Obchod s ovocem vyrobeným v Evropě probíhá především na vnitřním trhu Unie, obrat s ním je téměř dvakrát větší než se zeleninou. Ovoce tvoří až 61,5 % celkové hodnoty obchodu. Jeho důležitou složkou jsou bobule, na které připadá 9,2 % z celkového objemu obchodu v rámci EU.1 Spolu s tím, jak roste prodej i spotřeba bobulového ovoce, zvyšuje se i povědomí ohledně jeho chuťových a zdravotních přínosů.

Díky ekonomickým podmínkám stále roste poptávka po ovoci, včetně bobulového ovoce pocházejícího z evropského trhu. V celé Evropě se zlepšuje i úroveň znalostí principů zdravé výživy a vyhledávání informací o nich.

Propagace a zvyšování povědomí o bobulovém ovoci jsou hlavními cíli tříleté kampaně „Neobyčejné vlastnosti obyčejného ovoce“, zahájené Svazem sadařů Polské republiky, a od roku 2015 probíhající v pěti evropských zemích: Polsku, Rakousku, České republice, Finsku a Švédsku. Průzkumy provedené v rámci druhého ročníku kampaně ukazují, že stravovací návyky Evropanů se mění. V sezóně je bobulové ovoce nejčastěji konzumováno jednou až dvakrát týdně. Od roku 2014 se jeho spotřeba v zemích, jako jsou Polsko a Rakousko, zvýšila až o 8 %. Ve Finsku je nárůst také vysoký a činí 6 %. Ve Švédsku naproti tomu existuje extrémně velká skupina osob, které hlásí, že konzumují bobulové ovoce denně. Takovou četnost uvádí až 18 % zkoumaných Švédů, což je o 4 % více než u Poláků.2

Obyvatelé zemí, ve kterých běží kampaň „Neobyčejné vlastnosti běžného ovoce“, z bobulového ovoce nejvíce kupují jahody. Uvádí to 33 % Čechů, více než 38 % Poláků a až 41 % Rakušanů. Ve střední Evropě jsou na druhém místě maliny (nejpopulárnější jsou v ČR a Rakousku těsně před Polskem), zatímco v severských zemích jsou populárnější borůvky.

Od roku 2014 prodej bobulového ovoce zůstává na vysoké úrovni. Čerstvé bobulové ovoce je ve většině evropských zemí velice populární. Základním problémem pro stále rostoucí poptávku je však omezená dostupnost tohoto ovoce mimo hlavní sezónu jejich výroby a velká citlivost sklizně na veškeré změny teplot a klimatických jevů. To zapříčiňuje, že sezónní ovoce je obtížněji dostupné a je vnímáno jako exkluzivnější.

Odvětví se však vyvíjí dynamicky a rostoucí trend v objemu sklizně a spotřeby ovoce bude pravděpodobně přetrvávat i v budoucnu.

Tím důležitější jsou informační aktivity, jejichž cílem je šíření znalostí týkajících se bobulového ovoce – jejich výživových hodnot a možností využití v kuchyni, jakož i schopností rozpoznávání ovoce vyznačujícího se vysokou kvalitou a dostupnou cenou.

Průzkumy ukazují, že po dvou letech trvání kampaně „Neobyčejné vlastnosti obyčejného ovoce“ činí ukazatel povědomí o bobulovém ovoci v každé ze zemí, ve které byly aktivity prováděny, více než 70 %3. Dosažení takto vysokého výsledku by jistě nebylo možné bez důsledné informační aktivity a spolupráce s odborníky a subjekty ovlivňujícími veřejné mínění. Kampaň #PowerFruits zahrnuje různorodé aktivity, počínaje provozováním webového portálu, aktivní komunikací v sociálních sítích, až po organizaci BTL akcí, tiskových konferencí a integrované reklamní kampaně v tisku, na internetu a na venkovních nosičích. Realizované činnosti jsou pozitivně hodnoceny iniciátory kampaně, zástupci trhu, a především samotnými spotřebiteli. Program bude ukončen v lednu 2018. V posledním, třetím roce kampaně se předpokládá realizace dalších činností, jako například tiskové konference a BTL akce, jejichž cílem je vzdělávání a zvýšení zájmu spotřebitelů o bobulové ovoce.

