V Kongresovém centru pražského Hotelu Ambasador se uskutečnilo druhé diskusní setkání k připravovaným změnám v energetické legislativě. Mezi probíranými tématy dotýkajícími se surovinové politiky státu nechybělo nakládání s odpady včetně recyklace a energetického využití, změny v horním zákoně či výstavba nových spaloven.

Pohled na účastníky diskuzního setkání

Setkání připravila E15 v rámci Leading Minds Fora spolu s generálním partnerem - Skupinou ČEZ, hlavním partnerem - Teplárenským sdružením ČR a partnery: RWE, EP  Energy, Czech Coal, E.ON, MPO ČR, MŽP ČR a Evropským regulačním úřadem.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa na úvod nastínil pohled vedení resortu na diskutovaná témata. Zmínil, jak by se měla odvíjet surovinovou politika státu, co je nutné změnit v horním zákoně nebo v energetickým využíváním odpadů, kde i 11% podíl nesnese srovnání s vyspělými evropskými zeměmi. Ministr se zmínil rovněž o stávajících moderních spalovnách  v Praze-Malešicích, Brně a Liberci, které odvedly do energetických sítí 2262 TJ tepelné energie, i nově budovaných kapacitách - EVO Komořany, Most, ZEVO Plzeň-Chotíkov či Krajské integrované Centrum využívání komunálního odpadu Ostrava. Později v diskusi vysvětlil, že tím nenaznačil odklon od recyklace odpadu nebo prevenci jeho nadměrné tvorby, nýbrž že vše zapadá do komplexu opatření, jak u nás nakládat s odpady.

Petr Kolman, generální ředitel Litvínovské uhelné, a Pavel Šolc, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc hovořil zejména o připravovaných legislativních změnách, které mají oblast energeticky a její surovinové základny významně ovlivnit. Horní zákon z roku 1980 sice prošel řadou novelizací, ale v principu zůstal nezměněn, a tak jsou některé úpravy pro zajištění nutných systémových změn nezbytné. Jedním ze zvláště diskutovaných návrhů je výrazné omezení možnosti vyvlastnění pozemků či jiného majetku ve prospěch těžby surovin pro kterou nelze využít jiné lokality, a která by byla z environmentálního i celospolečenského hlediska (například u strategických surovin) na výsost potřebná. V diskusi zazněly názory, zda tato změna není v rozporu s proklamacemi snahy vlády o posílení svého vlivu na těžbu zvláště strategických surovin, když například při budování dopravní infrastruktury se po nedávných zkušenostech institut vyvlastnění naopak posiluje. Proto je těžké pochopit, proč se vzdát legislativní možnosti vyvlastnění majetku v tak složitém oboru, jakým je těžba surovin.  Přinejmenším to vzbuzuje údiv a vyvolává nedůvěru.

Petr Kolman, generální ředitel Litvínovské uhelné a. s., se zamyslel nad tím, kdo může být vítězem a kdo poraženým v boji o suroviny pro energetiku a nad některými navrhovanými změnami v zákonech. Podle jeho názoru se další možnosti těžby hnědého uhlí v ČR příliš zpolitizovaly a hovořil o její současnosti, výhledech  i prognózách, kde se i v nejlepším případě vychází z poloviny minulé těžby. Samostatnou kapitolou pak byly informace o současném stavu a výhledech uhelného lomu ČSA, kde by v letech 2015-16 mělo dojít k ukončení skrývky a přemístění více než 1,5 miliardy kubíků zeminy. Tím by se mohlo přikročit k postupné těžbě téměř 280 milionů tun kvalitního hnědého uhlí s desetinásobkem energetického využití (17,5 TJ na kg). Má to ale háček; lom ČSA se skrývkou přibližuje k území nejbližší obce a zhruba v letech 2020 až 22 pak hrozí prolomení územně ekologických limitů. To je složitá situace, kterou je nezbytné řešit, neboť investice se  zde pohybují v řádech desítek miliard. Těžba se může omezit nebo v některém časovém úseku přerušit a naleziště třeba zakonzervovat, ovšem i taková řešení si vyžádají nemalé investice.

Ministr Chalupa v odpovědi na dotazy z fóra uvedl, že změny, po kterých se volá sice probíhají pomalu, ale jak to s odstupem dvou let hodnotí, nelze přehlédnout fakt, že fakt, že se něco již pohnulo kupředu, třeba přepracovávání systému ve prospěch potřebných změn nebo boj se zaběhnutými stereotypy aj. Spolu s Pavlem Šolcem zodpovídal mnoho dalších dotazů, mezi jiným, zda v budoucnu bude spalovna odpadu v každém kraji. Tady půjde především o naplnění kapacit s ohledem na dosažení potřebného poměru mezi recyklací a spalováním, podstatnější omezení skládkování směsného komunálního odpadu a někdy v letech 2022-23 se počítá s úplným zákazem skládkování směsného komunálního odpadu. Na tom všem bude tedy záležet.

Hovořilo se rovněž o nutnosti zamezovat zbytečnému plýtvání a tvorbě průmyslového a komunálního odpadu. tady, jak potvrzuje praxe, roste aktivní role měst a obcí, což je velmi optimistický vývoj. V Plzni bude pro zpracování komunálního odpadu ročně vynaloženo z veřejných financí dalších sto korun na jednu domácnost. V návrhu však zastupitelé počítá s tím, že 25 až 30 Kč z toho uhradí občané. Diskuse napověděla, že existuje mnoho způsobů,  jak toto financování řešit, přičemž to vždy nemusí být z peněženky daňových poplatníků.

Tak široká a složitá oblast, jakou je energetika, její surovinová základna spolu se všemi vazbami na potřeby budoucího ekonomického rozvoje, ekologii včetně legislativy, se dotýká téměř každého z nás. Proto patří dík za každou možnost se k těmto otázkám vyjádřit, tedy i za toto diskusní fórum organizované redakcí E15 a vydavatelstvím Mladá fronta, a. s.

Jiří Novotný