Firmy v ČR se aktivně zabývají digitální transformací a zaváděním prvků Průmyslu 4.0. Polovina firem chce v příštích pěti letech do této oblasti investovat více peněz. Nejvíce podniků má zatím na zavádění prvků Průmyslu 4.0 vyčleněno do 5 procent investičního rozpočtu.

Firmy už samy na nástup digitalizace připravují také své zaměstnance. Aktivnější a připravenější na zavádění prvků Průmyslu 4.0 jsou velké firmy. Ukázal to průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR, který mapoval, jak firmy v Česku zavádějí prvky Průmyslu 4.0 a jak jsou na digitální transformaci připravené.

Průmysl 4.0 už v českých firmách zdomácněl. Více než třetina ze 105 firem, které se zúčastnily průzkumu SP ČR, s pojmem Průmysl 4.0 pracuje ve svých firemních strategiích. U velkých firem je to dokonce polovina. Dalších 38 procent firem sice tento pojem oficiálně nepoužívá, ale ví, že jejich projekty do konceptu Průmysl 4.0 zapadají. To je případ především malých (50 % z malých firem) a středních firem (38 % ze středních firem). Jen 12 procent podniků do prvků Průmyslu 4.0 neinvestuje.

Hlavní motivací pro zavádění prvků Průmyslu 4.0 je uspět do budoucna, a to i ve vztahu ke konkurenci. Získat náskok před konkurenty chce díky Průmyslu 4.0 53,3 procenta firem. Udržet krok s konkurencí, a zachovat si tak současnou pozici na trhu, chce 28,6 procenta oslovených firem.

Firmy v Česku si jsou vědomy výhod, které jim digitalizace, komunikace mezi systémy a zařízeními a tok dat firmou v reálném čase přináší. „Dvě třetiny respondentů uvedly, že se do investic do prvků Průmyslu 4.0 pustila, protože je to pro jejich budoucnost důležité. Je poměrně překvapivé, že jen 8,6 procenta firem pociťuje vnější tlak na zavádění aplikací Průmyslu 4.0, ať už je to od mateřských společností nebo od odběratelů,“ komentuje výsledky průzkumu Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu. Obecně se uvádí, že právě velké firmy, především z automobilového průmyslu, by měly své dodavatele do digitální transformace tlačit.

Průzkum ukázal, že implementaci principů konceptu Průmysl 4.0 zatím chybí strategický přístup. „Digitální strategii má zpracovanou pouze 36 procent firem a ve většině realizovaných projektů se tak zřejmě jedná spíše o nesystematickou implementaci izolovaných dílčích řešení. Nadále se potvrzuje, že větší podporu pro pochopení přínosů digitálních technologií a pro jejich následné zavádění potřebuj především malé a střední firmy. Ty mohou získat více informací, čerpat inspiraci anebo přímo testovat své digitální koncepty například v Testbedu pro Průmyslu 4.0 fungujícím v rámci Národního centra Průmyslu 4.0, jehož je Svaz průmyslu národním partnerem,“ dodává Eduard Palíšek, člen představenstva SP ČR a generální ředitel Siemens ČR.

Průmysl 4.0 má zvyšovat produktivitu

Nejčastěji firmy investují do prvků Průmyslu 4.0 kvůli zvýšení produktivity na zaměstnance (56,2 %), snižování jednotkových nákladů (43,8 %) a optimalizaci využití výrobních kapacit (41 %). U velkých firem převládá motiv snižování nákladů. Malé a střední firmy se snaží investicemi do digitální transformace hlavně zvyšovat produktivitu. Dosavadní zkušenosti firem ukazují, že se většinou jejich očekávání spojená s těmito investicemi úplně nebo alespoň částečně splnila.
S cílem optimalizovat využití výrobních kapacit investovala letos elektrárna ve Chvaleticích ze skupiny Sev.en Energy do nového systému sledování provozních parametrů. „Díky tomuto systému máme neustálý přehled o účinnosti zařízení na výrobu elektrické energie i o jeho aktuálním stavu. Můžeme tak včas předejít případné poruše a odstávce i optimalizovat náklady,“ říká Jan Žižka, ředitel společností Sev.en Engineering, která měla nasazení systému na starosti.