* * *

„Neobyčejné vlastnosti obyčejného ovoce“ je reklamní a propagační kampaň, která je realizována Svazem sadařů Polské republiky na území pěti zemí: Polska, Rakouska, Švédska, Finska a České republiky. Do programu je zahrnuto evropské bobulové ovoce - jahody, maliny, černý rybíz a borůvky. Program zahrnuje řadu informačních a propagačních aktivit. Jejich cílem je seznámení spotřebitelů s vysokou kvalitou, rozmanitostí minerálních složek a vitamínů a také s jedinečnou chutí bobulového ovoce pocházejícího z Evropské unie.

Další informace jsou na stránce kampaně:  www.power-fruits.eu

Drobné plody plné zdraví

Bobulové plody jsou čím dál oblíbenější. Není ani divu, jde o skupinu ovoce doslova nabitého zdravím. O jejich příznivých účincích věděly už naše babičky. Dnes, v době plné shonu a umělých jídel, jejich přednosti znovu objevujeme. 400 až 500 gramů bobulovin denně přispívá k prevenci chronických onemocnění a je zdrojem správného množství vlákniny ve stravě. Co o nich prozradí známý šéfkuchař Martin Kortus?

BORŮVKY

Borůvky jsou takový malý modrý zázrak. Jsou bohatým zdrojem pektinu, který snižuje hladinu cholesterolu a má silné antioxidační vlastnosti, takže působí proti stárnutí a zlepšují krevní oběh. Látky v nich obsažené navíc podporují tvorbu kolagenu a pomáhají zlepšovat stav kůže. Obsahují vitamíny A a C a řadu prvků, jako je fosfor, vápník, hořčík, sodík nebo železo.

Borůvky a stres

Borůvky jsou chutným „lékem“ proti stresu. Čím větší stres prožíváme, tím více borůvek bychom měli sníst. Toto zjištění máme i od lesní zvěře, která je vyhledává při silném stresu, například v období říje. Vysoce účinné bio-látky borůvek uklidňují nervy. Jen pozor - v nadměrném množství mohou způsobovat průjem. Na druhou stranu sušené borůvky se odnepaměti používaly k léčení průjmu a otravy z jídla.

Co o borůvkách říká Martin Kortus? „Borůvky se nedají dlouho uchovávat, je třeba je rychle zpracovat a zkonzumovat. Borůvky, které nejsou určeny k rychlé spotřebě, můžeme zmrazit, zavařit nebo usušit. Já sám je mám nejraději především syrové nebo s hnědým cukrem a smetanou.“

JAHODY

Báječná chuť jahod přitahuje nejen děti. Ani dospělí neodolají lákavě červeným a šťavnatým plodům, při pouhém pohledu se jim sbíhají sliny v ústech. Lesní jahody se sbíraly již v době kamenné, nehrály však ve výživě žádnou velkou roli. To se změnilo až s pěstováním zahradních jahod z amerických druhů v 18. století. Díyk tomu máme k dispozici bohatý zdroj vitamínů B a C a důležitých prvků: magnézia, draslíku, železa, zinku, mědi či fosforu.

Jahody a jejich síla

Jahody jsou ideální ovoce pro očistnou kůru. Jsou dárcem životní síly a energie. Lidský organismus je po milionech let vývoje na jarní přísun aktivity, slunce, ovocných vitaminů a stopových prvků, ideálně uzpůsoben.

Jahody jsou nejlepší čerstvé. Skvělé jsou i jahodové dezerty a lahodné džemy a o jahodových knedlících je nadbytečné se zmiňovat. Favorit Martina Kortuse jsou jahody nakrájené zakápnuté šťávou z limetky a s trochou cukru. Doporučení: jahody je nejlépe konzumovat ve dvou, protože zvyšují sexuální touhu.

