Nějaké peníze na běžném účtu mít člověk musí, ale nemělo by jich tam ležet nadmíru. Ty, které tam jen tak odpočívají a naplňují duši majitele dobrým pocitem jistoty, nepřinášejí kromě tohoto mylného uspokojení nic víc než ztrátu, tedy znehodnocují se, přinejlepším jen tak leží, ale negenerují výnos. Což je škoda.

Proč je u nás stále tolik lidí, které taková situace uspokojuje? Proč neinvestují, když by s tím nemuseli mít skoro žádné starosti, když to mohou odborníci udělat za ně? Češi jsou poměrně konzervativní, plyne to asi z jejich nátury. Přitom příležitostí k rozumným investicím je dost. Ostatně slova Radima Krejčího, zakladatele investiční platformy Portu.cz, to jen dokazují.

Patříte mezi subjekty, jež se ucházejí o přízeň těch, kteří si uvědomili, že se o dostatečnou finanční rezervu na stáří musejí postarat sami. Nabízíte důchodový účet DIP. Čím je atraktivní pro běžného zájemce?

Podle mě je DIP skvělou alternativou k tradičnímu penzijnímu spoření nebo klidně i jeho náhradou, jelikož umožňuje lidem investovat na důchod efektivněji, flexibilněji a nastavit si investice zcela podle sebe. Investice díky tomu mohou být i dynamičtější a více vydělat. Zároveň je u DIPu mnohem větší volnost v tom, kolik si budu na penzi odkládat. Na Portu mohu začít třeba s 500 Kč, ale i s daleko větší částkou. Stát se zřízením DIPu snaží více lidí motivovat k investování na stáří, produkt tak podporuje daňovým zvýhodněním a na DIP vám může přispívat i zaměstnavatel. A my DIP podporujeme i snížením poplatku.
Své důchodové portfolio si v DIPu může člověk poskládat podle sebe, není tak nucen využít omezenou nabídku penzijních fondů. Obecně je možné zvolit například akcie, ETF, podílové fondy, nástroje peněžního trhu nebo třeba dluhopisy obchodované na burze. Na Portu je možné využít celou nabídku investičních produktů – portfolia na míru, vlastní strategie, konzervativní investiční rezervu, nebo i crypto a blockchain instrumenty. Důchodové investice může zákazník svěřit nám nebo si vytvořit vlastní investiční strategii, například z trendy růstových sektorů, populárních indexů, ale i z akcií, akciových nebo dluhopisových ETF.

Lidé z businessu mají zpravidla více možností, jak vydělat a zhodnotit peníze, ale někdy ne tolik času či znalostí, aby s nimi naložili skutečně správně. I pro ně by mohl být tento účet přínosem?

Přesně pro ty, kteří chtějí své finance dále zhodnocovat, ale nechtějí pronikat do složitého světa investic nebo na to nemají čas, jsme Portu vytvořili. O vše potřebné se postaráme za ně – o správné rozložení portfolia, o hladké vklady i případné výběry, a to tak, aby neriskovali více, než je potřeba. V rámci DIPu bych vyzdvihnul možnost založit si naše Portfolio na míru. Po vyplnění investičního dotazníku klientovi navrhneme investiční portfolio v souladu s jeho vztahem k riziku, s ohledem na jeho cíle a investiční horizont.

Je třeba do DIP přispívat pravidelně?

Jak často budete do DIPu přispívat, stejně jako výše příspěvku, je čistě na vás. Můžete týdně, měsíčně, jednou ročně, nebo třeba i zcela nepravidelně. V tom je právě kouzlo DIPu. Pro nejlepší fungování investic je podle mého názoru ideální nastavit si trvalý příkaz na vklad tak, abych přispíval pravidelně stejnou částku každý měsíc. Tím se mimo jiné také hezky rozloží riziko spojené s načasováním investice.

Kolik prostředků měsíčně lze vkládat? Třeba 15 000 Kč?

