Účastníci doplňkového penzijního spoření mají důvod k radosti: dynamické fondy loni zažívaly nejlepší rok za uplynulé desetiletí a konzervativnější fondy si rovněž připisují slušné zisky. Letopočet 2023 tak dokázal smazat pachuť propadů z roku 2022.

Doplňkové penzijní spoření DPS
Nejvýnosnější byly akciové strategie, které o rok dříve (2022) zaznamenaly největší propady. Nicméně dva po sobě jdoucí roky 2022 a 2023 názorně ukázaly, co se skrývá pod pojmem volatilita. Zatímco předloňské ztráty byly v mnoha ohledech rekordní, loni jsme sledovali opět rekordní výsledky, ale s opačným, tedy kladným znaménkem. To ukazuje, jak důležitý je faktor dlouhodobosti: vyplatí se hodnotit vývoj fondů za delší období, nikoli za jediný rok.

V účastnických fondech investuje v Česku kolem 1,8 miliónu lidí. Všechny fondy DPS, jichž je na trhu celkem 36, skončily loni v plusu. „I když v tuzemském mediálním prostoru pozitivní narativ o hospodářském vývoji zatím nemá výrazné zastoupení, globálně založené investice ve fondech již zareagovaly na rostoucí přesvědčení trhů, že konec akutní energetické krize spolu s klesající inflací umožní centrálním bankám opět uvolňovat svou přísnou měnovou politiku. To by mělo vést k realizaci scénáře obecně nazývaného hladké přistání, kdy se přední světové ekonomiky vyhnou hlubší recesi a po dočasném zpomalení hospodářského růstu dojde k jeho opětovnému nastartování,“ vyložil loňský pohyb vzhůru Pavel Vaněk, manažer pro penzijní a investiční zákazníky a řešení UNIQA.
Z účastnických fondů UNIQA si největší přírůstek připsal loni UNIQA Akciový fond a s výsledkem 28,92 % byl tak druhým nejlepším na trhu. Jde o fond, jenž byl v roce 2021 premiantem trhu s výnosem 24,46 %, o rok později díky negativnímu vývoji trhů naopak vykazoval ztrátu (-21,05 %).

„Výběr aktiv a titulů mají zásadní vliv na dosažený výnos fondu. Platí to samozřejmě nejenom v meziročním srovnání, ale hlavně v dlouhodobém pohledu. Na investičním horizontu 20 a více let znamená rozdíl pouhého půl procentního bodu ve výkonnosti investice výnos vyšší či nižší v řádu tisíců korun. Věříme, že i do budoucna dokážeme UNIQA Akciový fond ,kormidlovat‘ mezi premianty trhu,“ komentoval loňský úspěch Peter Socha, předseda představenstva UNIQA penzijní společnosti.

Nepříznivé okolnosti loňského roku, zejména v jeho první polovině, přinášely i zajímavé příležitosti: nákup akcií i dluhopisů do účastnických penzijních fondů zlevnil a byl výhodný. Růst úroků a výnosů dluhopisů zase jednoznačně přináší zvýšení potenciálu zhodnocení penzijních úspor v konzervativnějších strategiích i v následujících letech. Po obratu hospodářské aktivity jejich hodnota stoupá, z čehož účastníci třetího pilíře reálně profitují. Kdo tedy nepanikařil, držel stabilní strategii a vytrval, dočkal se zajímavého výnosu.

Penzijní připojištění PP
Většina lidí stále řeší přípravu na důchod poměrně konzervativně. Nejrozšířenější formou je penzijní připojištění, které využívá zhruba 2,5 mi­liónu obyvatel. Sázejí na garantovanou jistotu nezáporného zhodnocení, což přináší výnos lehce nad 1 %. Ten se může zdát v kontextu naší inflace nízký, ale po započtení státních příspěvků, daňových úlev a u více než třetiny účastníků i zaměstnavatelského příspěvku je však PP pro lidi nadále výhodné a profitabilní.

