Možnost efektivního dohledání konkrétní položky je v poslední době mimořádně živým a diskutovaným tématem. Stalo se již bohužel pravidlem, že společnost neřeší problematiku sledovatelnosti preventivně. Reaguje většinou až na problematické kauzy, které hrozí přerůst ve výrazné zdravotně-bezpečnostní riziko, či dokonce končí tragicky.

Základní evropská legislativa existuje

Zásadním impulsem pro oficiální řešení problematiky implementace systémů sledovatelnosti na území Evropské unie, pověstnou poslední kapkou, byla tzv. dioxinová aféra, která na přelomu let 1999 a 2000 zasáhla Benelux a následně celou západní Evropu. Těžké ekonomické ztráty, naštěstí bez prokázaného vlivu na zdraví obyvatel, iniciovaly aktivitu Evropského parlamentu, která vyústila v Nařízení č. 178/2002, kterým se stanoví „Obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin“. Tato vstupní legislativa, následovaná dalšími závaznými nařízeními, ukládá základní povinnost zavedení systémů sledovatelnosti všem výrobcům potravin, krmiv, potravních doplňků a dalších přísad a stanovuje příslušnou zodpovědnost.

Dopady funkčního standardního systému sledovatelnosti

Uvedená legislativa tak nastavuje základní pravidla ve snaze omezit výskyt nebezpečných případů, případně umožnit velmi rychlou, přesnou a efektivní reakci stažením konkrétních vadných produktů z trhu. Teoreticky se dotýká několika velmi důležitých oblastí: Ekonomický aspekt je dán výrazným snížením ztrát při využití přesné, standardní identifikace a efektivního stažení pouze defektních produktů z oběhu. Ochrana zdraví je podpořena zejména díky stálé validaci přítomnosti či naopak absence určitých látek v produktech. Účinnější obrana proti padělatelům produktů, tj. současně ochrana legálního trhu, je zajištěna formou soustavného potvrzování originality produktů. Souvisejícím faktorem je otázka bezpečnosti ve vazbě na prevenci vůči bioterorizmu (připomeňme český případ z roku 2010, kdy pachatel vyhrožoval otrávením dětských přesnídávek).

Jsou současná opatření dostatečná?

Události posledních let ukazují, že nastavený systém není dostatečně účinný. Vzpomeňme například na opakované dioxinové aféry (Dublin 2005, Hamburk 2010), opakovaný dovoz zdravotně závadných hraček z Číny (obsah toxických ftalátů byl jednoznačně prokázán) a tragicky končící metylalkoholovou aféru v České republice s desítkami obětí, která doposud není dořešena. Přirozeně vzniká jednoduchá otázka - jak postupovat a co dál s tímto problémem?

Většina evropských producentů se výše uvedené direktivě podřídila, zavedla systémy sledovatelnosti ve svých provozech a naplnila tak nařízené požadavky. Diskutovaná direktiva však neuvádí konkrétní způsob, jak dosáhnout funkčního systému sledovatelnosti. Společnosti tedy logicky přistoupily k řešení co nejjednodušeji, a to ve většině případů tak, aby ekonomické dopady zaváděných úprav a nových nastavení vnitropodnikových pravidel nebyly výrazné.

Jsou však daná opatření dostatečně účinná a transparentní? Jsou všechny potřebné informace rychle dostupné? Jsou v rámci celého logistického řetězce relevantní data soustavně sdílena příslušnými obchodními partnery? Představuje například dlouhodobé skladování papírové dokumentace v době globálního obchodu se stále se navyšujícím počtem položek, které denně „tečou“ logistickými řetězci, záruku efektivní reakce? Je možné kdykoliv zaručit rychlé a úplné stažení závadných či problematických produktů z oběhu při využívání různě propracovaných interních aplikací?

Je téměř jisté, že na všechny uvedené otázky existuje většinou pouze negativní odpověď. Kladná odpověď je v době rozvinutého přeshraničního obchodu podmíněna uplatněním standardního řešení.

Standardní řešení přináší přehlednost fyzického a informačního toku při minimalizované hladině chyb, srozumitelnost pro všechny zúčastněné strany, možnost bezproblémové komunikace mezi nimi a dostatečnou efektivitu řešení i v tak citlivých otázkách jako je „Product Recall“ tj. selektivní stahování vadných produktů z trhu.

