Několikrát do roka Státní zemědělská a potravinářská inspekce zveřejňuje na svých stránkách výsledky kontrol v prodejnách některých obchodních řetězců. Z nich je patrné, jak obchodníci manipulují s daty minimální trvanlivosti. Datum doporučené spotřeby nezřídka výrazně prodlužují. Objevují se i případy, kdy je datum minimální trvanlivosti prodlužováno opakovaně a potraviny již jeví optické známky nepoživatelnosti, mají pozměněnou barvu, případně se na nich vyskytuje plíseň. Na celý maloobchod to pak vrhá stín nepoctivosti, což v zákaznících vyvolává pocity, že je klamou hned všechny obchodní řetězce v oblasti FMCG.

Sektor čerstvých potravin a rychloobrátkového zboží je jedním z klíčových odvětví také pro Systém GS1. Je to přesně 40 let, co se ve Spojených státech velké obchodní řetězce společně s dodavateli shodly na nutnosti jednotné platformy pro identifikaci zboží za účelem zefektivnění procesů spojených s prodejem konečným spotřebitelům. Během této doby se Systém GS1 postupně rozšířil do více než 110 zemí a stal se jediným multioborovým systémem standardů pro identifikaci produktů, služeb a obchodních partnerů a jejich vzájemnou komunikaci.

Čárové kódy EAN/UPC se staly globálním standardem pro identifikaci spotřebitelských jednotek. Prakticky všechny produkty prodávané v obchodních řetězcích jsou označeny některým z rodiny čárových kódů symboliky EAN/UPC. Podle statistik zpracovaných pro organizaci GS1 je denně na Zemi nasnímáno šest miliard produktů, což řadí symboliku EAN/UPC na první místo nejpoužívanějších čárových kódů na světě.

Nikdo není dokonalý

Přes relativně dlouhou dobu používání a propracovanost mají symboly EAN/UPC své limity. Mezi významná omezení lze zařadit identifikaci zboží s proměnnými jednotkami (maso, uzeniny, řadu mléčných produktů, lahůdky, ovoce, zeleninu apod.), které je dodnes značeno interními kódy na národní nebo pouze vnitrofiremní úrovni. Problematická je též identifikace velmi malých produktů, kde i prostorově menší symbol EAN-8 bývá často dále deformován za účelem maximální úspory nedostatečného místa na obalu. Příslušná databáze GTIN-8, vedená v každé zemi příslušnou lokální organizací GS1, je datově omezená; tento limit již dnes působí v některých zemích značné komplikace. Po dlouhém období využívání symbolů EAN/UPC se objevují také znaky jejich relativní technologické zastaralosti, která může způsobovat oběma stranám dodavatelsko-odběratelského řetězce dílčí komplikace. Jako příklad je možno uvést poměrně malou hustotu dat, nutnost striktního dodržování ochranných zón a z pohledu uživatelů velké rozměry. Výrazným omezením je v neposlední řadě také fixní délka datového pole, bez možnosti doplnění o důležité strojově snímatelné informace, např. v úvodu zmiňované datum minimální trvanlivosti.

Symbolika na míru

Organizace GS1 do svého portfolia datových nosičů pro AIDC (Automatic Identification and Data Capture – automatická identifikace a sběr dat) před několika lety zařadila novou, sedmičlennou sestavu lineárních čárových kódů GS1 DataBar. Je to po 40 letech první symbolika, která je určena také pro snímání na POS (point-of-sale – místo konečného prodeje, pokladna). Nejedná se však o náhradu symboliky EAN/UPC. Smyslem vývoje bylo jejich doplnění o mladší generaci čárových kódů, které jsou schopny zaplnit výše zmíněné technologické mezery jejich předchůdců. S velmi malými, kompaktními rozměry, absencí ochranných zón a možností rozdělit symbol na několik částí, které lze podle prostorových možností vrstvit, jsou předurčeny k identifikaci velmi malých produktů. Jsou méně náročné na prostor, umožňují kódovat doplňkové informace a tím vycházejí vstříc stále se rozšiřujícím legislativním požadavkům. Bez problémů lze tedy do symbolů označených „Expanded“ vměstnat šarži a datum minimální trvanlivosti.

