Česká ekonomika se dostala do vzestupné části hospodářského cyklu. Oživení, které je na rozdíl od let 2010 a 2011 široce založené, nabírá na síle. Předkrizové úrovně by české hospodářství mělo dosáhnout již na konci letošního roku. Přetrvávající nízkoinflační prostředí umožní centrální bance držet uvolněnou měnovou politiku i v roce 2015. Po loňské fiskální restrikci je letos patrné uvolnění, pro příští rok počítáme se silnějším fiskálním impulsem. Hospodářský růst povede k dalšímu snížení nezaměstnanosti a zrychlení růstu mezd.

Růstový výhled pro letošní rok jsme revidovali směrem k lepšímu o plný jeden procentní bod na 2,9 %, pro rok 2015 předpokládáme hospodářský vzestup o 3,3 % (oproti původně očekávaným 2,6 %). Důvodem revize pro letošní rok je zejména nečekaně dobrá výkonnost za první čtvrtletí letošního roku, kdy HDP přidal mezičtvrtletně 0,8 %. Za zlepšením vyhlídek na rok 2015 stojí výraznější fiskální expanze a díky oživení investiční aktivity vyšší růst potenciálního produktu.

Hospodářský růst je široce založený a i nadále přepokládáme, že se na něm budou podílet prakticky všechny sektory ekonomiky. Tahounem je průmysl, kde se objem výstupu začal zvyšovat již v červenci loňského roku díky vyšší exportní aktivitě. To je jednoznačně důsledkem lepší hospodářské situace v Německu i u dalších našich obchodních partnerů. Pro letošní i příští rok očekáváme růst reálné průmyslové výroby tempem 6,6 % ročně. Po pěti letech poklesu očekáváme pro letošní rok růst ve stavebnictví, a to v reálné výši 6,2 %. Příští rok by si mohl sektor polepšit dokonce o více než deset procent. Pomoci by měla fiskální expanze, vyšší investiční aktivita firem i vývoj na rezidenčním trhu s bydlením. Díky povzbudivým prognózám letošní úrody by se mělo dařit i zemědělství. V neposlední řadě by mělo být oživení aktivity patrné i v sektoru soukromých služeb.

I z poptávkového pohledu by měla být struktura růstu v letech 2014 a 2015 vybalancovaná. Oživení by tak mělo být jiného charakteru než v roce 2010 a 2011, kdy hlavním tahounem byly čisté exporty, a je příslibem udržitelnosti tohoto pozitivního vývoje.

·Fixní investice již letos nebude omezovat fiskální konsolidace, pozitivně by pak mělo investiční aktivitu pomalu začít podporovat stavebnictví, oživující nemovitostní trh a rostoucí průmyslová výroba. Investice byly po dlouhou dobu utlumené, využití výrobních kapacit se však již nachází na dlouhodobém průměru. Fixní investice by tak letos měly vzrůst o 6,5 % po loňském poklesu o 3,5 %, příští tok by měl růst dosáhnout dokonce 6,8 %.

·Spotřebu domácností letos podporuje zejména nízká inflace, která bude stát za růstem reálných mezd o 1,9 % při jejich nominálním růstu o 2,3 %. Situace na trhu práce již spotřebu domácností nebrzdí. S počátkem letošního roku se již míra nezaměstnanosti začala na sezónně očištěné bázi mírně snižovat. Spotřeba domácností by měla letos vzrůst v průměru o 1,5 %, nejvíce od roku 2008. Příští rok by to již mělo být 1,9 %. To samozřejmě pomůže i maloobchodníkům, pro které letos očekáváme reálný růst tržeb o 3,3 % povzbuzený prodeji automobilů zejména korporátnímu sektoru. V roce 2015 pak čekáme růst reálných tržeb v maloobchodě o 2,4 %.

·Díky silné zahraniční poptávce očekáváme letos pozitivní příspěvek čistých exportů do HDP ve výši 1,3 procentního bodu. Příští rok by se měl příspěvek snížit na 0,6 procentního bodu. Na straně jedné se bude potupně v reálných číslech projevovat díky intervenčnímu režimu ČNB konkurenční cenová výhoda, na straně druhé ale silnější domácí poptávka povede k vyšším dovozům. To platí zejména pro investice, které jsou ve srovnání se spotřebou dovozně náročnější.

Již letos začala fiskální politika ekonomický růst podporovat, významný pozitivní příspěvek očekáváme v roce 2015. Představené vládní kroky podpoří dle naší simulace nejvýrazněji investiční aktivitu. Mírněji pak spotřebu domácností. Druhou stranou mince je ovšem prohloubení schodku veřejných financí (z loňských 1,5 % HDP na 1,7 % v letošním roce a dokonce 2,4 % v roce 2015). Státní dluh by však měl díky využití likviditních rezerv státu vzrůst jen mírně. Jeho výše v poměru k HDP by měla dokonce díky očekávanému ekonomickému růstu poklesnout (loni 46,0 % HDP, letos očekáváme 43,9 % a příští rok 42,5 %).

I přes výrazné oslabení koruny bude letošní inflace nejnižší od roku 2003, když by v průměru měla dosáhnout pouze 0,4 %. Inflační výhled jsme pro letošní rok revidovali dolů o 0,4 procentního bodu.Během prvních šesti měsíců se meziroční růst spotřebitelských cen držel v průměru na 0,2 %; centrální bance se tak povedlo zabránit deflaci. Pro zbytek roku již očekáváme mírný vzestup inflace směrem k 0,7 % na konci roku. Nízkoinflační prostředí by ovšem mělo přetrvat i v roce 2015, kdy očekáváme průměrnou inflaci ve výši pouhého jednoho procenta. Za nízkou inflací bude stát mimo jiné zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví a předpokládaný další pokles cen elektřiny.

ČNB opustí intervenční režim nejdříve ve třetím čtvrtletí příštího roku. Proces by měl být řízený, aby se centrální banka vyhnula riziku následného razantního posílení české měny. Pro zbytek letošního roku předpokládáme stabilitu kurzového vývoje v blízkosti 27,40 CZK/EUR, v průběhu roku 2015 nejprve mírné posilování k centrální bankou bráněných 27,00 CZK/EUR, v závěru příštího roku po opuštění intervenčního režimu předpokládáme posílení koruny do oblasti 26,35 CZK/EUR.

Vnímáme dvě zásadní rizika pro naši makroekonomickou prognózu:

·vnější, v podobě vyhrocení ukrajinské krize a/nebo pádu ekonomiky eurozóny do recese

·vnitřní, pokud by se vládě nepodařilo prosadit fiskální expanzi v námi očekávané podobě.

Jan Vejmělek

Hlavní ekonom Komerční banky