesi, do ní směřují – třeba německé předstihové indikátory se rapidně zhoršují. Zároveň s tím ale rostou daně. Prorůstová opatření jsou jen mediální hříčkou. Takže do nákupů se málokdo požene. Maloobchodní tržby tak budou reálně klesat i po zbytek roku 2012.

České koruně to bylo upřímně jedno a během dopoledne dál posílila až na 24,84 CZK / EUR. Můžeme to považovat za pokračující dočasnou korekci předešlého poměrně prudkého oslabení koruny nad 25korunovou hranici k euru. Velkou roli v tom hraje hlavně včerejší proslov šéfa Evropské centrální banky Draghiho, ve kterém celou Evropu ujišťoval o světlých zítřcích, kdy poručíme větru, dešti, a to tím, že ECB bude dál vykupovat evropský odpad v podobě státních dluhopisů. Dost spekulantů mu skočilo na špek a začalo evropská aktiva nakupovat, což pomáhá jak euru, tak koruně.

Přesněji řečeno euru k dolaru to pomohlo spíš včera; dneska už má svou reakci za sebou a víceméně stagnuje kolem 1,300 USD/EUR. Stále platí, že dolar z většího nadhledu obrací svůj trend z oslabujícího do posilujícího, nyní tvoří jakýsi pomyslný vrchol a přitom nadprůměrně kolísá.

Markéta Šichtařová, Next Finance