Toto aktuální téma bylo s mnoha dalšími na pořadu jednání zářijového Business Fóra konaného pod záštitou prezidenta ČR Miloše Zemana a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Akce se uskutečnila za podpory partnerů – Rusko české smíšené obchodní komory a společností pro energetické poradenství, analýzy a služby ENAS a ENACO.

Kromě nejrůznějších odborníků z oblasti státní správy, zahraničního obchodu, energetiky, plynárenství, financí, zástupců regionální samosprávy, podnikatelů a manažerů, si nenechali jednání ujít ani ti, kterým leží na srdci starost o bezproblémové využívání zemního plynu pro průmyslové provozy i vytápění bytů.

 Důvodů proč hledat odpovědi na mnoho zneklidňujících otázek za situace, kdy rusko-ukrajinský konflikt vyvolává obavy z možného omezení či přerušení tranzitních dodávek zemního plynu z Ruska přes Ukrajinu, je opravdu mnoho. Evropa podnikla po zkušenostech z ledna 2009 řadu kroků v diverzifikaci dodávek plynu, Českou republiku nevyjímaje; ta dováží z Ruska zhruba 75 % své spotřeby plynu. Pokud jde o ruský plyn, jsme již napojeni na novou trasu Nord Stream, který pokračuje přes Německo plynovodem Opal a u nás na něj navazuje plynovod Gazela. Přes polské území pak vede plynovod Jamal a spolu s tím disponujeme také podzemními zásobníky, které za normálních okolností vyrovnávají sezónní rozdíly léto-zima, ale je možné využít jejich kapacity, kdykoli to bude nutné.

 Avšak ne všechny země Evropské unie, zvláště ve střední a východní Evropě – vyjma nás, Slovenska a Polska – podnikaly podobné kroky, a jak na Business Fóru nejednou zaznělo, pokud se bude konflikt s Ruskem prohlubovat a dodávka plynu přes Ukrajinu se zastaví, může to mít zvláště v podmínkách extrémní zimy neblahý dopad ne­jen pro obyvatelstvo Ukrajiny. Jak ve svém vystoupení upozornil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, humanitární nebezpečí se týká i některých balkánských zemí, jako například Bulharska, Bosny, Hercegoviny nebo Moldávie. Tyto země jsou totiž zásobovány zemním plynem pouze tranzitem pres Ukrajinu, a navíc se nemohou předzásobit. Podle ministra Mládka rozděluje situace kolem rusko-ukrajinského sporu českou společnost na dva tábory, přičemž se oba shodnou na tom, že anexe Krymu nebyla legitimní, nicméně jedni vidí Rusko jako nepřítele a schvalují sankce, kdežto druzí vnímají situaci jako geopolitické zápolení a jsou v závěrech opatrnější. Mi­nistr Mládek nabádá ke komplexnějšímu pohledu a zdrženlivějšímu postoji, udržení exportu českých firem do Ruska, a pokud jde o obavy z omezení či přerušení dodávek tranzitu plynu přes Ukrajinu, jsme připraveni vlivem mnoha diverzifikačních opatření a zvýšení kapacit zásobníků plynu situaci zvládat.

 Shrneme-li fakta, která byla na konferenci připomenuta, krize na Ukrajině v návaznosti na omezení nebo i zastavení dodávek zemního plynu z Ruska v letech 2009 a 2012 vážně narušila důvěru v bezpečnost dodávek ruského plynu do Evropy. Svědčí o tom jak již zmíněná diverzifikační opatření, tak hledání dalších zdrojů pro dodávky zemního plynu či nových technologií, ale i změny v dosud výrazném postavení zemního plynu v energetickém mixu řady evropských zemí. A že tyto obavy vnímají i sami občané, lze usuzovat třeba podle nižšího zájmu o plynové kotle mezi žadateli o dotace při pořizování zdrojů ekologického vytápění pro domácnosti. Na druhé straně zazněly na jednání i názory nepřeceňovat nebezpečí a možná úskalí. Příjmy z dodávek plynu do Evropy jsou společně s ropou pro Rusko významným zdrojem příjmů, a tak asi není v jeho zájmu zastavení zásobování, pokud se ovšem nebude plyn ztrácet v průběhu tranzitu přes Ukrajinu. V takovéto situaci by mělo napomoci budování náhradních tras mimo jeho území.

