Úspěchy, jichž se v poslední době podařilo v regionu EMEIA (zahrnujícím Evropu, Blízký východ, Indii a Afriku) dosáhnout v boji proti podvodům a korupci, jsou v zásadě jen sporadické. Potvrzuje to nejnovější průzkum, který EY provádí v tomto regionu každé dva roky. Letos se ho zúčastnilo 4 100 respondentů z 41 zemí včetně České republiky. Celá polovina z nich (51 %) stále vnímá korupci ve své zemi jako rozšířený problém.

Vedení a zaměstnanci v kritických chvílích často nedělají správná, etická rozhodnutí. Někdy je to motivováno snahou pomoci společnosti, jindy je to z vlastního prospěchářství a snahy o kariérní růst. 1 z 5 českých respondentů by nabídl úplatek za zakázku, která by firmě pomohla přežít. Celá čtvrtina Čechů by jednala neeticky také kvůli své kariéře. Že je etická laťka v ČR velmi nízko, dokládá reakce respondentů na neetické chování zaměstnavatele - pouze 15 % Čechů by odešlo z firmy, která by se chovala neeticky.

Co zmůže stát proti korupci? Podle Čechů se to rozhodně nevyřeší zákony a novými pravidly. Jen 12 % v nich vidí pozitivní přínos. Podle 7 z 10 českých respondentů je zapotřebí stíhat vedení korumpujících společností, což podle nich odradí další potenciální pachatele.

Průzkum EY totiž ukázal, že vrcholový management nejde v prosazování etického chování vůbec příkladem: mezi zástupci vedení, kteří se zúčastnili průzkumu, se tři čtvrtiny (77 %) domnívají, že nějaká forma neetického jednání je ospravedlnitelná, pokud pomůže jejich společnosti přežít. A třetina je dokonce ochotná nabídnout úplatek, aby si jejich společnost udržela nebo aby získala zakázku.

Průzkum EY identifikoval jako rizikovou skupinu i generaci Y (tj. mladí lidé ve věku 25 až 34 let), která tvořila 32 % všech účastníků průzkumu. Její postoj k neetickému chování je bohužel benevolentnější než u ostatních věkových kategorií. „Generace Y je ke korupci náchylnější než se čekalo. Nesmíme zapomenout, že z generace Y rostou budoucí lídři společností. Pokud se teď nenastaví vysoký etický standard a nebude se vymáhat na všech úrovních ve společnosti, neetické jednání bude stále častější,“ říká Tomáš Kafka, partner oddělení investigativních služeb a řešení sporů společnosti EY v České republice.

Tři čtvrtiny z nich v průzkumu uvedly, že takové jednání je ospravedlnitelné, pokud společnosti pomůže přežít. Pro srovnání – v generaci X má stejný názor 49 % respondentů. 68 % zástupců generace Y se domnívá, že management by použil neetické praktiky, aby jejich společnosti pomohl přežít, a čtvrtina by neváhala nabídnout úplatek, aby získala novou zakázku nebo si udržela stávající. Tato věková kategorie vykazuje i větší nedůvěru ke spolupracovníkům. Polovina (49 %) si myslí, že jejich kolegové jsou ochotní jednat neeticky, pokud jim to pomůže v lepší kariéře. Mezi ostatními účastníky průzkumu je tento podíl 36 %. Nedůvěra ve fair play ostatních může výrazně zvyšovat jejich ochotu porušovat pravidla.

Zvednout laťku etiky se vrcholovému vedení nedaří

Podvodům a korupci se v regionu střední a jihovýchodní Evropy daří – nejhůře jsou na tom Ukrajina, Kypr, Řecko, Slovensko a Chorvatsko. Korupci považuje za rozšířený jev celkově 51 % respondentů; na Ukrajině je to 88 %, na Kypru 82 %, v Řecku a na Slovensku 81 %, v Maďarsku 78 %, v České republice 63 % a v Polsku 38 %. V Maďarsku, Chorvatsku, Slovensku a Polsku není podle respondentů pro oznamovatele podvodů bezpečno. Maďaři se obávají o svoji bezpečnost nejvíce (69 %, Chorvatsko 67 %, Slovensko 55 %, Polsko 50 %, ČR 34 %).

„Dvě třetiny (64 %) respondentů v regionu střední a východní Evropy považují korupci za velký problém,“ upozorňuje Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v ČR a v části regionu střední a jihovýchodní Evropy.„A ještě znepokojivější je, že nejvyšší vedení se nesnaží tyhle problémy řešit. Společnosti by měly vytvářet takovou podnikovou kulturu, ve které bude v zájmu zaměstnance se zachovat vždy správně. Tady mohou sehrát velkou roli komunikace vedení a školicí programy, které lidem pomohou pochopit důsledky podvodů a korupce a dodají jim odvahu na ně upozornit.“

Pouze pětina českých respondentů potvrdila, že vedení jejich společnosti často zdůrazňuje význam dodržování etických standardů. V tom patříme k nejhorším zemím v průzkumu.

