Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) ve spolupráci s Komerční bankou představuje obsáhlý průzkum, jenž se v detailu zabývá problematikou zajištění proti obchodním a kurzovým rizikům z pohledu malých a středních exportérů. Průzkum realizovala agentura IPSOS. Dotazováno bylo 500 exportérů z celé České republiky.

Výrazná část firem nepociťuje potřebu zajištění vývozních rizik. Proti obchodním rizikům se zajišťuje jen 40 % a proti kurzovým rizikům pak pouhá třetina vývozců. Odrazují je vysoké náklady, což uvedla čtvrtina dotazovaných. 17 procent respondentů pak jako bariéru uvádí komplikovanost.  

S ohledem na vzrůstající exporty našich podniků se nezajišťování obchodů může firmám podle AMSP ČR vymstít. Bohužel právě malé firmy vůči svým obchodním partnerům mají složitější vyjednávací pozici. Ti, kteří neuvažují o zajišťování svých exportů, uvádějí nejčastěji, že jej nepotřebují, jinými slovy, že mají spolehlivé odběratele, příp. je to pro ně drahé. To je vůči postkrizovému období podstatná změna,  firmy mají opět určitou tendenci podceňovat situaci. Důležitý je i údaj o tom, že je to pro firmy drahé. To je signál, že pracují s malou přidanou hodnotou, která neumožňuje dále zatěžovat firmu poplatky. Karel Havlíček, předseda AMSP ČR uvádí: „Je paradoxní, že ačkoliv firmám rostou exporty, navíc do mimoevropských teritorií, klesá u nich snaha zabezpečovat si svoje rizika. V době krize na nezajištěné obchody přitom dojelo velké množství malých a středních firem a dalo se předpokládat, že se poučí. Trochu mi to připomíná řidiče, který jezdí dvousetkilometrovou rychlostí. Poté co uvidí na dálnici mrtvolu zpomalí, dva dny jezdí obezřetně, ale za týden již opět jede jako divoch. Každý zodpovědný vlastník nebo manažer by neměl podceňovat řízení rizik a spoléhat na růst trhů. Bezpečně přijde opět doba poklesu a potom přežije ten kdo na ni bude připraven.“

Dle výsledků průzkumu je zřejmé, že realizují-li společnosti zajištění, dělají tak zejména prostřednictvím své hlavní banky. Téměř třetina dotazovaných uvedla Komerční banku, dále pak ČSOB. Nejvíce využívanými bankovními produkty jsou záruky, akreditivy a inkasa. Jsou více preferovány než platba předem, pojištění dopravy, pojištění pohledávek, zálohy, smluvní podmínky, reference a platba hotově a to právě v tomto pořadí. Iveta Ocásková, výkonná ředitelka korporátního bankovnictví KB, uvádí: „Vážím si klientů, kteří správně a reálně ohodnocují svá rizika u každé obchodní příležitosti. Těší mě ambiciózní firmy, zejména ty, které zvažují všechny okolnosti a mají promyšlenou strategii i v případě negativního vývoje. Například mohu zmínit nezaplacení objemově velké dodávky, nepřevzetí zboží v daleké cizině, významná změna ceny suroviny, neplánovaný výkyv kurzu, porucha na dodaném stroji, zpožděné zboží, nízká kvalita, havárie, změna politické situace či místních zákonů....a tak bych mohla pokračovat. Právě tyto příběhy vlastně prodávají zajištění a s ním i klidnější spánek podnikatelům. Drahost a složitost je relativní pojem. Záleží na sofistikovanosti vývozu, na marži,  také na naší schopnosti srozumitelně poradit a vysvětlit. Věřím, že naši obchodníci a regionální specialisté toto umí, protože se setkávají s velkým množstvím transakcí, a to i v rámci mateřské mezinárodní skupiny Société Générale. Platí, že jednoduché věci musíme umět dělat jednoduše, elektronicky. Proto také stále inovujeme online platformy pro vystavování a zpracování bankovních záruk a dokumentárních plateb, pro čerpání úvěrů či realizaci měnových obchodů.“

