Podíl českého ovoce na trhu klesá. Může za to vedle dalších faktorů i nepříznivé počasí posledních let. Uvedl to Ing. Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR.

V roce 2013 byla ve srovnání s posledními pěti lety průměrná sklizeň, vyšší na Moravě než v Čechách. Obecně jsou však průměrné sklizně posledních let asi o 25 % nižší než byly průměry před cca deseti lety. „Klesá výrobní potenciál odvětví,“ uvedl Martin Ludvík.

Farmářské ceny u konzumních jablek zůstaly meziročně na stejné výši, spotřebitelské však meziročně vzrostly asi o 12 procent. Důvodem růstu spotřebitelských cen je pokles soběstačnosti v produkci konzumních jablek, ale i dalšího ovoce, vedoucí ke snížení konkurence dovozovým jablkům na trhu a tím pádem ve zvýšení dovozu a cen dovozových jablek.

Růst cen ovoce na pultech snižuje jeho spotřebu, která poklesla za posledních pět letech téměř o pětinu. Největší propad spotřeby zaznamenali ovocnáři u jablek z 25 kg na 19 kg na osobu a rok. Vyšší spotřebitelské ceny jsou způsobeny také růstem marží obchodů a růstem DPH v posledních letech.

Jak konstatoval M. Ludvík, obchodní řetězce stupňují požadavky na dodavatele (obalový materiál, logistika, certifikace kvality, sortiment, velké objemy atd.), proto trvale klesá počet dodavatelských subjektů schopných vyhovět těmto podmínkám.

Podíl tuzemských konzumních jablek a švestek v obchodních řetězcích je dlouhodobě pod 50 %, podíl konzumních meruněk, jahod nebo broskví nedosahuje už ani 20 %. Pokračuje příliv levnější produkce z Polska.

Další důvod ke stagnaci ovocnářství vidí odborníci v nevyhovující věkové struktuře sadů. Hlavní ovocný druh jabloně má již 58 % přestárlých ploch. Pěstitelé neprojevují velkou ochotu investovat do nových výsadeb. V roce 2013 vysázeli jen 330 hektarů nových sadů.

Většina potravin (marmelády, džusy, kompoty atd.) vyrobených z ovoce mírného pásma se do ČR dováží. Důvody jsou vedle již uvedených vysoké investice, velká rizikovost produkce (mrazy 2011 a částečně 2012 a omezená možnost pojištění), nutnost velkého počtu zaměstnanců bez pobídek v dotační politice či jiném zvýhodnění. Malá je dostupnost přípravků na ochranu rostlin a pomocných látek, s poklesem ošetřovaných ploch klesá ochota chemických firem investovat do registrací. K tomu přistupuje nemožnost použít přípravky řádně registrované a užívané v okolních zemích.

(red)