Priorita: bezpečnost zákazníka

Přes mnohé negativní zprávy v médiích se většina obchodních řetězců snaží zákazníkům zaručit jistotu vysoké jakosti a čerstvosti prodávaných produktů. Veškeré údaje o trvanlivosti na produktech jdou doposud uváděny pouze v okem čitelné podobě, a tak je jejich průběžná kontrola spojena s relativně vysokými náklady na obsluhu a s chybovostí způsobenou lidským faktorem. V tak širokém portfoliu produktů, jaké dnes obchodní řetězce nabízejí, je zabezpečení stoprocentní záruky čerstvosti produktů velmi nákladné, což je umocněno nutností odborné likvidace prošlých produktů. Možný zákaznický benefit v podobě výrazných slev u produktů blížících se konci spotřební lhůty je dosud víceméně náhodným jevem.

Prostor pro GS1 DataBar – několik příkladů ze světa

Tato situace je dlouhodobě neudržitelná. Podle výzkumů organizace IBM Research se ročně na světě vyhodí potraviny v celkové hodnotě 334 miliard eur! Významné procento z této částky tvoří prošlé produkty v maloobchodu. A přitom ke zlepšení může pomoci relativně málo: Identifikovat potraviny pomocí GS1 DataBar, kde je ve strojově snímatelné podobě zakódované datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti.

Využití GS1 DataBar pro potraviny s velmi krátkou trvanlivostí lze demonstrovat na příkladu z Rakouska. V obchodní síti řetězce Merkur, patřícího do nadnárodní organizace REWE, se již běžně prodávají různé druhy salátů nebo uzeniny označené symboly GS1 DataBar Expanded. Vedle základní identifikace, GTIN (globálního čísla obchodní položky), je v čárovém kódu zanesena též informace o datu minimální trvanlivosti. Při průchodu pokladnou je v případě uplynutí této doby prodej produktu automaticky zastaven, personál výrobek vyřadí a podle možnosti vymění za jiný. Pro řetězec Merkur je bezpečnost zákazníka prioritou číslo 1.

Další obchodní řetězec, který postavil svoji obchodní politiku na čerstvosti zboží a péči o zákazníka, je belgický Colruyt. V září roku 2009 management řetězce rozhodoval o možnosti využití benefitů GS1 DataBar. Stanovil dva hlavní cíle: minimalizaci odpadu z prošlých produktů a řešení problémů spojených s prodejem zboží s proměnnou hmotností. Úkoly to nebyly lehké. V první fázi manažeři museli překonávat nejzákladnější technické problémy, protože povědomí dodavatelů o symbolice GS1 DataBar bylo nízké. Nemohli se opřít o žádné zkušenosti z lokálního, ale ani globálního trhu. Tiskové technologie nebyly připravené na novou symboliku, což oproti předpokladům zpočátku vyústilo v nutnost zvětšení prostoru pro čárový kód. Rovněž využívání čtrnáctimístné struktury GTIN-14 v pokladním systému na počátku působilo značné komplikace.

Přesto se díky usilovné práci s dodavateli a úzké spolupráci s lokální organizací GS1 za dva roky podařilo zavést symboliku GS1 DataBar do rutinního provozu. Oba stanovené cíle tak byly splněny prakticky bezezbytku. Většina produktů s proměnnou hmotností má na obalu definovanou čistou hmotnost a tato je též uvedená v čárovém kódu. Takto byly odstraněny problémy s dováženými produkty, které nebyly přeznačeny podle belgických pravidel, a odpadla nutnost vést vlastní číselníky pro dodavatele stejného sortimentu. Implementátor dosáhl výrazného snížení množství prošlých čerstvých potravin. Zcela novým, zásadním bonusem pro zákazníka je jeho ujištění, že nikdy nekoupí prošlé zboží. Využití symboliky GS1 DataBar mu dává jednoznačnou garanci.