Z odpovědí firem je zřejmé, že přestože většina exportních společností logicky převádí v rámci transakcí peníze z jedné měny do druhé, proti kurzovému riziku  se zajišťuje jen necelá třetina z nich. Bankovními instrumenty pak čtvrtina. O měnovém zajištění typicky rozhoduje finanční nebo generální ředitel. Preferovaný způsob uzavření zajištění je po telefonu. Nicméně, velmi zajímavý je vzrůstající podíl firem preferující online komunikaci (34 %).  Konzultace na toto téma by uvítala pětina firem, přičemž převládá preferovaný osobní kontakt. Opět i zde je vidět téměř šestnáctiprocentní podíl příznivců online poradenství. Zdeněk Lust, manažer Obchodů s korporátními klienty KB, komentuje: „Dříve se zajištění tržních rizik týkalo jen největších firem, ale postupem času (a pochopitelně i vlivem událostí na trhu) se začaly běžně zajišťovat střední firmy a v současné době tento trend pokračuje i k menším podnikům. Řekl bych, že intervence ČNB ho trochu přibrzdila, zejména u exportně orientovaných firem, ale naopak probudila větší zájem u řady importérů. Výrazně se za tu dobu změnila i struktura obchodů. Dříve byly banky ochotny realizovat obchody jen v relativně velkých objemech, dnes lze (například na naší nové elektronické platformě KB eTrading) uzavírat obchody nejen pro menší částky, ale i 24 hodin denně a s možností zajistit si pružně hotovostí potřebný kreditní limit, který někdy tvořil, u menších klientů, jednu z překážek zabraňujících efektivnímu využívání zajišťovacích nástrojů.“

90 % MSP nevyužívá financování exportních zakázek. Více jak polovina firem, které se domnívají, že je financování drahé, by uvítala financování za zvýhodněných úrokových podmínek. Polovina MSP by uvítala větší roli komerčních subjektů v podpoře financování exportních zakázek.  34 % exportérů by uvítalo sloučení obou státních nástrojů na finanční podporu vývozu pod jednu střechu. Stejně tak upřednostňují možnost většího výběru takovýchto poskytovatelů. Preferovaný způsob podpory financování exportních zakázek (51 %) je totiž podpora zaměřená na poskytování záruk a pojištění komerčním bankám, které pak budou financovat exportní transakce.

Přes dvě pětiny firem by měly zájem o interaktivní online poradenství  a vzdělávání. Nejzajímavějším z nabízených témat jsou pro ně EU dotace a dále také zajišťování proti obchodním rizikům a financování exportních zakázek. Potvrzuje se dlouhodobý trend, firmy šetří čas a čím dál více využívají on-line nástroje. Téměř 50 % kladných odpovědí by bylo ještě před pár lety nepředstavitelné. Zajímavý je i údaj týkající se témat EU dotací, ve smyslu komplikované nebo nízké informovanosti. Lze z toho dovodit, že i nadále vnímají firmy tuto problematiku jako složitou a komplikovanou. Jde o významný podnět pro přístup státních institucí i dalších zainteresovaných subjektů k novému dotačnímu období.

Vzájemné sankce mezi EU a Ruskem zasáhnou podnikání přibližně pětiny MSP, z větší části navíc pouze nepřímo. 74 % malých a středních podniků se domnívá, že je sankce neovlivní. Je evidentní, že firmy nemají hlavní problém s přímým vývozem do Ruska, resp. jeho nahrazením, ale spíše mají strach, jak se sankce dotknou jejich obchodních partnerů v Evropě.

Struktura vzorku exportérů:

Podle počtu zaměstnanců:

42% - 6-24 zaměstnanců

23 % - 25-49 zaměstnanců

19 % - 509-99 zaměstnanců

15 % - 100-249 zaměstnanců

Pozice ve firmě:

55 % - Majitel/jednatel/ředitel

45 % - Obchodní/finanční ředitel