Kvalitní řemeslníci a jiní odborně vzdělaní pracovníci jsou na trhu nedostatkovým zbožím. Tvrdí to firmy i různé profesní organizace. Společnosti tak začaly s německým vzorem výchovy zaměstnanců, společně se školami nebo městy si je vzdělávají samy.

Tvrzení firem, že učňů je nedostatek, potvrzují i data, která v rámci průzkumu Město pro byznys získala agentura Datank. Meziročně se totiž počet učňů i jiných odborně vzdělaných pracovníků ve většině krajů snížil. Ve Středočeském kraji je studentů odborných škol jen polovina ze všech obyvatel ve věku 15 až 19 let, v Libereckém nebo Karlovarském kraji je to málo přes šedesát procent.  

„Nízký počet studentů s odborným zaměřením ve Středočeském kraji je dán blízkostí ku Praze. I proto počet učňů v hlavním městě převyšuje celorepublikový průměr. Dostatek učňů má i Královéhradecký a Olomoucký kraj,“ uvedl analytik agentury Datank Ondřej Pivoňka.

Přestože Praha v počtu studentů vede, je v poměru učňů a gymnazistů na posledním místě. Opačný výsledek hlásí v Ústeckém kraji, kde studenti odborných škol převyšují gymnazisty více než pětinásobně. Tento kraj navíc drží i další rekord, a to města s nejvíce učni v ČR. Ve Varnsdorfu studuje na 100 obyvatel ve věku 15-19 let více než 125 učňů, což ukazuje, že mnoho lidí sem za studiem dojíždí.

Na nedostatek studentů odborných škol si stěžují firmy i profesní organice, například Cech klempířů a pokrývačů nebo Cech malířů. „Dnes je obecné povědomí, že dělat rukama je špína. Každý se vidí jako manažer. U nás nemá řemeslo takovou prestiž jako v jiných státech. V Německu je řemeslník skoro výš než učitel,“ říká Živnostník roku Královéhradeckého kraje 2013 Michal Rousek a stěžuje si, že své malířské řemeslo nemá komu předat.

Chybí kvalifikace

Firmy i odborníci také tvrdí, že hlavním problémem není v mnoha případech nedostatek odborníků, ale jejich nedostatečná kvalifikovanost. „Dětí na učňácích máme rozhodně dost. Víc než třicet procent z populačního ročníku, což je přinejmenším v Evropě špička. Fakt, že přesto, že máme tolik vyučených, máme i nedostatek řemeslníků a kvalitních odborných dělníků, je velmi pravděpodobně způsoben tím, co a jak se na učilištích naučí. Obvykle ne to, co po nich jejich zaměstnavatelé požadují. Proto tak velký podíl vyučených obtížně hledá  nezaměstnání. A firmy žehrají na nedostatek odborníků,“ říká Tomáš Feřtek, odborný konzultant organizace EDUin, která se zabývá vzděláváním.

Někteří tento problém řeší podle německého vzdělávacího modelu propojení firem a učilišť.Města například při školách zřizují vlastní učňovské obory podle toho, jakou kapacitu mají firmy v okolí. Karlovarský kraj například v rámci reorganizace středoškolské výuky zrušil Střední živnostenskou školu. „Kraslice jako obec s rozšířenou působností nechtěla dopustit, aby středoškolská – odborná výuka z Kraslic zmizela. Proto se město Kraslice rozhodlo pro zachování středoškolské výuky formou zřízení příspěvkové organizace, která zahrnuje předškolní vzdělávání, základní vzdělávání a nově od roku 2011 i středoškolské vzdělávání. Jednotlivé obory, které mohou studenti v této instituci studovat, byly vybírány na základě poptávky místních firem také proto, abychom zamezili odlivu mladých lidí z našeho města,“ uvedl starosta Kraslic Zdeněk Brantl.

Další firmy si zase plánují vychovat si zaměstnance sami. „Je to efektivní cesta. Kvalifikovaných lidí není nikdy dost. Přestože Česká republika má ve strojírenství dobrou tradici, lidé častěji míří do manažerských pozic. Máme co dělat, kde dělat, s čím dělat, ale nemáme se kým dělat. Kvalifikovaná síla přestane dostačovat, dokud si zaměstnance nevychováme sami,“ říká Ladislav Brázdil, majitel strojírenské firmy ZLKL.

(tz)