Mnohem důležitější, než kolik miliard korun premiér Nečas v Bruselu vyjedná, je způsob, jakým vláda tyto prostředky využije. Zhruba 75 miliard korun z očekávaných více jak 500 miliard, které mohou do České republiky v dalších letech přitéct, by mohly být účelně využity v programu na energeticky úsporné renovace budov.

Tato investice má oproti běžným rozpočtovým výdajům potenciál znásobit ekonomický růst Česka až šestkrát.
Na Evropské radě se nyní jedná o podobě finančního rámce EU na příštích sedm let. Premiér Petr Nečas se snaží získat pro Česko 20,6 miliar eur místo Evropskou komisí navrhovaných 19,6 miliard.
Petr Holub, koordinátor oborové iniciativy Šance pro budovy reprezentující přes 200 subjektů z oblasti energeticky úsporného stavebnictví, říká: „Vláda by měla myslet hlavně na smysluplné využití prostředků z evropských fondů.  Například 75 miliard lze efektivně použít na dofinancování programu podporujícího energeticky úsporné renovace škol, nemocnic, ale také bytových domů. To výrazně podpoří růst českého hospodářství a může vytáhnout české stavebnictví z hlubokého propadu."
Evropská unie investice do úspor energie v budovách dle svých priorit ráda podpoří. Peníze tak ve velké míře dostanou přímo občané či instituce a nehrozí, že skončí v pochybných projektech. Nově mohou prostředky z Evropských fondů podporovat i investice do renovací bytových domů, nejen veřejných budov, jako tomu bylo doposud. Společně s výnosy z povolenek je tak možné pokrýt celé spektrum budov: veřejné budovy, rodinné i bytové domy.
Odhad efektivně využitelných prostředků pro takový program je 100 mld. Kč do roku 2020. Pokud se Ministerstvu životního prostředí podaří získat odhadovaných cca 26 mld. Kč z prodeje emisních povolenek, pak zbytek by mohl být čerpán právě z evropských peněz. Samozřejmě je to i pojistka proti tomu, kdyby výnosy z povolenek byly nižší.
V Bruselu se také nyní projednává možnost, že například z Evropského fondu pro regionální rozvoj bude stanoveno minimální procento, které by se do podobných projektů, tzv. nízkouhlíkových strategií, mělo investovat. Pro Prahu jako nejvyspělejší český region by to mohlo být 22 % z celkové alokace, pro ostatní regiony pak 12 %.
Tato podpora byla také jednou z nejúspěšněji čerpaných tzv. prioritních os v rámci stávajícího programového období. Z Operačního programu Životní prostředí bylo vynaloženo přes 13 miliard korun na energeticky úsporné renovace asi 1500-ti objektů jako jsou školy, nemocnice nebo domovy důchodců.
Podle výpočtů ekonoma Miroslava Zámečníka a jeho týmu se státu investice veřejných prostředků právě do podpory energeticky úsporných renovací budov vyplatí. Když stát vynaloží 1 miliardu korun na energeticky úsporná opatření, lze očekávat kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59 miliardy korun. A to díky vysokému multiplikačnímu faktoru stavebnictví budov a také tzv. finanční páce – tedy podílu soukromého kapitálu, který se nabalí na každou korunu státní investice v případě podpory rezidenčních budov. Dobře nastavený program tak může naší ekonomice přinést 1% růst HDP.

(tz)