Znečištěné ovzduší v kombinaci s prachovými částicemi je příčinou 15 % diagnostikovaných karcinomů plic (uvádí zpráva World Health Organisation). Největší měrou se na špatné kvalitě vzduchu podílí domácnosti s kotli na tuhá paliva. Měření v České republice prokázala dlouhodobé překračování evropského limitu pro koncentraci benzo(a)pyrenu u 50 % tuzemské populace.

Silně karcinogenní a mutagenní látka benzo(a)pyren je produktem nedokonalého spalování. Nachází se v uhelném dehtu, v automobilových výfukových plynech a v každém kouři vzniklém při spalování organických materiálů. Váže se na částice jemného polétavého prachu a vdechnutím se dostává do našeho organismu.

Podle řady aktuálních vědeckých studií z Evropy, Ameriky i Asie[1] způsobují látky uvolněné spalováním pevných paliv následující zdravotní rizika:

-Kardiovaskulární onemocnění, cukrovku, nádory;

-Respirační potíže u dětí, horší psychický vývoj dětí;

-Nižší plodnost mužů;

-Rizika v těhotenství, zhoršený vývoj pohlavních buněk vyvíjejícího se plodu;

-Demenci – Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu;

-Autismus u dětí, ADHD a onemocnění depresí.

Vliv kvality ovzduší na zdraví populace ČR

Podle údajů Akademie věd se v pánevních oblastech severních Čech v 80. letech rodilo dvakrát více děti s váhou pod 2,5 kg. U těchto jedinců se po dosažení více než 50 let věku mohou projevit vyšší dispozice k nástupu nemocí jako diabetes nebo kardiovaskulární potíže.

Obyvatele severních Čech se ve srovnání s Prahou dlouhodobě dožívají o několik let nižšího věku. Vyskytují se zde častěji srdeční či cévní onemocnění, stejně jako poškození genetického materiálu, která budou mít negativní vliv na zejména na budoucí generace místní populace.

Plynofikace českého území

Analýza střední délky života obyvatel ČR při narození provedená Akademií věd ukázala na výrazný vliv plynofikace ČR v 90. letech. V r. 1994 prokázali pracovníci US EPA, že za cca 70% znečištění prachovými částicemi jsou zodpovědná lokální topeniště. Proto česká vláda uvolnila 6.3 miliardy Kč na plynofikaci pánevních okresů. Dr Kotěšovec z Teplic prokázal, že díky zásadnímu zlepšení kvality ovzduší při srovnání období 1982-1994 vs. 1995-2004 zemřelo v pánevních okresech o 1 940 mužů a 920 žen méně.

V roce 2005 ale došlo ke zdražení zemního plynu a na rozdíl od vývoje v jiných zemích se některé domácnosti navrátily k vytápění pevnými palivy. To se projevilo i v rámci dlouhodobého sledování koncentrace benzo(a)pyrenu v kontrolním okrese Prachatice, které po roce 2005 odhalilo nárůst hodnot z 0,6 na 1,3 ng B[a]P/m3. Porovnání dat mezi lety 2010-2016 poukazuje na mírné snížení koncentrací jemných prachových částic PM2.5, ale například v Ostravě-Radvanicích/Bartovicích se koncentrace benzo(a)pyrenu nezměnily. Význam vlivu znečištěného ovzduší na novorozence je studován v Karviné a Českých Budějovicích. Zdejší nepříznivou situaci dokládají také údaje o nemocnosti dětí do 2  let, která je vyšší než v Českých Budějovicích.

Podpora biomasy a její dopad na předčasnou úmrtnost obyvatel

Zvýšení nebezpečné koncentrace benzo(a)pyrenu je ovlivněné také nastavením ekologických politik EU, které zahrnují podporu spalování biomasy. Ta je výrazným producentem karcinogenních zplodin a podle studie T. Sigsgaarda a kol.[2] se bude do roku 2020 podílet v 15 původních členských zemí EU na znečištění ovzduší z 38 % a způsobí 40 000 úmrtí.