Jak je možné nahlížet na potravinový řetězec? Jak zdokonalovat péči o potraviny? Jak to zařídit, abychom se stravovali lépe, zdravěji, bez obav? Otázky mohou mít nekonečné množství odpovědí, přístupů, nápadů k řešení. Ukázala to nedávná červnová konference From Farm to Fork letos programově zaměřená na spolupráci zainteresovaných stran v potravinovém řetězci ve prospěch spotřebitelů, kterou uspořádala jako jednu ze svých významných letošních aktivit Česká společnost pro jakost.

Ostatně je to právě ona, která je jedním ze tří u nás již existujících specializovaných certifikačních orgánů, jež střeží v přeneseném slova smyslu zdraví zákazníků. ČSJ může od roku 2018 provádět certifikace Bez GMO v oblasti krmiv a zemědělské a potravinářské produkce. Dobrovolná certifikace umožňuje označovat výrobky vyprodukováno bez genetické modifikace. Iniciativa vznikla na základě stále sílící poptávky spotřebitelů, kteří se nechtějí smiřovat s tím, že nevědí, co konzumují, a naopak vyžadují doklad o tom, že zakoupené zboží, ať už to je pečivo nebo uzeniny, nebyly vyrobeny z produktů, jež by obsahovaly geneticky modifikované plodiny. Pro evropské výrobce a distributory potravin je to výzva, pro certifikační orgány práce, která má hluboký smysl. 

Ing. Petr Koten, výkonný ředitel ČSJ, k tomu uvedl: „Kontrola a certifikace probíhá skutečně v celém řetězci, od produkce použitých osiv, pěstování obilovin, olejnin a dalších surovin, přes výrobu krmných směsí, přepravu, zpracování potravinářských surovin až po výrobu jednotlivých potravin. Požadavky se vztahují také na dopravce a obchodníky, kteří se surovinami a produkty nakládají. Příkladem dobré praxe a inspirací pro ostatní může být Agrofert, který má propracovaný postup a značné zkušenosti.“

Na konferenci zaznělo mnoho dalších podnětných informací. Třeba o tom, jak Makro v České republice spolupracuje s pěstiteli zeleniny na lokální úrovni a jak jim pomáhá růst i jak společnými silami tyto subjekty zásobují obyvatelstvo zeleninou pěstovanou podle nejnáročnějších měřítek.
Obdobně postupuje řetězec Globus, v jehož síti koupíte pstruhy pouze z českých vod. Stejně tak se může pochlubit spoluprací s českými producenty jahod, rybízu, angreštu a malin. Jablka staré české odrůdy Opal také koupíte jen v Globusu, je to další z možností, jak přistupovat ke specializaci v součinnosti s místními českými farmáři. Globus má dnes zalistovanou čtyřicítku lokálních českých dodavatelů, včetně malého pivovaru, a rovněž vepřové maso, které prodává, pochází pouze z českých chovů.

Čím pochlubit se má také skupina COOP, jak uvedla Hana Carvová. Značka dnes zastupuje 47 družstev, v nichž působí 130 000 členů, zahrnuje 2600 prodejen a 400 000 m2 prodejní plochy. Jaká je politika bezpečnosti potravin v síti COOP? Prochází vlastní kontrolou a jsou neustále pod dohledem certifikačního orgánu. Už v roce 2006 byla dohodnuta spolupráce s ČSJ o tzv. skupinové certifikaci, po ukončení vnějšího auditu byly prodejny spotřebních družstev viditelně označeny jako provozovny, které auditem prošly, což je pro zákazníky zárukou a jistotou. Týká se hygieny a bezpečnosti potravin a zacházení s nimi. Od první certifikace v roce 2007 se odehrály již tři recertifikace. Na základě auditů hbyla certifikačním orgánem České společnosti pro jakost udělena certifikace systému kritických bodů (HACCP) vybraným družstvům skupiny COOP. Dnes je certifikovaných 1663 maloobchodních prodejen a dva velkoobchodní sklady (celkem 25 družstev). V letošním roce zatím žádné auditované družstvo nebylo vyhodnocené jako nevyhovující.
Penny Market zase svými zkušenostmi, radami a mnohými dalšími aktivitami pomáhá potravinovým bankám, a to zejména v přístupu k logistice. Ukázalo se rovněž, že ne všechny školní jídelny musí vařit podle stereotypních receptur z 60. let, a že se i malí strávníci dají motivovat k tomu, aby si pochutnali na zdravějších obědech, konzumovali například více rozmanitě upravené zeleniny.

Petr Miklas, ředitel Odboru administrace podpory kvalitních potravin z Ministerstva zemědělství ČR, prezentoval výsledky výzkumu nad používáním značek v potravinářství, a to hlavně těch, které jsou pro spotřebitele signálem kvality. „Výzkum byl realizován ve spolupráci se společností Stem Mark, jehož se účastnilo tisíc respondentů v prodejnách hypermarketů především v Praze. Z výzkumu vyplynulo, že značky pro označování potravin jednoznačně ovlivňují nákupní chování, jelikož se jimi orientují až dvě třetiny populace. Spotřebitelé preferují před cenou právě obvykle kvalitu, čerstvost, složení bez zbytečných přídavných látek a lahodnou chuť. Význam označování potravin, zejména v případě značky Klasa, je konstantní a neklesá. Značka Klasa se stala pro spotřebitele během let jistým průvodcem ve světě kvality potravin. A díky kampani, která byla spuštěna v roce 2016, si mezi spotřebiteli získala prvenství. Dále v povědomí spotřebitelů významné místo zaujímají značky Český výrobek a Regionální potravina. Další podpora značky Klasa se nechystá, její potenciál byl již naplněn. Podporu by však měla získat nová značka kvality, která je v letošním roce zavedena poprvé – a to České cechovní normy. Měla by spotřebitele informovat o náležitostech, které má takto označený výrobek splňovat.“

Radek Sazama ze Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR ve svém bloku komentoval Zákon o významné tržní síle, který, jak se opětovně ukazuje z předběžných výsledků speciálního výzkumu, nevyhovuje ni dodavatelům ani odběratelům, jelikož je nejasný a vzájemně vymezené vztahy jsou v jeho důsledku nepružné. Navíc má tento zákon prakticky nulový dopad na kvalitu potravin, která je pro spotřebitele jedním z nejdůležitějších parametrů, podle nichž vybírá.

Penny Market zase svými zkušenostmi pomáhá potravinovým bankám, a to zejména v pojetí logistickém. Tuto spolupráci rozšiřuje a snaží se tak udělat maximum k tomu, aby se potravinami u nás neplýtvalo. Souvisí to i s přesnějším plánováním v čase i kvalifikovaným odhadem potřeb kupujících.
Podle odborníků na školní stravování se rovněž ukázalo, že ne všechny jídelny musí vařit podle stereotypních receptur z 60. let, a že se i malí strávníci dají motivovat k tomu, aby si pochutnali na zdravějších obědech, konzumovali například více rozmanitě upravené zeleniny.
Konference jasně ukázala, že téma kvalitní potraviny je široké, žhavé a nabízí platformu diskuzi, která by jednoznačně měla vést k tomu, abychom se stravovali zdravěji, než jsme zvyklí. Bude mít zase za dva roky pokračování?

Eva Brixi