Česká ekonomika v posledním kvartále překvapila rychlejším růstem (1,9 % q/q). Za rychlejším růstem investic ale stála pravděpodobně řada jednorázových faktorů. Svojí roli mohlo sehrát teplejší počasí (především ve stavebnictví) a urychlení nákupů tabákových výrobků (kvůli vyšší spotřební dani) a také – investice do automobilů (strach ze zdražování po intervencích ČNB).

Především investice s opadnutím jednorázových faktorů v nadcházejících kvartálech asi zpomalí. Jejich význam je přitom kritický pro zlepšení situace na trhu práce a rozjezd útrat českých domácností.  Ty se zatím drží hodně zpátky. Přes překvapivě silný růst ekonomiky ke konci roku tak české oživení zůstává relativně křehké, hodně závislé na globálním počasí a tím pádem zranitelné vůči vnějším hrozbám.

Tou největší je v tuto chvíli eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Česká ekonomika může být ohrožena skrze tři kanály – ztrátu zahraničních trhů pro exportéry, finanční nákazu a v neposlední řadě skrze výpadky dovozů důležitých surovin (plynu, ropy).

České vývozy na Ukrajinu nemají pro hospodářství kritický význam – vývozy do Ruska tvoří necelá 4 % a na Ukrajinu přibližně 1 % všech exportů. Rusko navíc častokrát funguje jako přestupní stanice pro české vývozy do celého regionu. Česká přidaná hodnota, která končí v ruském nákupním košíku, podle OECD tvoří pouze 1 % českého HDP. Podobná situace je ve většině středoevropských zemí, výjimkou je Maďarsko, které má podobně jako Pobaltí expozici vůči Rusku skoro dvojnásobnou.

 Kritická není ani finanční expozice Evropy vůči Rusku. Zahraniční dluh nemá Rusko dramaticky vyšší než Řecko. Na rozdíl od Řecka je navíc jeho investiční pozice kladná – zjednodušeně řečeno ruské investice (a půjčky) v zahraničí převyšují jeho zahraniční dluh. Z hlediska bankovní expozice má podle dostupných dat jedinou významnější expozici vůči Rusku a Ukrajině Maďarsko.

 Nejnebezpečnější z pohledu Česka a Evropy je omezení dodávek plynu a ropy. Evropa pokrývá dodávkami z Ruska 34 % své spotřeby. V některých zemích (Pobaltí, Skandinávie, Bulharsko) expozice dokonce dosahuje 100 %. V Česku pak 75 %. V případě výpadku dodávek pouze skrze Ukrajinu, by na rozdíl od krize v roce 2009 mohly být výpadky z části nahrazeny severní cestou (plynovod Nord Stream).

 Ve vyostřeném konfliktu mezi Ruskem a Západem si lze teoreticky představit úplné zastavení přísunu plynu do Evropy. Tlak na vysoké ceny plynu a výpadky by se na české ekonomice podepsal skrze propad investic a domácí spotřeby. Vzhledem k tomu, že by podobně byla zasažena většina našich hlavních obchodních partnerů, padaly by výrazně i naše vývozy.

 Tento scénář by ale v prvé řadě výrazně poškodil ruskou ekonomiku. Do Evropy míří 80 % ruských vývozů plynu. Vývoz těchto produktů je navíc páteří ruské ekonomiky. Okolo 60 % vývozů z Ruska tvoří plyn a ropa. Příjmy státního rozpočtu jsou zhruba ze 40 % závislé na vývozu ropy.

Ze středoevropských ekonomik je v případě takto  extrémního scénáře nejvíce ohrožena maďarská ekonomika. Kromě vysoké expozice vůči ruskému plynu a ropě, má také vyšší finanční a obchodní expozici  vůči Rusku i Ukrajině a nejvyšší vlastní zahraniční dluh.

Jan Bureš, hlavní ekonom Ery
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.