Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil údaje z českého průmyslu za srpen. A byl to tedy obrat jedna báseň: Výkon českého průmyslu v červenci byl velkým překvapením. Produkce totiž v červenci po očištění o počet kalendářních dnů meziročně vzrostla o 1,7 %. V červenci také výrazně vzrostl objem nových objednávek – meziročně o 16 %. Výsledky byly až překvapivě dobré, vezmeme-li v úvahu stav evropských ekonomik.

No a srpen byl pro český průmysl naprostým opakem července. Vrátili jsme se zpět do reality. Průmyslová produkce meziročně klesla o 3,1 %. Zklamáním byl výkon automobilového sektoru. Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení v srpnu meziročně vzrostla pouze o 2,9 %, výroba motorových vozidel poklesla meziročně o 3,6 %. Ještě v červenci jsme ale viděli u obou těchto odvětví mnohem silnějším růst. Výroba elektrických zařízení meziročně vzrostla o pouhá 2,2 %, zatímco v červenci meziročně vzrostla o 19,7 %. Nejvíce tak zklamala ta největší průmyslová odvětví. Vůbec nejvíc k poklesu přispěla výroba počítačů a dalších elektrických přístrojů. Jejich výroba meziročně poklesla o 19,4 %.
Trh ale počítal s 0,5% meziročním růstem. Došlo tak k velkému negativnímu překvapení, na což by měly reagovat i trhy.
Hodnota nových průmyslových zakázek meziročně poklesla o 1,4 %. To je velký rozdíl oproti 16% růstu nových objednávek v červenci. Snížily se dokonce i zahraniční objednávky o 0,5 %. Přitom právě zahraniční objednávky držely český průmysl nad vodou. Domácí objednávky meziročně poklesly o 3,0 %. U domácích objednávek to není nic překvapivého. Domácí poptávka je slabá dlouhodobě. Český průmysl tak stojí především na tom, co si u něho objednají zahraniční společnosti.
Data z prázdninových měsíců ale musíme brát s rezervou. Červencová data jsou až příliš dobrá, srpnová data jsou pro změnu o něco horší. Pravděpodobně tak došlo k přesunutí poptávky v čase – konkrétně ze srpna na červenec. Na trendu se ale nic nemění. 12měsíční průměr nadále ukazuje na klesající trend. Za posledních 12 měsíců tak český průmysl meziročně vzrostl pouze o 1,2 %, zatímco před rokem to bylo ještě o 10 %. Předstihové indikátory nadále ukazují na pesimismus. S tím se dá souhlasit. Český průmysl nemá vzhledem k vývoji v celé Evropě před sebou dobré časy.

Podle ČSÚ stavební produkce nadále klesá. V srpnu stavebnictví meziročně reálně kleslo o 4,7 %. V minulém měsíci stavební produkce klesla pouze o 0,5 %. I z těchto dat tak může být trh nepřímě překvapen.
Tímto jsme završili už celé dva roky, kdy stavební produkce klesá. Bytů je dost, a tak jejich výstavba vázne. Veřejný sektor se snaží šetřit a nejjednodušší věcí je zkrátit investiční výdaje na výstavbu silnic atd. A ani domácnosti se do investice do vlastního bydlení příliš nehrnou. Mají strach se zadlužit. Úrokové sazby z hypotečních úvěrů jsou sice na velice nízkých úrovních, nicméně strach trvá.
To si uvědomují i developeři, kteří již nestaví tolik nových bytů jak v minulosti. Počet bytů, u nichž byla zahájena výstavba, klesl o 15,9 %. To je jasným důkazem, že poptávka domácností po novém bydlení je slabá. Navíc na trhu se hromadí mnoho neprodaných bytů. Je tedy nesmyslné stavět dále nové a nové byty.
Stavební úřady meziročně vydaly o 7,4 % méně stavebních povolení. Staví se méně. Orientační hodnota těchto staveb ale vzrostla o celých 131,2 %. Nenechme se zmást, že by si celá ČR najednou chtěla vyhodit z kopýtka. Za tímto stojí pár větších projektů. Jde spíše o jednorázový vliv, kdy se v jednom měsíci sešlo více stavebních povolení na větší stavby v sektoru energetiky a průmyslu. Nemá cenu v tom hledat změnu trendu k lepšímu.
Stavebnictví podle nás nadále není na cestě z krize. Pokud se podíváme na plány státního rozpočtu na příští roky, všimneme si, že se nadále počítá s poklesem výdajů pro ministerstvo dopravy. Domácnosti na tom nejsou o moc lépe. Jejich mzdy reálně klesají, mají strach z dalšího vývoje. Zadlužit se kvůli nákupu nemovitosti dnes nepovažují za příliš rozumné. Letos tak čekáme pokles produkce o 6 %. A ani v roce 2013 nepočítáme s růstem.

