Statistika nuda je, má však cenné údaje…První část tohoto tvrzení možná platí, s druhou by se však dalo polemizovat a podnikatelé o tom vědí své. Každému z nich, a některému možná i několikrát za rok, přistane na stole formulář, který musí vyplnit. V loňském roce probíhalo šetření pomocí 197 formulářů, což představuje více než 30 tisíc kolonek. Nadměrnou administrativní zátěží se v souvislosti se startem osmého ročníku ankety Absurdita roku, jenž je součástí největších podnikatelských soutěží o Ceny Hospodářských novin Vodafone Firma roku 2013 a GE Money Bank Živnostník roku 2013, zabývala agentura Datank.

„Stát sice dotazováním podnikatelů získává solidní přehled o fungování ekonomiky, otázkou ale je, zda je takto rozsáhlý sběr dat opravdu potřebný. V loňském roce jsme zjistili, že kdybychom na sebe položili všechny statistické formuláře, vydaly by na sedmisetstránkovou knihu. Letos jsme se rozhodli v tomto tématu pokračovat a detailněji se podívat na konkrétní formuláře,“ sdělil Ondřej Pivoňka, analytik společnosti Datank, která zjišťovala stav statistického šetření podnikatelů.

Jedním z nich je formulář o počtu pracovníků ve zdravotnických zařízeních, jehož součástí je dotazník o jejich vybavenosti moderními technologiemi. Za jeho nevyplnění hrozí v některých případech pokuta až 100 tisíc korun.

Současné otázky týkající se využívání informačních technologií ve zdravotnických zařízeních jsou zastaralé, přičemž povinně je muselo v roce 2011 vyplnit 28 450 zdravotnických zařízení. Návratnost vyplněného formuláře je obrovská, 99,4 %. Český statistický úřad k tomu vydává zajímavé shrnující informace, stát ale nemá nástroje, jak s výstupy šetření naložit. Není možné donutit lékaře, aby měli vlastní webové stránky či donutit pacienty zubařů, aby komunikovali po emailu stejně intenzivně jako například pacientky gynekologů. „Je nutné proto zvážit, zda musíme podstupovat všechna mezinárodní šetření, pokud má pro nás dosavadní skladba otázek minimální využití,“ řekl Ondřej Pivoňka.

Zbytečnost formuláře dokazuje také vyjádření ministerstva zdravotnictví, které výstupy z něj hodnotí pouze jako statistickou veličinu. „Vybavení internetem či prezentace ambulance nebo lékárny prostřednictvím web stránek není podmínkou k poskytování zdravotní péče, žádné takové opatření ministerstvo zdravotnictví ani nezvažuje. Počet webových stránek lékařů nepovažujeme za ukazatel úrovně poskytované péče, ukazatel sleduje pouze jako statistickou veličinou, která především ve spojení se šetřením internetového připojení ukazuje na technologický postup elektronizace zdravotnictví,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová.

A takový formulář není jediný. Nejvíce jsou statistickým dotazováním zatíženi zemědělci a dopravci, úřady se na ně mohou obrátit až s dalšími dvaceti různými statistickými šetřeními. Například soukromému zemědělci, který pěstuje plodiny a zároveň chová skot a prodává mléko či mléčné výrobky, může počet případných formulářů vzrůst až k padesáti. Že statistická šetření patří mezi nejvíce administrativně náročnou agendu, ukázal také nedávno provedený průzkum společnosti Superfaktura.cz mezi drobnými podnikateli. Jako další náročné administrativní činnosti podnikatelé označili oblast mezd a vykazování DPH.

„Statistická šetření mají smysl pouze v tom případě, že úřady umí získané informace využít pro účelná opatření a nápravu. Někdy jsou získané informace jen zajímavé, ale chybí jim praktické využití. Zkrátka některé dotazy jsou zcela zbytečné, a pokud se stále hovoří o snižování administrativní zátěže, měl by se učinit zásadní řez ve statistických zjišťováních,“ dodal Ondřej Pivoňka.

Těžký život začínajících podnikatelů

Na tiskové konferenci, která se v souvislosti s tímto tématem pořádala, se všichni přítomní shodli na tom, že obzvláště složitou situaci mají začínající podnikatelé, kteří musí vyplňovat stejné formuláře jako ostřílení hráči. „U těch menších je problém právě to, že v začátcích nemají žádné zkušenosti, žádné administrativní zázemí. Pro ně je kolikrát větší problém plnit povinnosti vůči státu než uspět na trhu. Obávám se, že jednou zemřeme na razítka a formuláře. Místo toho, abychom žili v moderní elektronické společnosti, vracíme se do dob Rakouska-Uherska,“ uvedl Tomáš Hajdušek, náměstek ministerstva průmyslu a obchodu pro oblast podnikání a ochrany spotřebitele.

Jednou z byrokratických zátěží, na kterou přítomní upozorňovali, je zbytečně dlouhá doba, která je potřeba k založení firmy. „Problém je registrace na úřadech. Často to mladé lidi, kteří mají skvělý nápad, úplně odradí. Raději se pak jdou nechat zaměstnat a nápad nosí v hlavě. A to je škoda, “ uvedl za jednoho z partnerů soutěží výkonný ředitel Seznam.cz Michal Feix.

Největší potíží je pro podnikatele množství starostí, které jsou s rozběhem firmy spojeny. „Chceme podnikatelům některé starosti ubrat, a proto soutěž podporujeme,“ uvedl Tomáš Hruška, Senior manager pro Indirect, malé a střední firmy.

„Myslíme, že pustit se v dnešní době do podnikání vyžaduje velký kus odříkání. Jsme rádi, že můžeme být partnerem soutěží, které oceňují něco neuvěřitelného, lidi, kterým se mnohdy z ničeho podařilo postavit něco obdivuhodného,“ řekl Jan Novotný, ředitel komerčního bankovnictví společnosti GE Money Ba

V anketě Absurdita roku je již poosmé možné nominovat nejnesmyslnější administrativní povinnosti. Díky ní byla již mnohá z těchto absurdních nařízení zrušena. Nominovat je možné na stránkách www.firmaroku.cz až do října. Od 23. 10. do 10. 11. probíhá hlasování veřejnosti. Vítězná absurdita bude vyhlášena 21. 11. 2013.

(tz)