Peter Dosedla Řada českých firem musí z kapacitních důvodů odmítat objednávky nebo přesunout výrobu jinam. Pracovní místa, o které nemají Češi a Slováci kvůli rostoucím ambicím zájem, tak musí obsadit zahraniční pracovníci, například z Ukrajiny. Čeští zaměstnavatelé s nimi mají dobré zkušenosti. Problémem je, že hlad po zaměstnancích hlásí i naši sousedé. Otázka tedy není, zda Česká republika má zájem o ukrajinské zaměstnance, ale zda si lidé z Ukrajiny vyberou práci u nás, potvrdil Peter Dosedla, ředitel Manuvia, největšího poskytovatele personálního leasingu do výroby v ČR a SR.

Je situace na pracovních trzích ve střední Evropě stejná?

Většina podniků nemá lidi, a proto je zájem o zahraniční pracovníky, a to i ze zemí mimo Evropskou unii. V Polsku například během dvanácti měsíců udělili pracovní víza dvěma milionům Ukrajinců. Německo avizovalo, že zaměstná půl milionu Ukrajinců a povolení bude schopné vydat do tří dní. U nás se mluví o tom, že v režimu Ukrajina zvedneme kvótu z 19 600 na 40 000 pracovníků z Ukrajiny. Poptávka českých firem je přitom několikanásobně vyšší.

Jak dlouho trvá získat pro pracovníky z Ukrajiny povolení?

V Polsku a Maďarsku je povolovací proces jednodušší a méně nákladný, pracovní povolení lze vyřídit za jeden až dva týdny. V Česku trvá získání povolení více než měsíc. Pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii s 90denním vízem jsme schopni zajistit za 77 dní. Větší část této doby pohltí administrativní procesy a zákonné lhůty pro jednání na konzulátu. Na Slovensku je to přitom asi polovina času, kvůli jednodušší administrativě vyžadované slovenskou legislativou.

Zdá se tedy, že lidé z Ukrajiny si mohou z pracovních nabídek vybírat. Podle čeho se rozhodují?

Zvažují samozřejmě zejména finanční přínosy. Neméně důležité je ale i to, kolik starostí musí v souvislosti s novou prací řešit. Čím jsou u nás legislativní procesy složitější, tím je zájem o Českou republiku jako pracovní destinaci nižší. A právě proto hraje tak důležitou roli to, jak dobré služby dokáže nabídnout pracovní agentura.

V čem je to důležité?

Kromě vyřízení administrativních záležitostí je samozřejmostí i zajištění ubytování, dopravy, a hlavně dobrá komunikace a pomoc s adaptací. To všechno my umíme. Náborům zahraničních pracovníků se věnujeme už dvacet let. Máme specializovaný tým pro vízovou agendu, zajišťujeme překlady dokumentů a tlumočníka, staráme se o dopravu, ubytování i adaptaci na pracovišti. Naši zákazníci oceňují nejen to, že jim dokážeme pomoci plnit nasmlouvané zakázky, ale i to, že za ně vyřešíme všechny legislativní náležitosti.

A jak podniky, se kterými spolupracujete, práci ukrajinských zaměstnanců hodnotí?

Českým firmám už jsme zajistili přes tisícovku ukrajinských zaměstnanců. Rychle se zapracovali a podniky jsou s nimi spokojené. Podle našich statistik mají ukrajinští zaměstnanci výrazně nižší fluktuaci, pouhá 2,5 %. Firmy tak ušetří. Navíc průměrná mzda na Ukrajině je asi
sedmapůlkrát nižší než průměrná mzda v EU. Pro takové zaměstnance je motivující nejen základní mzda, ale i přesčasy.

Na jak dlouhou dobu mohou firmy s ukrajinskými pracovníky počítat?

Zaměstnávání cizinců je pro firmy dobrou alternativou zejména na časově omezené projekty. Devadesátidenní pracovní víza pomohou alespoň dočasně pokrýt zvýšený nárůst výroby. Navíc zaměstnanci, kteří se zaučí a osvědčí, se mohou po třech měsících opět vrátit a už není nutné je zaškolovat. U některých projektů fungují dva turnusy agenturních pracovníků, kteří se každé tři měsíce střídají. Při dlouhodobějším zájmu o spolupráci lze vyřídit zaměstnaneckou kartu na dva roky.

Proč tu ale stále tolik lidí pracuje tzv. načerno?

Česká republika má k zaměstnávání Ukrajinců nejpřísnější postoj, což neprospívá ekonomice a bohužel i vytváří prostor pro obcházení pravidel. Když střední firma potřebuje sehnat 50 až 100 lidí, aby si udržela zakázku, a nedostane se do režimu Ukrajina, který obstarává Hospodářská komora ČR a Svaz průmyslu a dopravy pro své členy, často se obrátí na tzv. pseudoagentury. Ty sem dovážejí zaměstnance na polská a maďarská víza, nebo je zaměstnávají na Ukrajině a vysílají do Česka. Sázka na falešné agentury je přitom značně riskantní.

Riziko ale v tomto případě nese přeci „pseudoagentura“?

Pokud policie nelegální zaměstnávání odhalí, pokuta míří k falešné agentuře, ale podaří se ji vymáhat? Vážnější ekonomické následky to má pro podnik, který ztratí zaměstnance a musí ze dne na den omezit provoz. Vyhoštěný cizinec dostane zákaz vstupu do zemí EU. Pracovní trh tak zbytečně přijde o lidi, kteří mají chuť něco užitečného dělat. Proto je výhodné spolupracovat pouze s prověřenými profesionály.

Co by pomohlo situaci zlepšit?

Nelegální práci bude možné omezit, až se zjednoduší pravidla pro řízený pohyb pracovní síly ze zahraničí. Liberálnější režim by byl přitom prospěšný pro všechny, pro zaměstnance, firmy i stát. Na Slovensku lze devadesátidenní vízum získat na úřadu práce. Kdyby se podobná praxe prosadila u nás, úřadům by se uvolnily ruce a mohly by se zaměřit na nelegální zaměstnávání přes „pseudoagentury“. Navrhujeme, že připravíme ve spolupráci s lídry agenturního zaměstnávání a úřady práce workshopy zaměřené na možnosti zaměstnávání lidí ze zemí mimo EU. Přáli bychom si, aby nelegální zaměstnávání cizinců bylo obtížnější a skončilo.

ptal se Pavel Kačer