 Co je však již těžko ovlivnitelné – jak zaznělo třeba z panelové diskuze – to je řešení globálních sfér vlivu mezi USA, Evropou a Ruskem, u něhož se dá logicky odhadnout, že nepřipustí možnost budování vojenských základen NATO u svých východních hranic v případě členství Ukrajiny v EU a NATO. Ať se již však stane cokoli vyjma možnosti vypuknutí vojenského konfliktu, což si jistě nikdo rozumný nepřeje, je jasné, že všechna dodatečná opatření k zabezpečení dodávek zemního plynu do Evropy, a tedy další investice, ovlivní ceny zemního plynu.

 Ceny zemního plynu i dalších aspektů této významné komodity se dotkl ve svém vystoupení i Václav Lerch, první zástupce generálního ředitele společnosti VEMEX, s. r. o. Uvedl mimo jiné, že vytápění plynem je například ve srovnání s dřevem nebo uhlím až dvojnásobně dražší. O změnách ve využití paliv napovídá mj. i existence více než 320 000 slepých přípojek zemního plynu. Václav Lerch také připomněl, že cena zemního plynu má dlouhodobě vzestupnou tendenci. Například od roku 2004 vzrostla minimálně o 110 %, ačkoli její snížení bylo jedním z cílů liberalizace trhu s plynem; nejvíce – jak ukazuje cenové srovnání s průmyslovými podniky – na to doplácejí domácnosti. Příčinou je jak růst nákladů u dodavatelů, pak také absence cenové regulace, což ovšem na rozdíl od sousedního Slovenska činí zemní plyn u nás stále dostatečně atraktivní pro obchodníky.

 Společnost VEMEX, s. r. o., jehož majoritním společníkem je společnost Gazprom Germania GmbH, a je tedy součástí systému společností Gazprom export v Evropě, vidí svoji příležitost především v rozvoji spotřeby zemního plynu v dopravě. Svědčí o tom i fakt, že do budování plnicích stanic CNG již bylo investováno přes 3 mil. eur. Silnou pozici VEMEXU v tomto segmentu dokládá jak síť již vybudovaných stanic, tak dokončované a plánované projekty i každoroční nárůst dodávek zemního plynu pro tyto účely. Pro rok 2015 společnost plánuje prodat více než 4 mil. m3 CNG a ke konci letošního roku bude mít v provozu již 15 plnicích stanic.

 Pojmenování toho, co u nás komplikuje situaci na trhu se zemním plynem, včetně příčin, bylo na konferenci častým tématem. Patří sem například i již nevyhovující legislativa týkající se trhu s energiemi i samotného regulátora – ERÚ, a stabilizaci trhu, jak zde nejednou zaznělo, neprospívá ani špatná vzájemná informovanost mezi ERÚ a ministerstvem průmyslu a obchodu, ani snahy o bagatelizování téměř každého rozhodnutí ERÚ prostřednictvím médií.

V diskuzi se hovořilo také o nejasnostech kolem snížení základního jmění společnosti

Net4 Gaz a jejím ratingu, nechyběly úvahy o dalším vývoji zemního plynu jako komodity nebo informace o možnostech využití jeho zkapalněné formy LNG, břidlicového plynu a dalších možností. V případě LNG je to však spojeno s nemalými investicemi a s těžbou břidlicového plynu se v evropských podmínkách příliš nepočítá. Naději vyvolávají některé metanové technologie pro využití v energetice a pohonu vozidel. Hovořilo se také o tom, jak by evropské plynárenství a energetika fungovaly v případě přerušení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu i za úplného zastavení dodávek. V každém případě by se to přes všechny dosavadní diverzifikační kroky neobešlo bez potíží v zásobování, nutných regulačních opatření – výraznějších v případě dlouhotrvající tuhé zimy. A jak již bylo řečeno, v řadě východoevropských zemí, včetně některých balkánských států, by to mohlo mít značné sociální dopady.

 Jednání Business fóra potvrdilo, že možné důsledky současné krize na Ukrajině je třeba brát velmi vážně, což však neznamená, že se zemní plyn jako významný energetický zdroj jednoduše odsune někam do pozadí s poznámkou Další budoucnost nejistá. Byla by to jistě voda na mlýn zastáncům překonání těžebních limitů hnědého uhlí, zelená snahám o přibrzdění masovějšího rozšiřování CNG pohonu vozidel u nás a upevnění postavení klasických paliv či provedení razantních změn v podílu zdrojů v energetickém mixu SEK v neprospěch zemního plynu. Některé tyto obavy, jak na Business fóru zaznělo, se již bohužel začínají naplňovat, a tak je na místě apelovat na zdravý rozum, předvídavost a komplexnost v návazném řešení.

Jiří Novotný