Ohromující zjištění

S velmi zajímavým nápadem na využití výhod symbolů GS1 DataBar v maloobchodě přišli v Jižní Koreji. GS1 Korea ve spolupráci se třetím největším hypermarketem v zemi, společnosti LOTTE Mart, a dvěma dodavateli čerstvých potravin – Pulmuone a Konkuk, testovala, jak budou zákazníci reagovat na slevy v případě, že se blíží termín exspirace produktů. Sledovanými produkty byly čerstvé sójové klíčky a čerstvé mléko. Je potřeba zdůraznit, že se v obou případech jedná o produkty, jejichž doba použitelnosti je v řádech dnů. Produkty byly označeny etiketou s GS1 DataBar Expanded, obsahující GTIN produktu a datum exspirace. Jak na produktu, tak na regálu a na viditelných místech v supermarketu byla zákazníkovi vhodným způsobem sdělena odstupňovaná výše výrazných slev, a to v desítkách procent podle počtu dní zbývajících do aktuální doby použitelnosti současně s ujištěním, že produkt, který v den prodeje prochází tímto datem, mu již nebude prodán. Po několika týdnech prodeje bylo provedeno vyhodnocení testu. Výsledek byl ohromující. Zatímco v ostatních prodejnách tohoto řetězce stouply ve sledovaném období prodeje u sójových klíčků o 18 % a čistý zisk také o 18 %, v testovaném hypermarketu nárůst činil 60 % u prodeje a o 22 % se zvýšil čistý zisk. Podobně tomu bylo u mléka, kde nárůst prodeje dosáhl 32 % a čistý zisk se zvýšil dokonce o 48 %, zatímco u ostatních prodejen v témž období to byl nárůst pouze 12 % u prodejů, respektive 15 % u čistého zisku.

Hlavní přínosy, které vyplynuly z tohoto projektu:

1. Zvýšení bezpečnosti spotřebitelů blokováním prodeje produktů s prošlou dobou použitelnosti

2. Zvýšení efektivity řízení a sledování doby použitelnosti zboží na regálu

3. Zlepšení spokojenosti zákazníků s bezpečností potravin

4. Automatizovaný sběr informací pro slevy

5. Redukce ztrát z prošlého zboží

Zákazník vzkazuje

„Kontroluje spotřebitel při nákupu datum minimální trvanlivosti produktu?“ Tuto otázku si položili kolegové z GS1 v Irsku. Nejprve definovali tři skupiny zboží:

1.      ovoce/zelenina,

2.      mléko a mléčné produkty,

3.      maso, ryby a drůbež.

Výsledky průzkumu provedeného na náhodně vybrané skupině více než tisícovky lidí starších šestnácti let nebyly příliš překvapivé. Na otázku „Kontrolujete aktivně datum minimální trvanlivosti?“ odpovědělo ANO u mléčných produktů 94 %, u masa dokonce 95 % respondentů. U ovoce a zeleniny kontroluje minimální trvanlivost pouze 74 % dotázaných. Pouhá 3 % dotázaných odpověděla, že trvanlivost nekontrolují u žádného ze zmíněných produktů.

Výrazně zajímavější byly pro irské obchodní řetězce odpovědi na druhou otázku: „Koupili byste zlevněný produkt, pokud by čárový kód umožňoval sledovat datum exspirace produktu a obchodník by stanovil výši slevy v závislosti na zbývající době do exspirace?“ U sortimentu mléčných produktů a masa odpovědělo 63 %, resp. 64 % procent jednoznačně ano. U ovoce a zeleniny se zvýšilo procento dotazovaných, kteří by takto zlevněné zboží koupili, dokonce až na 79 %. Pouze 14 % dotázaných odpovědělo, že by nikdy žádný z těchto produktů nekoupili ve slevě.

Odpovědi dávají jasnou zprávu obchodníkům: Využívejte symboliku GS1 DataBar, vaši zákazníci pečlivě sledují důležité informace vztahující se k čerstvosti potravin a jsou připraveni využít výhody, které s sebou tento nový typ čárového kódu přináší.

(tz)