Kybernetické útoky představují stále větší riziko

Při stále rychlejším vývoji informačních technologií a jejich zasahování do všech oblastí podnikání a života se stává stále patrnějším, že ač nám na jedné straně přinášejí mnoho výhod, zjednodušení či zefektivnění, jsou na druhé straně stále větším nebezpečím.

„Povědomost o plánech reakce na kybernetické útoky vlastní společnosti je mezi našimi respondenty stále velice nízká, a to zhruba pouze u čtvrtiny dotazovaných,“ vyzdvihuje Daniel Bican, partner oddělení investigativních služeb a řešení sporů společnosti EY pro střední Evropu. „Paradoxně téměř polovina dotazovaných ale volá po nutnosti takový plán ochrany před kyberútoky mít.“ Taktéž povědomí o možných typech zneužití IT a to především interních nedosahuje zdaleka výše, kterou by závažnost tématu vyžadovala.

Nedaří se pěstovat firemní kulturu

I když telefonní linka pro whistleblowery je dnes považována za důležitou součást firemních protikorupčních programů, o tom, že v jejich společnosti je taková linka zřízena, ví pouze 10 % českých respondentů. 6 z 10 českých respondentů by informovalo přímo nějaký externí subjekt, například orgán činný v trestním řízení nebo novináře. 24 % z nich by se obrátilo na novináře, což nás řadí v tomto ohledu mezi země s největší důvěrou v média. S problémem týkajícím se neetického jednání se v podniku setkalo 56 % českých účastníků průzkumu. Na polovinu z nich byl vyvíjen nátlak, aby své podezření nehlásili. Více než polovina se tomuto nátlaku podvolila a věc neohlásila.

„Jak se zdá, společnosti většinou v zavádění účinných mechanismů, které umožňují upozornit na nekalé praktiky, mnoho nepokročily,“ říká Tomáš Kafka. „Zaměstnanci buď nevědí, jaké nástroje v takové situaci použít, nebo – a to je ještě znepokojivější – je na ně činěn nátlak, aby tyto informace nehlásili, což svědčí o tom, že vedení tuto problematiku nezvládá řešit. Společnosti musí kromě investice do nástrojů pro whistleblowing systematicky informovat zaměstnance, jak mají v těchto případech postupovat a ujistit je, že jim společnost poskytne patřičnou ochranu a uznání.“

Jak proaktivně chránit společnost

Průzkumu odhalil, že existuje určité napětí mezi využíváním technologií a monitorováním soukromých dat zaměstnanců. Na jedné straně 84 % českých respondentů průzkumu uvedlo, že by jejich společnost měla monitorovat zdroje informací o zaměstnancích, např. elektronickou poštu, instant messaging, sociální sítě nebo finanční situaci. Současně si ale většina českých respondentů myslí, že monitoring těchto nástrojů by narušoval jejich soukromí. Rutinní sběr a analýzy dat týkajících se elektronické pošty, telefonních hovorů, záznamů z bezpečnostních systémů nebo z veřejných rejstříků více podporují například respondenti z Indie (87 %) nebo Afriky (80 %), naproti tomu účastníci průzkumu ze západní (42 %) a východní Evropy (49 %) mají rezervovanější přístup.

„Neetické chování zaměstnanců představuje pro každou firmu reálné riziko, které se bez sledování a analyzování dat z nejrůznějších zdrojů obtížně odhaluje,“ upozorňuje Daniel Bican. „Možností, jak zjistit, kdo by pro společnost mohl představovat zvýšené riziko, je zaměřit se na vzorce chování a na používání neautorizovaných externích paměťových zařízení.“

O průzkumu

Od listopadu 2016 do ledna 2017 provedla výzkumná agentura Ipsos MORI pověřená EY celkem 4 100 osobních nebo online rozhovorů v 41 zemích regionu EMEIA (Evropa, Blízký východ, Indie a Afrika). Průzkum se uskutečnil anonymně v místním jazyce v různě velkých společnostech působících v různých odvětvích ekonomiky a zúčastnili se ho zaměstnanci různého funkčního zařazení.

Do kategorie rychle rostoucích ekonomik byly pro účely průzkumu zařazeny následující země: Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Egypt, Estonsko, Maďarsko, Indie, Jordánsko, Keňa, Lotyšsko, Litva, Nigérie, Omán, Polsko, Rumunsko, Rusko, Saúdská Arábie, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Jihoafrická republika, Turecko, Spojené arabské emiráty a Ukrajina.

Mezi rozvinuté ekonomiky byly zařazeny následující země: Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.

(tz)