Znalost matematiky je důležitá, pokud chceme v ČR udržet silný a moderní průmysl, říká Ilja Pavlov, ředitel společnosti ACAMAR s.r.o., která pomáhá velkým firmám s plánováním a zdroji pro výzkum a vývoj. Podle jeho slov je nedostatek kvalifikovaných odborníků pro výzkum a vývoj v ČR tak velký, že na jeho pokrytí absolventi zdejších vysokých škol nestačí. Řešením by mohli být experti ze zahraničí, zejména z rusky mluvících zemí.

Kolik chybí vysokoškolsky vzdělaných odborníků v domácí ekonomice?

Desítky tisíc. Například jen v oblasti výzkumu a vývoje (R&D, Research & Development) v ČR dle našich odhadů chybí 4000 programátorů. Zaměření pracovníků R&D center se často od klasických IT expertů liší, jde více do hloubky a kombinuje programátorské dovednosti s dalšími disciplínami, například s elektroinženýrstvím. Největší hlad je a v nejbližší budoucnosti bude po specialistech na Internet věcí (IoT), umělou inteligenci (AI) a smart technologie. Poptávka roste i po lidech se znalostmi hardwaru a embedded programování. Absolventi vysokých škol tuto situaci bohužel nezachrání, technické obory jich produkují stále menší počet.

Kde vidíte hlavní příčiny současné situace, kdy poptávka silně převyšuje počty volných inženýrů na pracovním trhu?

Ekonomika roste a s ní samozřejmě počet pracovních příležitostí, a to nejen v rámci České republiky, ale i v zahraničí. To je jedna příčina. Druhá pak již zmíněný nedostatek absolventů technických vysokých škol. V loňském roce absolvovalo české vysoké školy jen 68 000 studentů, což je nejméně od roku 2008. Přitom jen každý dvacátý absolvent je specialista na informační technologie, z nichž pouze dílčí část má předpoklady a zájem o kariéru ve výzkumu a vývoji. Podobná čísla se týkají i jiných technických oborů.
S ohledem na demografické faktory, především počty žáků a studentů středních škol, nelze očekávat, že náš pracovní trh zachrání v brzké době armáda čerstvých absolventů, protože jich je a bude méně než před pár lety. Na středních školách bylo v loňském školním roce přes 421 000 studentů, nejméně za posledních 14 let.
Další problém, na který také často narážíme, je, že absolventi nejsou dostatečně připraveni do praxe, protože technické vzdělávání nereflektuje aktuální trendy a požadavky. Vše přitom začíná již na úrovní základních škol, a to nedostatečnou výukou matematiky. Jen dobrá znalost matematiky umožní technickým studentům získat kvalitní základ, na němž se dá dále stavět. V zemi, ve které má průmysl historicky tak silnou pozici, by z mého pohledu měla být povinná maturita z matematiky. Matematika je totiž základ, bez kterého se neobejdeme, pokud u nás chceme udržet silný a moderní průmysl.

Mohou pomoci cizí specialisté? Dokážeme jim vytvořit atraktivní podmínky pro práci, případně pro trvalý pobyt?

Řekl bych, že je to dnes doslova nutnost. Bez zahraničních specialistů se v současnosti neobejdeme. Naše firma se zaměřuje především na pracovníky z Ruska, jelikož ruské technické školy dlouhodobě platí za špičkové vzdělávací instituce, které produkují vysoce kvalifikované odborníky s širokým všeobecným přehledem a touhou se realizovat v praxi. Podle našich odhadů aktuálně v českém IT působí 10 % rusky hovořících expertů. V Rusku je umístěno 24 univerzit v rámci žebříčku QS World University Rankings 2018, z nichž 10 je mezi top 400 univerzitami po celém světě. Nejúspěšnější ruskou univerzitou je moskevská Lomonosovova univerzita, která se pyšní 84. místem ve světovém žebříčku všech univerzit světa. Nejvýše postavená česká Univerzita Karlova se ve stejném žebříčku umístila na 291. místě.
Co se podmínek týče, Česká republika má velmi dobrou pověst bezpečné země s vysokou životní úrovní a dobrými podmínkami pro život. A proto je pro uchazeče ze zahraničí lákavá. Mnohé firmy navíc nabízejí pomoc s vyřizováním vízového procesu, ubytováním, relokací celých rodin a nabízí i velmi zajímavé benefity, jako pojištění či nadstandardní lékařskou péči.
Jedinou komplikací, která proces náboru ze zahraniční, zejména ze zemí mimo EU, brzdí, je délka a náročnost vízového procesu ze strany českých úřadů. Myslím, že zde máme skutečně co dohánět. Vyspělé země se obvykle snaží k sobě kvalifikovanou pracovní sílu lákat a příchod jí usnadnit. Pokud chcete například do Kanady a máte diplom z žádaného oboru, máte dveře otevřené a za 8 dní tam můžete být, ať už jste odkudkoliv. U nás v tomto směru chybí koncepce a přivést pracovníka ze zemí mimo EU trvá jednotky měsíců, což v důsledku škodí lidem, firmám, ekonomice i státu.

Odkud nejčastěji přicházejí zájemci o kvalifikovanou práci v ČR?

Hodně kandidátů registrujeme ze zemí východní Evropy, silná je Ukrajina, Rusko, ale třeba i Kazachstán. V posledních letech však roste zájem i ze strany uchazečů ze západní Evropy. Ti obvykle jezdí do ČR nasbírat zkušenosti při škole v rámci Erasmus pobytů a nezřídka zde poté zůstávají pracovat jako absolventi, kteří hledají první zaměstnání.

Nemůže vyprahlý pracovní trh ohrozit projekty, které se v ČR odehrávají?

Zahraniční společnosti, které vstoupily na český trh, se začínají obávat o svá rozhodnutí, zda je český trh ten pravý, zda zde pro splnění svých vývojových projektů najdou dostatek kvalifikované pracovní síly. Česká republika má bezesporu skvělou lokalitu, infrastrukturu i poměr cena-výkon, problém je ale v tom, že pracovnímu trhu chybí palivo. Tím jsou v případě R&D center vysoce kvalifikovaní IT experti kombinující matematické vzdělání s analytickými schopnostmi, kteří se v rámci výzkumu a vývoje v odvětvích, jako je například strojírenství, automobilový průmysl či elektrotechnika, často věnují projektům spojeným s fenoménem Průmysl 4.0, robotikou, senzory či smart technologiemi. Obávám se, že pokud stav trhu bude i nadále takto neutěšený, investice začnou proudit směrem na východ od nás, například do Polska či Rumunska. Tím nechci říct, že tam je situace lepší, určitě není, ale firmy hledají řešení. Velmi reálně nám může hrozit, až padnou sankce vůči Rusku, že firmy přesunou výzkum a vývoj na východ za kvalifikovanými experty a z Česka zůstane montovna.

Jak podle vašeho názoru bude vypadat pracovní trh v době, kdy generace dnešních padesátníků odejde do penze?

To je těžké predikovat, ale určitě je ve firmách již nyní kladen důraz na digitalizaci a robotizaci. Pracovní pozice se mění a velmi rychle vyvíjejí. Je možné, že mnohá povolání, tak jak je známe dnes, nebudou existovat. Naopak ale budou vznikat nová. Trendem bude určitě vzdálená práce a home office neboli práce z domova, takže tradiční zaměstnání v kanceláři může být pro řadu rolí výjimečné. Možné bude pracovat pro kohokoliv, odkudkoliv, bez vlastního pracovního stolu a kanceláře.

za rozhovor poděkoval Pavel Kačer