Povinné kvóty situaci nedostatku kvalitních absolventů technických oborů nevyřeší. Klíčová je vhodná komunikace s rodiči a zábavná praxe pro žáky. Do současného systému vzdělávání je nutné zavést duální prvky. Kraje by měly mít povinnost vypisovat učební obory v souladu se svými ekonomickými potřebami.

Vyplývá to ze Studie českého strojírenského průmyslu 2019/H2 zpracované analytickou společností CEEC Research.

Firmy strojírenského průmyslu se stále potýkají s nedostatkem kvalitních pracovníků. Počet šikovných absolventů technických oborů zdaleka nepokrývá personální potřeby strojírenských společností. Za nejdůležitější krok k vyřešení tohoto problému pokládají ředitelé strojírenských firem zavedení tzv. duálního vzdělávání, nebo alespoň jeho prvků, do stávajícího systému, tedy aby praxe ve strojírenských firmách v délce měsíců byla povinnou součástí výuky pro studenty středních a vysokých technických škol (9,1 bodu na škále 0 min až 10 max). „Oblast propagace technických oborů k podchycení zájmu mládeže o učení a studia je dlouhodobě totálně podceněna a zanedbána. Je s podivem, jak naši čelní politici v minulosti absolutně ignorovali skutečnost, že téměř 40 % HDP v ČR se tvoří v průmyslové sféře; ale učňovské školství i odborné střední a vysoké školství pro průmyslové obory bylo ponecháno na okraji zájmu politických struktur. Dnešní nedostatek nových, mladých, odborně připravených pracovníků v průmyslu je alarmující. Je snaha tento nedostatek řešit dovozem pracovní síly z východních zemí, kde však je v současnosti dispoziční kapacita vyčerpána a jsou nabízeni jen pracovníci nízké úrovně odborné způsobilosti,“ sumarizuje aktuální situaci František Kulovaný, předseda představenstva, BAEST Machinery Holding, a.s.

„Rozhodně je nutné celoplošné zavedení duálního vzdělávání. Propojení akademické a průmyslové sféry zajistí, že si student může daný studijní obor vyzkoušet v praxi, čímž si uvědomí, jakým směrem se chce v budoucnu rozvíjet. Dalším řešením by bylo rozšíření předmětu Svět techniky, který pilotně začíná na základních školách, investice do moderní techniky v dílnách základních i středních škol, a v neposlední řadě možnost technického vzdělávání pro výchovné poradce na ZŠ, aby sami věděli, co je to technika, a mohli tak lépe směřovat absolventy na střední školy. Nemluvě o zavedení povinné maturity z matematiky,“ nabízí řešení Petr Novák, generální ředitel a jednatel, Koyo Bearings Česká republika, s.r.o. (KBCZ).

Ředitelé strojírenských firem zpochybňují nastavení stávajícího školního systému, kdy vypisování učebních oborů v kraji je zcela v kompetenci příslušných krajských zastupitelů, což bohužel vede k tomu,

že jsou často preferovány humanitní obory nebo obory populárnější (příspěvek státu školám dle počtu žáků tomuto systému nahrává). Ředitelé firem urgují, aby kraje měly povinnost vypisovat učební obory v souladu se svými ekonomickými potřebami a aby s firmami více komunikovaly při skladbě učebních programů (8,6 bodu z 10). „Technické obory naprosto ztrácejí konkurenceschopnost. A pokud se v horizontu 2–3 let nezmění systém vzdělávání, pak bude mít, dle mého názoru, Česká republika, která je vázána na kooperace se zahraničními partnery, vážné problémy. Což bude mít dopad i na příjmy do státního rozpočtu,“ varuje Lubomír Stoklásek, generální ředitel AGOROSTROJ Pelhřimov, a.s. „Je potřeba změnit zlozvyk přidělovaní státních peněz rovným dílem všem oborům – přestat dávat bez regulace statní peníze na obory, kde je výsledný efekt problémový pro ekonomiku a zejména pro průmysl. Máme nedostatek programátorů, odborníků na IT techniku, ale máme přebytek ekonomů, managerů, všehomožného, ale bez znalostí atd.,“ vysvětluje Valeri Zakrepa, jednatel, GRUMANT s.r.o.