MALINY

Maliník je nejstarší ovocnou rostlinou a jeho plody jsou z nutričního hlediska nejhodnotnější. Obsahují velké množství vlákniny, vitamínů a minerálů, jako je hořčík, vápník, železo. Rozmanitost chuťových nuancí početných odrůd maliníku je obdivuhodně velká. Zcela nenapodobitelné je jemné aroma malin, dané zvláštním složením obsažených látek.

Šťavnaté, sametově jemné, měkké maliny se na jazyku přímo rozplývají. Každý plod je lahůdkou sám o sobě. Řeklo by se, že je škoda je zpracovat na džem. Ale právě ten uchová jejich lahodné aroma do zimy a připomene nám slunečné letní dny.

Malinová kúra

Maliny obsahují mnoho biotinu. Tento vitamin krásy z komplexu vitaminů B obsahuje síru, důležitou pro zdraví a vzhled kůže, nehtů a vlasů. Člověk si dokáže vyrobit biotin sám, ale pouze při zdravé střevní flóře. Převážnou část této životně důležité látky totiž produkují bakterie a např. antibiotika bakterie ve střevech ničí. Malinová kůra tak může zlepšit zdraví. Stačí po několik dnů jednou denně sníst jakýkoliv pokrm s malinami.

„Maliny nelze dlouho skladovat, protože jsou velice choulostivé a rychle plesniví. Jsou navíc náchylné k otlačení. Zpracujeme je tedy podle potřeby. Doporučuji k snídani s müsli a jogurtem,“ říká Martin Kortus.

RYBÍZ

Rybíz je nejrozšířenějším druhem drobného ovoce u nás. Červený, bílý nebo černý rybíz, je to vlastně jedno. Jezte jakýkoliv, protože všechny druhy tohoto letního ovoce jsou zdravé, plné vitamínů a jsou ideální svačinkou do letních dnů. Zajímavostí je, že černý rybíz obsahuje až čtyřikrát víc vitaminu C než pomeranče. Rybíz nabízí také vysoký obsah vitamínů PP a E, které posilují odolnost našeho těla.

Vitalizující rybíz

Mnozí křiví tvář, sotva se rty dotknou bobulky červeného rybízu a ještě dříve, než ji polknou. Ovoce jim připadá strašně kyselé. Můžeme se ale vzít bílý či černý rybíz, které chutnají zcela odlišně.

I kdybychom se však museli do rybízu nutit, přemáhání se vyplatí, protože jeho účinky jsou nedozírné. Aktivizující účinek rybízu na celkovou látkovou přeměnu v rozmezí 90 minut je vědecky prokázaný. Šťáva z černého rybízu je považována za dobrý prostředek proti horečkám, kašli a chrapotu.
Sníme-li 30-40 bobulí rybízu, pokryjeme tím celou denní potřebu vitaminu C.

K rybízu si Martin Krotus připravil tyto rady: „Rybíz bychom neměli příliš dlouho skladovat a pokud možno ho rychle po nákupu zpracujeme nebo zkonzumujeme syrový. Bobule černého rybízu se silnou slupkou mají intenzivní kořenité aroma a používají se např. na zavařeniny a léčivé šťávy nebo k přípravě francouzského likéru cassis.“

Martin Kortus

Gastronomie a vše s ní spojené bylo od útlých let Martinovým hlavním zájmem, který trvá dodnes. Zájem o gastronomii na profesionální úrovni vznikl při jeho skoro dvacetiletém pobytu v New Yorku. Od vystudování francouzského kulinářského institutu v roce 1992 Martin působil jako privátní kuchař, gastronomický poradce, lektor školy vaření a v neposlední řadě jako chef v Il Vigneto a Bettola Restaurant. V České republice zastával pozici šéfkuchaře v hotelu Josef a léta působil v Monarchu a Národní bance vín, kde se pod jeho vedením připravovaly degustační večeře a lekce vaření.

(tz)