Podle ČSÚ skončil zahraniční obchod v srpnu v přebytku ve výši 16,9 mld. korun. To je oproti červenci propad o necelých 9 mld. korun. Trh se bude ptát, co za tím stálo.
Vývoz meziročně vzrostl o 7,9 %. Tempo míry růstu tak proti červenci výrazně pokleslo. Hodnota vyvezeného zboží dosáhla „pouhých“ 237,52 mld. korun. Z ČR se toho vyvezlo během června vůbec nejméně v tomto roce. Dovozy do ČR meziročně vzrostly sice pouze o 0,8 %, nicméně v porovnání s ostatními měsíci nebyly dovozy tak slabé, jako tomu bylo u vývozu. Celkový přebytek zahraničního obchodu tak byl v srpnu nejslabší v tomto roce.
Za tímto nízkým přebytkem stojí především vývoz strojů a dopravních prostředků. Jejich vývoz klesl v porovnání s červencem o více než 10 mld. korun. Jejich dovoz ale pouze stagnoval. To navazuje na data z českého průmyslu, kde automobilový průmysl také příliš nepřesvědčil. Pro český zahraniční obchod je problém, když se nedaří odvětví, které se stará o více než 50 % českého exportu.
I nadále bude zahraniční obchod vytvářet značné přebytky. Vydělává na tom, že domácí poptávka je mnohem slabší než poptávka zahraniční. Více toho vyvezeme, než dovezeme. Celkový kumulovaný přebytek v roce 2012 tak již v minulém měsíci překonal celkový přebytek roku 2011. Za prvních 8 měsíců již přesáhl hranici 211 mld. korun. A vůbec bychom se nedivili, kdyby celkový přebytek zahraničního obchodu v tomto roce překonal hranici 300 mld. korun.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí míra nezaměstnanosti v září vzrostla z 8,3 % na 8,4 %. Trh přitom počítal se stagnací. Vedle dalších dnes zveřejněných dat je i tento údaj důvodem ke zklamání. V průměru minulých let míra nezaměstnanosti mírně klesla.
Počet nezaměstnaných vzrostl na 493 185. Počet volných pracovních míst ale klesl na 40 809. Na jedno volné pracovní místo připadá 12,08 nezaměstnaného. Ještě před měsícem na jedno volné pracovní místo připadalo okolo 11,4 nezaměstnaných. Pravděpodobnost, že si nezaměstnaný najde místo, se tak postupně snižuje.
V průběhu září bylo nově zaevidováno na úřadech práce 60 773 lidí. Z toho necelých 10 tis. jich připadá na absolventy škol. Vypadá to, že studenti se rozhodli ukončit svá studia až v září, aby byli co nejdéle studenty, a nemuseli si rychle hledat nové pracovní místo, což by byl pro ně dnes velký problém.
Z evidence bylo vymazáno 54 281 lidí. Problémem je, že pouze 29 280 z nich si našlo pracovní místo. 25 tis. lidí bylo vyřazeno bez umístění. Tedy roste počet lidí, kteří rezignují na hledání práce a dostávají se mezi dlouhodobě nezaměstnané, kteří si budou později horko těžko shánět práci. Problémem je, že tito lidé dnes vypadnou z evidence a data z trhu práce tak vypadají opticky lépe.
Problémem českého trhu práce je velice omezená mobilita pracovní síly. Většina volných pracovních míst je soustředěna v Praze a ve Středočeském kraji. Zde naopak mají problém s nalezením potřebné pracovní síly. Naopak v okresech Bruntál nebo Teplice mají mnohem větší problém s nezaměstnaností. V těchto okresech na jedno pracovní místo připadá více než 40 nezaměstnaných. Tito lidé jsou v podstatě bez šance, že by v místě bydliště nalezli zaměstnání. Praha představuje opačný extrém. Na jedno volné pracovní místo zde připadá 3,5 nezaměstnaného. Praha má tak opačný problém. Firmy v Praze nemohou najít kvalitní pracovní sílu.
Český pracovní trh je z tohoto pohledu málo flexibilní. Nenutí lidi hledat si práci i v jiných městech v ČR. Z dlouhodobého pohledu je to pro český pracovní trh špatně. Nelze čekat, že by výrazně v budoucnu klesla míra nezaměstnanosti, když někde je míst přebytek, někde nedostatek, ale lidé se nechtějí za prací stěhovat.

Data jsou pro trh negativním překvapením. Ukazují na slabost české ekonomiky. Vedle toho se zhoršila i nálada na zahraničních trzích. Koruna z tohoto pohledu bude mít dnes více prostoru k oslabení.
Vedle toho slabost ekonomiky donutila investory přemýšlet o tom, co udělá ČNB. Je jisté, že bude donucena ještě jednou snížit výhled české ekonomiky. To vyvolá tlak na pokles úrokových sazeb. PRIBOR tak má dnes více prostoru k poklesu.

Martin Prokop, Next Finance