To ovšem neznamená, že by se žáci měli do studia techniky nutit. Tzv. povinné kvóty (například žák, kterého nepřijmou na gymnázium, by musel automaticky studovat technickou odbornou školu) podle ředitelů firem strojírenského průmyslu danou situaci neřeší (6,1 bodu z 10).

Je zapotřebí pozitivní propagace (8,5 bodu z 10). Klíčová je vhodná a efektivní komunikace s rodiči, tj. vysvětlování perspektivy technických oborů v České republice, a tedy dobré pracovní uplatnění jejich dětí v budoucnu, zábavná praxe pro žáky a vhodná propagace přes sociální média.

„Technické obory musejí být mnohem více propagovány. Zejména u dospělé populace, u rodičů, kteří ovlivňují své děti při rozhodování a výběru budoucí profese. Rodiče musejí být přesvědčeni, že pokud se jejich potomek vyučí nebo vystuduje technický obor, nemusí se obávat, že by se dobře neuživil,“ říká Martin Čadan, Head of Product and Project Management FMC, ARGO-HYTOS s.r.o. „Propagace technických oborů je klíčová pro budoucí kapacity lidských zdrojů v této oblasti. Je nutné začít již od mateřských škol, včetně zapojení rodičů tak, abychom v dětech vyvolali zájem o tuto oblast již od útlého věku. Zde se bavíme o aplikaci her s technickým podtextem. Pokračovat je nutno na základních školách formou technických předmětů či exkurzí do firem a středních škol, nabízet stipendia, dlouhodobé praxe apod. Všechny skupiny je pak nutné nepřímo ovlivňovat přes sociální sítě, média či v technicky zaměřených veřejných institucích jako jsou muzea, domy techniky apod. Velmi důležitá je spolupráce škol, firem a místní samosprávy, včetně podpory státu,“ vyjmenovává důležité kroky Rene Hilscher, generální ředitel, CROMODORA WHEELS, s.r.o. „Propagace by měla být v rámci TV, různá setkání v rámci dnů otevřených dveří na školách technického zaměření,“ říká Daniel Pazdera, jednatel, Mubea, spol. s r.o.

Ředitelé dále pokládají za přínosné, aby zástupci firem ještě více navštěvovali školy a prezentovali studentům atraktivitu a potenciál svých výrobních programů (8,2 bodu z 10). I s ohledem na bohužel neměnný negativní populační vývoj by ředitelé strojírenských firem uvítali větší otevřenost českých škol pro zahraniční studenty techniky (8,6 bodu z 10). Dále ředitelé zmiňovali nutnost zavedení komplexnějšího rekvalifikačního systému pro stávající pracovníky a jejich adaptaci na nové trendy a technologie v průmyslu. „S ohledem na pokračující trend digitalizace v průmyslu budeme potřebovat kromě strojařů i dostatek schopných expertů z IT disciplín. Absolventi s tímto profilem buď úplně chybí, nebo je jich zoufale málo. Potřebné změny ve studijních plánech a akreditace nových oborů, však přinesou své výsledky až za dlouhou dobu, za 5, možná až za 10 let. Je třeba hledat i jiné možnosti. Řešením by mohly být vzdělávací programy pro stávající zaměstnance, posílení spolupráce s univerzitami na pilotních programech, a zatraktivnění IT a technických oborů pro veřejnost,“ doporučuje Milan Šlachta, reprezentant a jednatel, Bosch Group v České republice a na Slovensku, generální ředitel Robert Bosch odbytová, s.r.o.

Studie českého strojírenského průmyslu 2019/H2 bude publikována na:
www.ceec.eu 

(tz)