Iniciativa globální organizace GS1

Mezinárodní organizace GS1, která se zabývá zejména tvorbou a implementací globálních standardů, zareagovala na vývoj situace v počátku minulého desetiletí velmi rychle a pružně a připravila standardní řešení GS1-GTS, Global Traceability Standard, mezinárodní standard pro sledovatelnost. GS1-GTS je kompatibilní s příslušnou legislativou a existujícími kvalitativními standardy (HACCP, BRC, IFS, SQF). Je nezávislý na použitých technologiích v daném sektoru. Definuje minimální systémové požadavky platné napříč odvětvími, odpovídá na stěžejní otázky při využití existující, globálně unikátní identifikace produktů, řeší základní principy a podmínky, stanovuje jasná pravidla funkčního systému sledovatelnosti.

Řešení je založeno na skutečnosti, že drtivá většina výrobců je již do Systému GS1 zaregistrována a využívá minimálně základní, standardní identifikaci produktů v provedení čárového kódu na jednotlivých logistických, obchodních i spotřebitelských jednotkách.

Systém GS1 však v oblasti sledovatelnosti nabízí mnohem více. Má do detailu zpracovány jednotlivé kroky vedoucí k zabezpečení vysledovatelnosti produktu a sledování jeho pohybu v zásobovacím řetězci až do místa prodeje. Plnohodnotný nástroj GS1-GTS byl navíc v nedávné době doplněn o blok GS1-GTC, Global Traceability Conformance, plně kompatibilní se směrnicí pro audit systému managementu jakosti (ISO 19011/2002), obsahující kontrolní body a kritéria shody.

Jak systém sledovatelnosti GS1 funguje?

Využívá doplňková data typu šarže, výrobního čísla, datumu výroby, doby minimální trvanlivosti či doby exspirace (variabilní dle konkrétního výrobního procesu) a definuje povinnosti zpracování a sdílení těchto dat s cílem umožnit kontrolu a vysledovatelnost položky v každém bodě zásobovacího řetězce. Na to se váže i snadná možnost kontroly příslušných státních kontrolních orgánů, a to prostým snímáním informací z příslušných nosičů, tj. lineárních, 2D kódů či RFID tagů z jednotlivých typů balení. Jsou definovány základní principy funkčního systému sledovatelnosti; dodržením obecného pravidla „Krok vpřed, krok vzad“ je plněn minimální požadavek na jeho funkčnost. Ochrana legálního trhu je významně podpořena tím, že je pro černý trh velmi nesnadné a prakticky nemožné dostát stejné úrovně kvality vykazování dat. Legální výrobci mohou bez významných dodatečných nákladů zabezpečit a doložit původ svých výrobků a podpořit tak ochranu svých originálních obchodních značek.

Je zřejmé, že pro zajištění fungujícího systému sledovatelnosti se neobejdeme bez významně vyššího počtu informací, než představuje pouze základní identifikace – tj. GTIN, Global Trade Item Number, globální číslo obchodní položky. Kromě již běžně využívané symboliky GS1-128, umožňující kódovat nezbytné doplňkové informace na logistických, případně obchodních jednotkách, tak postupně přichází čas využívání standardních informací pomocí nové symboliky GS1 DataBar či GS1 2D kódů i na jednotkách spotřebitelských. Tyto moderní nosiče jsou schopny nést konkrétní dynamická data výrobce v přímo snímatelné (nikoli okem čitelné) podobě, které je nutno aplikovat výhradně na konci výrobního procesu. V oblasti spotřebitelských jednotek je tak jakákoliv neoprávněná manipulace s předtištěnými etiketami téměř znemožněna. Uvedené symboly jsou dobře viditelné a jejich obsah je unikátní, okamžitě kontrolovatelný.

Důležitým předpokladem je spolupráce obchodních partnerů

Databáze vlastní produkce musí být dostupná u výrobce a implementace systému předpokládá sdílení dat o produkci směrem k obchodním partnerům i kontrolním orgánům. Schopnost partnerů identifikovat položky, přebírat a uchovávat data získaná v průběhu pohybu vysledovatelných položek v logistickém řetězci je stěžejním předpokladem úspěšně fungujícího systému sledovatelnosti.

Z hlediska technologie systém nevyžaduje žádné specifické SW vybavení, výrobci pracují s vlastními stávajícími informačními systémy, jsou pouze povinni zajistit konkrétní data o produkci, šarži, počtu výrobků v rámci šarže, apod.

Závěrem je nutné zdůraznit, že implementace systému sledovatelnosti na bázi Systému GS1 je ve světě již běžně využívána. V České republice byla metoda pilotně aplikována již před několika lety např. v oblasti vysledovatelnosti hovězího masa.

Zvláště po posledních událostech v České republice je evidentní, že posílení role standardního systému sledovatelnosti by mělo být v zájmu představitelů státních orgánů i průmyslových sektorů se společným cílem postupného obnovení již velmi otřesené důvěry veřejnosti v kvalitu a bezpečnost produktů, zejména potravin, podél celého logistického řetězce.