V tuzemských rodinných firmách dochází ke generační obměně. Nikdo v České republice však neví, kolik jich v současné době přesně je. Jsou to přitom právě rodinné firmy, kterým lidé velmi důvěřují, spojují tradici, zájem a úsilí mít kvalitní produkty a služby. Často fungují v zemědělství a na venkově. Proto se o nich mluvilo i na 46. ročníku mezinárodního agrosalónu Země živitelka, který se každoročně koná v Českých Budějovicích. Probrala se obslužnost venkova jako taková, včetně nedostatku malých obchodů. A také nové formy podpory, kterou chystá Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Obslužností venkova se stát musí zabývat. Mladí lidé totiž z obcí často odcházejí do měst, protože na vsi nemají k dispozici potřebné služby. Což samozřejmě, a možná ještě víc, vadí také starším generacím, které se z venkova zřídka kdy vůbec dostanou. Pomoci mimo jiné může podpora rodinných firem, které tradičně velmi dobře fungují v zemědělství. „Víme, že například v Německu tvoří asi 80 % malých a středních společností právě rodinné firmy. Vnímáme je jako základ zdravé a odolné ekonomiky a víme, že je potřeba tyto firmy udržet a motivovat k jejich zakládání. Proto vláda nedávno tzv. Usnesením ukotvila na základě iniciace Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a aktivit MPO jejich oficiální definici,“ řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal, že ČR se zařadila mezi osm zemí EU, které vytvářejí specifickou podporu klíčovému podnikatelskému segmentu, jehož význam není jen ekonomický. Rodinné firmy jsou totiž nositeli společenského odkazu, výrobků s regionálními kořeny a jasným původem a hlavním zaměstnavatelem na venkově.

„V tuzemských rodinných firmách nyní dochází ke generační obměně. Často ale neví, jak si s ní poradit. V tom chceme podnikatelům a živnostníkům pomoci mimo jiné vzděláváním formou specializovaných oborů a programů na vysokých školách či kurzy, které může stát podpořit. I proto jsme potřebovali jejich definici, abychom je dokázali identifikovat,“ sdělila členka představenstva a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová. Karel Havlíček dodal, že dalším krokem bude dobrovolná certifikace rodinných firem, tedy nezávislé ověření, že se podnikatel skutečně spadá do tohoto segmentu. Samotné rodinné firmy si rozhodnou, zda si o ni požádají, či nikoliv. Využití může být jak ve specifické podpoře, tak v i v oblasti marketingu, neboť je dle průzkumů AMSP ČR potvrzené, že zákazníci vnímají rodinné firmy jako stabilní dodavatele a obchodníky s vyšším očekáváním kvality.

Se zemědělstvím souvisí také malé obchody na venkově. Přesto, že často nabízejí i kvalitní regionální potraviny, prodej kvůli vylidňování venkova není vždy úspěšný. Podle čerstvého průzkumu Asociace českého tradičního obchodu bylo v letech 2014 až 2019 celkem 16,5 % nezávislých malých prodejen ztrátových a 5,4 % se dokonce zavřelo. Proto MPO uvažuje, že bude obchody v obcích s horší infrastrukturou podporovat. „Zapojíme Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, která připraví finanční nástroje a zvažujeme i vytvoření fondu, ze zdrojů vlády, krajů a obcí, který by malé koloniály mohl napřímo podpořit,“ nastínil Karel Havlíček a pokračoval: „Roční podporu zhruba v řádech desítek tisíc korun by mohli získat obchodníci asi ve 2000 malých obcích s tzv. nižším stupněm rozvinutí. Vyšší podporu by pak mohly získat ty koloniály, které budou současně nabízet poštovní služby, tedy zavedou tzv. poštu partner. O tom už jednáme s generálním ředitelem České pošty.“ Karel Havlíček připomněl, že poštu partner v současné době z poloviny provozují soukromé subjekty, z poloviny obce. Právě samosprávy logicky musí mít a mají zájem na tom, aby z nich lidé neodcházeli a obslužnost venkova zůstala zachována. Inspirace kombinace pošty a koloniálu v obci je zejména v Rakousku. Paralelně připravuje vláda opatření pro plošné snížení administrativy, což bude rovněž důležitá forma podpory pro malé obchody na venkově. V odborné diskuzi jsou i změny zákona o významné trží síle.

Opatřeními se zabývá sedmičlenná pracovní skupina při MPO. Na čem přesně se domluvila, by mělo zaznít do konce letošního roku. „Už teď je zřejmé, že v materiálu, který budeme chtít patrně letos v listopadu předložit, by měly být tři základní věci: snížení administrativy, zmírnění dopadů legislativy a adresné dotace,“ upřesnil předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněka Juračka a doplnil: „Na začátek by stačilo zhruba 300 milionů korun, které by se investovaly do udržitelnosti malých obchodů na venkově. Částku by nemusel celou hradit stát, mohly by se na ní podílet i samosprávy, tedy kraje a města.“

„Cesta, jak udržet služby na venkově, je cestou zejména formou motivace. Souhlasím s návrhy předsedy AČTO. Musíme si ale uvědomit, že hlavní problém je v tom, že lidé nakupují v obchodních řetězcích ve městech, často ve slevových akcích, čemuž malý obchodník na vesnici těžko konkuruje. Podobný problém řeší ve všech zemích. Chceme postupovat vyváženě, podpořit malé obchody, ale současně neomezit spotřebitele ve výběru,“ poukázal Karel Havlíček. Současně připomenul, že v některých krajích, jako je třeba Vysočina či Pardubický kraj, už fungují granty, z nichž kraje finančně udržet obchod v malých obcích pomáhají.

(tz)