Zvyšovat přidanou hodnotu výroby

Firmy vidí v technologiích Průmyslu 4.0 také šanci, jak zvýšit přidanou hodnotu své výroby. Přes 35 % firem do prvků Průmyslu 4.0 investuje, aby mohly poskytovat ke stávajícím produktům nové služby. Více než čtvrtina podniků tyto technologie používá k větší individualizaci výrobků a k rychlejšímu uvádění nových výrobků na trh.

Firmy se při zavádění prvků Průmyslu 4.0 neobejdou bez vzdělaných zaměstnanců. Uvědomuje si to přes 40 procent dotázaných podniků. Ty už buď investují do vzdělávání zaměstnanců v oblasti digitalizace (21,9 %), nebo připravují koncepci rozvoje zaměstnanců (20 %). Aktivnější jsou velké firmy, z nichž 54 procent už zaměstnance školí nebo vzdělávání připravují. Téměř polovina malých a středních firem naopak digitální dovednosti pracovníků zatím neřeší. „Je potěšitelné, že firmy investují do rozvoje vlastních zaměstnanců a nespoléhají na pomoc zvenčí,“ dodává Jiří Holoubek.

Aktivnější jsou velké firmy

Aktivnější a připravenější na zavádění prvků Průmyslu 4.0 jsou podle průzkumu velké firmy. Více než dvě třetiny respondentů z řad velkých firem (68,2 %) chce v příštích pěti letech zvýšit investice do nástrojů a opatření Průmyslu 4.0. V celém vzorku bylo takových firem 47,6 procenta.
Pětina velkých firem už má speciálního člověka, který se stará o digitální transformaci podniku, nebo takovou pozici připravuje. Oslovené malé a střední firmy naopak s takovou funkcí nepočítají. Běžně se zatím v českých firmách o digitální transformaci stará stávající vedení, nebo tento úkol dostane někdo z oddělení IT. „Tady vidím veliký prostor pro osvětu a vzdělávání managementů firem. Máme mnoho dobrých příkladů z firem, kde zaměstnance odpovědného za digitální transformaci jmenovali a jejich posun v oblasti datové kultury je značný. Je vhodné agendu digitální transformace například spojit s agendou managementu kvality,“ dodává Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu. Digitální transformaci by měl ideálně koordinovat člověk, který dobře zná jednotlivé technologie a výrobní procesy ve firmě. To často pracovníci z IT neumí.

Digitální zralost firem se lepší 

I když tuzemské podniky s prvky Průmyslu 4.0 už pracují, pořád nejsou dostatečně připraveny na jejich rychlé a masové zavádění. Pro práci s daty využívají standardní IT systémy pro řízení výroby a běžné databázové systémy. Umělou inteligenci či strojové učení pro analýzu dat z firmy a jejího okolí používá necelá čtvrtina respondentů. „Digitální zralost firem jsme hodnotili už od roku 2016. Z výsledků nynějšího průzkumu je vidět zlepšení u všech velikostí firem. Stále ale jen minimum firem využívá takzvaná datová jezera a stále se orientuje na práci s klasickými soubory a databázemi,“ říká Jiří Holoubek.

Jen minimum firem se snaží pomocí dat z výroby řídit spotřebu a nastavení odběru energií. Nadpoloviční většina podniků v průzkumu uvedla, že spotřebu řídí na základě dohod s dodavateli.

Patrně největší brzdou pro rychlé zavádění nových technologií jsou systémy, které firmy používají pro zajištění své kybernetické bezpečnosti. Jen 23 procent respondentů uvedlo, že jejich ochrana před kyberhrozbami je natolik pružná, že jim dovolí ihned integrovat nové digitální technologie. Přičemž situace je nejlepší ve velkých firmách.

(tz)