„O hrozící krizi penzijního systému se mluví už delší dobu, a řada lidí díky tomu začala víc myslet na své vlastní úspory. Zároveň s tím ale poroste počet lidí, kteří budou tvrdě vyžadovat, aby stát za odvedené daně skutečně plnil svoje funkce," řekl Tomáš Rampula, hlavní analytik společnosti AWD.
Typický Čech si na penzi už nyní sám spoří v průměru 500 Kč měsíčně, obvykle formou penzijního připojištění. Jiné typy investic, které mohou zvýšit příjmy ve stáří, například nákup akcií se zajímavou dividendou nebo investice do podílových fondů, zatím v Česku příliš populární nejsou. Většina Čechů o nich nemá dost informací, a tak sází raději na jistotu.
„Zajímavé je, že Češi jsou ochotni utratit za různé nesmyslné spotřební věci obrovské částky, ale řešení otázky, jak se zajistit na stáří, je vlastní jen málokomu," komentoval Tomáš Rampula.
Dosud využívané systémy spoření má nyní doplnit další dobrovolné spoření, které stát finančně podpoří. Experti ale opakovaně upozorňují, že ani druhý pilíř penzijního systému není řešením problémů, které současnému důchodovému systému díky stárnutí populace hrozí." Prakticky jedinou cestou zabránění radikálního snížení životní úrovně v penzi je dlouhodobé budování vlastních úspor, spoléhat se pouze na stát skutečně nelze. Koneckonců kdo dnes věří současným politikům? Je tedy správné spoléhat se na budoucí politiky, které vlastně vůbec neznám, že se o mně v penzi postarají?" uzavírá Rampula.
Výše uvedené informace vyplývají z průzkumu o finančním chování české populace, který zpracovala společnost Perfect Crowd na reprezentativním vzorku 900 respondentů z celé České republiky.
(tz)