Alarmující závěry přinesl rozsáhlý průzkum poradenské společnosti OTIDEA mezi více než 500 zadavateli a 150 dodavateli veřejných zakázek. Drtivá většina firem ucházejících se o veřejné zakázky, a úředníků, kteří je administrují, je přesvědčena, že tzv. transparentní novela z dubna 2012 nenaplnila účel, pro který vznikla. Jejím cílem bylo zvýšit transparentnost a učinit přítrž korupčním skandálům. Po roce a půl ale názory zadavatelů i dodavatelů veřejných zakázek ukazují, že zákon v praxi nefunguje.

Kromě uvedených zjištění se 80 % zadavatelů domnívá, že práce se zakázkami není dnes ani efektivnější. Od doby losovaček se situace obrátila o 180 stupňů, úředníci soutěží podle jediného kritéria, nejnižší ceny, a veškeré dokumenty povinně zveřejňují. Jak je tedy možné, že podle úředníků i firem jsou zakázky stále stejně netransparentní a zkorumpované?

„Změnil se zákon, praxe ale zůstala stejná. Rozdíl je v tom, že za losovaček se soutěžilo s maximem prostředků, dnes s minimem. Bohužel to ale jde na úkor kvality zakázek, místo na úkor korupce,“ popsal současnou praxi Tomáš Langr, ředitel společnosti OTIDEA.

Téměř každý šestý úředník v průzkumu přiznal, že přijal podhodnocenou nabídku. Pětina dokonce opakovaně. Zároveň 60 % dodavatelů někdy nabídlo cenu, která byla pod hodnotou zakázky, nebo o takovém postupu slyšelo od kolegů či známých. Celých 90 % zadavatelů a 80 % firem je přitom přesvědčeno, že mimořádně nízké nabídkové ceny mohou ohrozit bezpečnost stavby.

„Zadavatelé jsou paralyzováni ve svých výběrových řízeních a dostávají se do pozice, kdy jsou vydíratelní. Odchod stavební firmy od rozpracovaného díla by totiž způsobil výrazné problémy s dokončením projektu, jeho financováním a dodržením termínu. Proto většina úředníků raději přistoupí na nejnižší cenu i na úkor kvality,“vysvětlila Kateřina Koláčková ze společnosti OTIDEA.

Podle průzkumu se 85 % zadavatelů bojí napadení zadávacího řízení pro netransparentnost, proto raději hodnotí zakázky pouze podle kritéria nejnižší nabídkové ceny. „Zákon hodnocení zakázek pouze na cenu, místo na kvalitu, nenařizuje. Klíčem je samotná praxe ministerstev a dalších státních orgánů. Zásadně ale chybí informovanost a vzdělávání úředníků. Stát vydal zákon, ale už nenaučil zadavatele s jeho pravidly pracovat,“ dodal Tomáš Langr.

A vyřeší schválení technické novely, která momentálně leží v Senátu, problémy zadavatelů? Pouze částečně. V případě jejího neschválení by se snížil limit pro veřejné zakázky na stavební práce na jeden milion korun. Podle průzkumu by tato situace více než polovině zadavatelů přinesla administrativní zátěž, kterou by nebyli schopni zvládnout. Celých 80 % zadavatelů by ale uvítalo jednodušší zákon a větší svobodu při zadávání zakázek, což technická novela neřeší.

Výsledky průzkumu zveřejnila společnost OTIDEA v rámci IV. ročníku konference „Veřejné zakázky 2013/2014: Od losovaček k podstřeleným cenám". Zde dnes předávají své zkušenosti 270 účastníkům z řad zadavatelů a dodavatelů veřejných zakázek přední odborníci z praxe i politické sféry.

(tz)