Víc než třetina společností v ČR by mohla přijmout další zaměstnance, pokud by dlužníci spláceli své pohledávky včas, v Evropě má stejný postoj až 8 milionů firem. Podle každé třetí evropské společnosti (32 %) by rychlejší platby od zákazníků umožnily zaměstnat více lidí. Jde o až 8 milionů firem. V zemích, v nichž proběhl průzkum, je podle oficiálních údajů celkem 25,3 milionů firem.

Každá čtvrtá firma v Evropě (24 %) rovněž uvedla, že existuje spojitost mezi pozdními platbami a nutností propouštět. V České republice na stejný problém poukázalo 28 % firem.

6 z 10 evropských společností odhaduje, že jejich dlužníci platí pozdě zcela záměrně, jedná se především o B2B firmy. Z toho vyplývá, že korporátní dluhové strategie přispívají k vyšší nezaměstnanosti. 46 % respondentů v České republice uvádí, že byli požádáni přijmout delší splatnost, než by jim bylo milé. V Evropě jde rovněž přibližně o polovinu dotazovaných. Plných 51 % českých společností ve výzkumu uvedlo, že pozdní platby brání růstu jejich firmy.

Každá třetí evropská firma by mohla přijmout další zaměstnance, kdyby jim dlužníci platili rychleji. Tato zjištění vycházejí z Evropské zprávy o platbách v roce 2015, zpracované společností Intrum Justitia zabývající se správou pohledávek. Na otázky o platbách odpovídalo 10 000 společností v 29 zemích včetně České republiky. Na otázku, zda by zaměstnali více lidí, kdyby zákazníci rychleji platili faktury, odpovědělo kladně 37 % společností. V Evropě se jedná o 32 % firem, což představuje zhruba osm milionů firem v zemích, které se zúčastnily průzkumu Intrum Justitia.

„30 % firem s více než 50 zaměstnanci uvádí, že by přijaly více zaměstnanců, kdyby jim zákazníci propláceli faktury. To svědčí o tom, že pozdní placení ohrožuje ne miliony, ale desítky milionů pracovních míst,“ komentoval CEO a prezident Intrum Justitia Lars Wollung.

„V Česku souvislost pozdních plateb a míry nezaměstnanosti není pociťována tak intenzivně jako ve zbytku Evropy. Přestože až 83 % českých respondentů uvedlo jako hlavní důvod pozdních plateb svých obchodních partnerů jejich zlou finanční kondici, jsou zdejší firmy méně ochotné využívat moderní možnosti pro svoji ochranu a prevenci, než je evropský průměr,“ uvedl Karol Jurák, výkonný ředitel společnosti Intrum Justitia v České republice.

Geografické rozdíly jsou relativně velké – 40 % firem v jihoevropských zemích a celých 44 % společností v zemích východní Evropy se domnívá, že by byly s to najmout další lidi, kdyby dostávali dlužné částky rychleji. V severní Evropě má stejný názor pouhých 15 %.

Všechny další evropské společnosti uvádějí, že byly požádány, aby přijaly delší splatnost, než by chtěly. Když se jich autoři průzkumu zeptali na důsledky pozdních plateb, spojitost s nezaměstnaností byla jasná: každá třetí firma vidí jasnou korelaci s tím, že nemůže najímat další lidi, a každá čtvrtá společnost (24 %) rovněž konstatovala, že ji pozdní platby nutí k propouštění. 19 % společností s více než 50 zaměstnanci vidí korelaci mezi pozdními platbami a nutností propouštět.

Intrum Justitia rovněž respondentům položila otázku, jaké jsou hlavní důvody, které jejich zákazníky vedou k pozdním platbám. 6 z 10 je toho názoru, že hlavní příčinou je „záměrné zpožďování plateb“. To rovněž platí o firmách, které mají pouze firemní zákazníky, a znamená to, že vědomá strategie platit pozdě přispívá k nižší likviditě, což posléze vede ke snižování počtu pracovních míst.

(tz)