Hospodaření vládního sektoru (centrální vlády, krajů a obcí, fondů sociálního zabezpečení) skončilo vloni podle údajů ČSÚ schválených Eurostatem v přebytku ve výši 0,6 % hrubého domácího produktu. Jedná se o první přebytek vládního sektoru v historii. Hospodaření centrální vlády ale vykázalo schodek 0,4 %.

Za tímto celkovým výsledkem stojí především přebytek hospodaření obcí a krajů. Ten dosáhl podle ČSÚ 44,8 miliard korun, což je také historické maximum. Příjmy obcí a krajů vloni výrazně vylepšil vyšší výběr daní hlavně díky pokračujícímu růstu ekonomiky. Na výdajové straně se promítl přechod na nové programové období EU fondů, což omezilo především investiční výdaje.

Hospodaření centrální vlády skončilo loni se schodkem 20,4 miliardy korun. Oproti původně vykázanému přebytku rozpočtu 61,8 miliardy se jedná o výrazný rozdíl. Důvodem je, že za těmito dvěma hodnotami je odlišná metodologie. Onoho přebytku dosáhl státní rozpočet na hotovostní bázi, tedy rozdílem příjmů a výdajů z bankovních účtů státu. Ke kladné bilanci vládě loni výrazně pomohly mimořádné příjmy z EU. Došlo totiž k proplacení minulých výdajů za programové období EU fondů 2007-2013. Zhruba 90 miliard korun (podle ČNB) však připlulo zpětně až v roce 2016, a vylepšilo tak příjmovou stránku rozpočtu v hotovostním vyjádření.

Dnešní údaje, podle kterých skončilo hospodaření vlády v deficitu, však používají tzv. akruální metodiku. Například zmíněné mimořádné příjmy z EU sice na účty vlády přišly až loni, ale týkaly se projektů v minulém programovém období. V této metodice tedy byly započítány do let minulých.

Letos by mělo podle našich očekávání skončit hospodaření vládního sektoru se schodkem 0,5 % HDP. Vzrostou totiž výdaje státního rozpočtu, ale i obcí a krajů. To se týká jak běžných výdajů na platy apod., tak investic, které by měly oživit díky postupnému nabíhání projektů v novém programovém období EU fondů.

MAREK DŘÍMAL
Komerční banka, a. s.