Tradice soukromého maloobchodu je ve Vietnamu minimálně 600 let stará a v rodinách si generace předávají své letité praktické zkušenosti. Malé soukromé podnikání nikdo ve Vietnamu nezakázal a tak nemají Vietnamci strach z konkurence státních nebo zahraničních podniků, protože se naučili svojí ochotou, úsměvy, pracovitostí, dlouhou prodejní dobou i vynalézavostí jak lépe vyhovět zákazníkům si zákazníky udržet. Z Vietnamu jsou zvyklí na obrovskou konkurenci, kterou si naši obchodníci neumí ani představit.

Například v Hanoji ( a tak je tomu ve všech větších městech ) v jedné ulici je na levé straně vedle sebe 19 prodejen s elektronickou hudební technikou a na pravé straně zase 19 prodejen se svatebními šaty. Je normální, když před nemocnicí, ve které se prodávají léky, je vedle sebe 10 soukromých lékáren. Na křižovatce prodávají stejné ovoce tři prodejci, ale jeden má své jablíčka pěkně vyleštěná, druhý je má nejen vyleštěná, ale i každé jablko v síťce, a ten třetí nabízí své jablka vyleštěná, v síťce a navíc každé umístěné dole v papírku, jako se u nás někdy dává na drahé bonbony. V maloobchodech Vietnamců po celém Vietnamu skutečně platí "náš zákazník = náš pán". Když nemohou zákazníkovi v něčem vyhovět, tak sami pošlou své prodavače, aby to koupil třeba u konkurence, jen aby zákazníkovi měli coc nabídnout a on se k nim rád vracel. A tuto životní prodejní praxi si Vietnamci přivezli k nám

Svůj maloobchod u nás doplnili výbornou organizací prodeje. Známé velkotržnice (Sapa v Praze, Dragon v Chebu, Bílý květ na Olomoucké ulici v Brně a další) jsou ve skutečnosti velkoobchodními sklady, do kterých už přes 20 let jezdí nakupovat vietnamští, ale i mnozí čeští prodejci, včetně renomovaných obchodních domů. Nabízí totiž levné zboží tím, že tyto vietnamské velkoobchody nakupují například i drogerii u českých výrobců, ale ve velkém, což si samotný prodejce podnikající jako OSVČ, nemůže finančně dovolit. Velkoobchod nakoupí prodejci žádané zboží za několik milionů, navíc platí okamžitě. Získá tak legálně od výrobců v ČR množstevní slevu i slevu za okamžitou platbu.

Vietnamci podnikající jako OSVČ v potravinách si neplatí žádnou agenturu k dovozu zboží, jako to většinou dělají čeští obchodníci, ale sami brzy ráno navštěvují naše kvalitní soukromé pekárny, masokombináty, či výrobce nápojů. Pokud v blízkosti jejich obchodu nejsou, tak využívají akčních slev v supermarketech, neboť pečlivě sledují kdy kde budou jaké slevy. Proto některé supermarkety, například Tesco, vydávají své akční nabídky i ve vietnamštině. Navíc Vietnamci u nás komunikují na sociálních sítích se svými krajany v Německu, v Rakousku i v Polsku a tak se včas dozvědí o možnostech koupit si například originální lahvové Plzeňské pivo v německém pohraničí, kde je levnější než u nás. Využívají také i nabídku ojetých aut pro své podnikání v Německu. Nemají žádné zbytečné úředníky, jako například zásobovače i dispečery a o jejich účetnictví, včetně daní se starají odborné ekonomické poradenské firmy Vietnamců, kteří u nás vystudovali VŠE a mnozí jsou i certifikovanými daňovými poradci.

Když totiž chce Vietnamec podnikající u nás prodloužit pobyt, tak musí předložit potvrzení příslušného finančního úřadu, že má všechny daně, sociální a zdravotní pojištění řádně zaplacené. Bohužel ti, co Vietnamce podnikající u nás špiní a pomlouvají, tento fakt vůbec nevědí. Vadí jim konkurence Vietnamců a asi jim závidí jejich vydělané peníze. Rozhodně jim však nevadí, že český prodejce podnikající jako OSVČ má většinou prodejní dobu pro zákazníky 170 hodin měsíčně a Vietnamci 340 až 400 hodin, nebo to, že zde podnikající Vietnamci v maloobchodě většinou pracují bez dovolené mnoho let, jen aby svojí každodenní prací získali finance na úhradu studia svých dětí na prestižních soukromých středních i vysokých školách u nás nebo v zahraničí, protože u Vietnamců je vždy na prvním místě vzdělání dětí. Podnikající Vietnamce v maloobchodě u nás většinou kritizují a lživě pomlouvají ti, co by chtěli mít jako OSVČ v daném místě monopol.

Sám jsem zažil jak před lety v Praze 6 - Dejvicích otevřeli poblíž "Kulaťáku" nový supermarket a v okolí proto několik českých prodejců skončilo své podnikání. Jejich opuštěné obchody si pronajali Vietnamci a delší prodejní dobou než má supermarket a hlavně snahou nabízet lépe své potraviny a ovoce, se udrželi dodnes. Všechno ovoce a zeleninu nabízí čisté a například ananas i rozkrájený na plátky zabalené v celofánu uvítali zejména důchodci. Před rokem se na mne obrátil se žádostí o pomoc starosta obce Skuhrov na Berounsku Josef Marhoul, že v části Hatě jim končí dvě prodavačky v jediné prodejně potravin, což bude pro místní důchodce a velké množství chalupářů velmi nepříjemné. Zajistil jsem jim mladé vietnamské manžele, kteří značně prodloužili dosavadní prodejní dobu a občané i návštěvníci z Hatí jsou s nimi moc spokojení. A tak Vietnamci svojí ochotou a pracovitostí zachránili často jediné malé prodejny potravin v mnoha obcích v celé ČR. A za to jsem jim vděčný a moc jim za tuto celospolečenskou pomoc děkuji.

Jsem rád, že roste počet firem Vietnamců v ČR, meziročně stoupl o 67 %. Podle agentury Bisnode od května 2016 do května 2017 vzrostl, zejména v Praze, počet českých firem, jež patří vietnamskému vlastníkovi, z 584 na 979 subjektů a objem kapitálu Vietnamců v základním jmění českých firem dosáhl 107 milionů korun. To dokazuje jejich podnikavost a výbornou integraci u nás i to, že EET je nezničila, že ji zvládli. EET naopak vietnamské obchodníky a restauratéry očistila od stereotypních mnohaletých pomluv konkurence, která by u nás za socialistickou práci chtěla kapitalistické peníze a proto jim příkladná pracovitost Vietnamců u nás žijících vadí. Podstatné však je, že veřejnost si malé obchůdky Vietnamců oblíbila i chválí, a nejen kvůli velké prodejní době.

Marcel Winter - předseda Česko-vietnamské společnosti
(www.cvs-praha.cz, www.facebook.com/MarcelWinter)