Ze zahraničí přicházejí varovné signály a stále častěji se mluví o ekonomické krizi. Žádná z dosud známých hrozeb však nemá sílu ji vyvolat. Podle mezinárodní poradenské společnosti BDO je navíc české hospodářství v dobré kondici. Nyní se potýkáme s cyklickým zpomalením tempa růstu.

Nejčastěji zmiňované hrozby, jako je nestabilita italského bankovního sektoru, útlum automobilového průmyslu, divoký brexit či pokles ekonomického růstu v Německu, jsou přeceňovány a samy o sobě českou ekonomiku do krize nepřivedou. Co ale může recesi přiblížit, je efekt tak zvaného sebenaplňujícího se proroctví. Čím více se firmy a investoři budou připravovat na krizi, tím ji sami způsobí.

Informace ze zahraničí

Na malou otevřenou ekonomiku českého typu má vliv vývoj v zahraničí. Přestože ve světě poslední dobou pozorujeme přibývající signály globálně se zhoršující ekonomické situace, nejsou natolik vážné, aby způsobily ekonomickou krizi. „Na ekonomiku prakticky celého světa, Českou republiku nevyjímaje, má vliv nejasná situace okolo americko-čínské obchodní války. Ta v loňském přispěla k nejpomalejšímu růstu čínské ekonomiky za posledních 28 let. Tento vývoj se silně promítnul do snížení růstu v Německu. Čína je totiž pro našeho západního souseda hospodářsky stejně významná jako Německo pro nás,“ shrnul klíčové dění ve světové ekonomice Petr Kymlička, partner poradenské společnosti BDO. Právě zpomalení růstu hospodářství v Německu, kam od nás v loňském roce zamířilo téměř 40 % z celkového objemu vývozu do Evropské unie, je klíčovým faktorem ovlivňujícím zpomalení v tuzemsku.

České hospodářství stále v dobré kondici

Ačkoli externí vlivy způsobují zpomalení tempa růstu, české hospodářství je jinak zdravé a pro krizi není ekonomický důvod. Postupné zvolňování ekonomického růstu proto není důvodem k obavám. „Ochlazování ekonomiky má ten negativní efekt, že manažeři své podniky na zpomalení tempa růstu a s ním související úbytek zakázek připravují, a tím paradoxně mohou krizi spíše přiblížit,“ uvedl Petr Kymlička momentální trend, navzdory pozitivním makroekonomickým ukazatelům, kdy se inflace pohybuje na úrovni cíle centrální banky, nezaměstnanost se stále drží rekordně nízko a bez ustání dochází k navyšování mezd, které podněcuje spotřebu domácností. Růst opět zaznamenal také průmysl, jenž je páteří tuzemské ekonomiky. Přestože se o pozitivní výsledek zasloužila především výroba elektrických zařízení spolu se strojírenstvím, propad se podařilo zmírnit také automobilovému průmyslu. Právě v něm jsou nejvíce cítit přípravy na hospodářskou korekci. „Zhruba 70 % společností provázaných s automobilovým sektorem začíná zpomalení cítit. Bylo by nesprávné to považovat za predikci krize, mnohem více tento vývoj souvisí s nedávnou změnou emisních norem. Snížení zakázek se dá očekávat s určitým odstupem, jelikož stávající objemy jsou dané platnými kontrakty. Omezení tzv. odvolávek tak bude mít efekt nejdříve od roku 2020,“ vysvětlil Petr Kymlička, jehož společnost BDO má mezi klienty mnoho firem z průmyslového odvětví.

Příchod ekonomického propadu přivoláváme sami svým chováním

I když je přizpůsobení se změnám v globálním hospodářství na místě, přehnaná opatrnost přerůstající až v nedůvěru se nemusí vyplatit. „Výrazněji snížená důvěra v kondici českého hospodářství se může negativně promítnout do spotřeby a investic, což zvýrazní zpomalení tempa růstu ekonomiky,“ poukázal Petr Kymlička na meziroční pokles indikátoru ekonomického sentimentu o 2,7 bodu. Opatrnost je cítit také u investorů působících v oblasti fúzí a akvizic. Dochází k významnému snížení multiplikátorů EBITDA, jež určují výsledné ceny uzavřených transakcí.
„V oblasti fúzí a akvizic je dlouhodobě oblíbený segment zdravotnictví, který nepodléhá cyklickým vlivům. V oblasti průmyslu však je snížení apetitu investorů zřetelné; zatímco loni byly běžné šesti až sedminásobky EBITDA, momentálně sledujeme, že se ceny pohybují spíše na úrovni pětinásobku,“ uvedl příklad ze světa investorů Petr Kymlička a dodal, že zdrženlivější v přidělování půjček jsou také banky. „Ve srovnání s předešlými lety je cítit větší opatrnost také ze strany bank, a to nejen při financování běžného provozu, ale ještě více při financování akvizic. Také firmy se již nepouští do investic s takovým nadšením a začínají držet více peněz pro případ krize.“

Ekonomický šok jako v roce 2007 je nepravděpodobný

Jednou z často jmenovaných hrozeb, která může spustit ekonomický pokles na kontinentu, je vystoupení Spojeného království z Evropské unie bez dohody. „Obavy může vzbuzovat pouze divoký brexit. I ten bude mít vliv pouze na exportéry, jejichž prostřednictvím bude zásah na národní ekonomiku pramalý,“ komentoval omezený vliv exportu na tvorbu HDP Petr Kymlička a doplnil, že pouze na určité segmenty exportu mají vliv neshody mezi USA a Čínou.

Za další slabé místo je obecně považován bankovní sektor, z něhož vzešel ekonomický propad před deseti lety. Při srovnání s tehdejším stavem jsou dnes banky v lepší kondici. Výjimkou jsou italské bankovní domy, ty však nemají sílu ohrozit ekonomiku globálně, jako tomu bylo v případě finanční krize vzniklé ve Spojených státech.

Momentálně tak signály pro podobný šok, jaký způsobil globální krizi v roce 2008, neexistují. Současná situace, kdy z běžného cyklického zpomalení vyhlížíme krizi jako před deseti lety, je z významné části psychologická.

(tz)