Protože se ale všem fondům v DPS podařilo odmazat předloňské ztráty, zlepšit tak zajištění na penzi a vytvořit finanční polštář pro případně méně úspěšná období do budoucna, může být tato skutečnost pro střadatele v PP s delším spořicím horizontem důvodem k přechodu do novějšího DPS: sice bez garance černé nuly, ale s vyhlídkou na vyšší výnosy z dlouhodobého hlediska. Prostředky v PP je možné si nově ponechat a po jeho přerušení začít investovat nové prostředky do doplňkového penzijního spoření (DPS).

„Má-li střadatel před sebou ještě 12 a více let do penze, a je-li ochoten přistoupit na určitou úroveň volatility, měl by případně zaměnit dosavadní penzijní připojištění za doplňkové penzijní spoření, jež mu skýtá možnost určovat si dynamiku investiční strategie a v dlouhodobém horizontu profitovat. Černá nula, kterou garantuje penzijní spoření, se hodí pro velmi konzervativní účastníky nebo účastníky až v závěru doby spoření. Střadatelé v doplňkovém penzijním spoření by měli zvážit dynamičtější strategii. Vždy ale platí, že spoření na penzi je dlouhodobý nástroj s horizontem několika desítek let a že nemá cenu přizpůsobovat investiční strategii každému dílčímu výkyvu na trhu. Základem kvalitního penzijního spoření je trpělivost a pravidelnost, protože ta v delším horizontu přinese lepší ovoce než spekulativní přístup. Navíc jde o nejvšestranněji podporovanou formu akumulace rezerv ze strany státu i zaměstnavatelů,“ doporučuje Pavel Vaněk, manažer pro penzijní a investiční zákazníky a řešení UNIQA.

Třetí pilíř letos projde zásadními změnami

• Změna podmínek státních příspěvků platí od 1. 7. 2024.
• Stát chce motivovat lidi, aby si na důchod spořili víc. Minimální částka, kterou si lidé musí ukládat pro nárok na státní příspěvek, stoupne na 500 Kč měsíčně (dosud 300 Kč). Stoupne i částka vkladu, k níž lze maximální státní příspěvek získat: na 1700 Kč měsíčně z dosavadních 1000 Kč. Maximální příspěvek bude nově 340 Kč.
• Zvýšení maximální „úložky“ pro nárok na státní příspěvek zároveň znamená, že daňově zvýhodněné budou až částky nad 1700 Kč měsíčně, ne nad 1000 Kč jako dosud.
• Prodloužení doby spoření minimálně na 120 kalendářních měsíců u nových smluv.
• Státní příspěvky už nebudou dále dostávat senioři, kteří pobírají starobní důchod. To je zpřísnění oproti dosavadnímu stavu, které se dotkne všech smluv. Státní příspěvek tak budou dále dostávat pouze ti klienti, kterým ještě nebyl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění (I. pilíře).
• Do 31. 12. 2023 si účastníci III. pilíře mohou odečíst od základu daně maximálně 24 000 Kč ročně za penzijní spoření (daňový odpočet se týká pravidelných měsíčních vkladů nad 1000 Kč; daňové optimum 24 000 Kč lze uplatnit v případě roční úspory 36 000 Kč), a dalších až 24 000 za životní pojištění (pokud obsahuje spořicí složku).

Oba limity se v roce 2024 sloučí do jednoho. Zatímco doteď se 24 000 Kč počítá u každého z těchto produktů zvlášť, nově bude společný limit 48 000 Kč a záleží na každém člověku, jak jej v praxi využije. Lidem, kteří neuplatňují životní pojištění, se tak může odpočet příspěvků na penzijní spoření zdvojnásobit.

Společný limit 48 000 Kč navíc mohou – vedle „penzijka“ a „životka“ – nově lidé využít obecně na „daňově podporované produkty spoření na stáří“. Mezi ně mají nově patřit hlavně investice, dlouhodobý investiční produkt (DIP) i pojištění dlouhodobé péče.

(tz)