Horní hranice toho, kolik vkládat, není nijak omezena. Záleží tak čistě na cílech a finančních možnostech daného investora. Pokud někdo chce a má možnost vkládat měsíčně 15 000 Kč, není to problém. Co se týče DIPu, tak pro běžného investora je asi ideální vkládat 4000 Kč měsíčně, díky tomu dosáhne na maximální možné daňové zvýhodnění a bude si moci z daňového základu ročně odečíst maximální částku 48 000 Kč. K tomu mu může přispívat i zaměstnavatel, ideálně také třeba 4000 Kč měsíčně, protože i zaměstnavatel si může snížit daňový základ o 50 000 Kč ročně na zaměstnance. Z tohoto pohledu je pro firmu (ale i pro zaměstnance) nákladově, resp. daňově lepší přispívat na DIP než třeba navyšovat mzdu.

Pokud by tak investor vkládal spolu se svým zaměstnavatelem na svůj DIP u Portu 8000 Kč měsíčně po dobu 20 let, měl by při předpokladu zhodnocení 8 % ročně na konci období na důchodovém účtu přes čtyři milióny korun, a ještě uspořil každoročně na daních.

A co starší šéf firmy, třeba sedmdesátiletý muž, který už je společensky ve volbě určitých finančních možností omezen. Také je pro něj DIP vhodný? Nebo byste doporučil, pokud se rozhodne investovat s vámi, indivi­duální plán?

Tam samozřejmě záleží, jaké jsou jeho plány, jaká je jeho přesná situace, nebo jestli ještě generuje zdanitelné příjmy, od kterých by si mohl uplatnit daňový odpočet. Pokud jde o aktivního seniora, který disponuje větším objemem financí, třeba po prodeji firmy, může být pro něj zajímavé si část peněz vložit i do DIPu. Výhodou DIPu je i to, že může obsahovat i velmi konzervativní nástroje peněžního nebo dluhopisového trhu, což je pro investora v pokročilém věku důležité. A my v Portu DIPu samozřejmě máme i tyto konzervativní nástroje a portfolia. Otázka, zda investovat více individuálně, nebo si nechat po­skládat portfolio, nesouvisí tolik s věkem, ale spíš se zkušenostmi a povahou investora.

Určitě lze pochopit i adrenalinové přístupy k zhodnocování peněz. Jakou radu zde podnikatelům dát?

Já sice nejsem zastáncem přílišného riskování a spekulací, ale chápu, že každý z nás je trochu jiný a má jinou toleranci k riziku. Existují lidé, kteří velmi rádi riskují a nebojí se ztráty svých peněz. Určitě bych ale v tomto případě doporučil, aby riskovali pouze s takovým objemem peněz, který si mohou dovolit úplně ztratit. Aby většinu svých investic řešili spíše pasivně a méně rizikově. Aby měli vytvořenou rezervu, na kterou budou moci v případě nutnosti sáhnout. Nikdy totiž nevíme, co nás potká. Navíc podnikatelé se častěji spoléhají na svou schopnost pracovat, a pokud tuto možnost, třeba i jen dočasně, ztratí, může je to dostat do problémů.

Cílíte i na generaci, která zatím nemá příliš zkušeností, ale začíná chápat, že zodpovědné zacházení s financemi se vyplatí? A že investovat, byť po malých částkách, bude ku prospěchu?

V investování platí, že čím dříve začnete, tím lépe. Investoři s delším horizontem mají více času na dosažení svých dlouhodobých cílů, jako je např. dostatek peněz v důchodu, koupě domu nebo financování vzdělání dětí. Pro mladé lidi totiž platí, že čas hraje v jejich prospěch. Čím déle investují, tím více času mají jejich peníze na akumulaci a růst. Každý výnos se stává základem pro další zisky, což je princip tzv. složeného úročení. Díky dlouhému investičnímu horizontu, pravidelnosti vkládání úspor a výnosu, který investování přináší, totiž hodnota portfolia může narůstat exponenciálně.

Oproti penzijnímu spoření není v případě DIP nárok na státní příspěvek. Dá se očekávat, že řada penzistů si své úspory v polovině roku vybere a nechá je například jen ležet na běžném účtu. Nebylo by pro některé z těch mladších DIP řešením?

Výsledný výnos u penzijních fondů je dán součtem efektu státního příspěvku a vlastním zhodnocením penzijního fondu. Je pravda, že efekt státního příspěvku je příjemný u někoho, kdo se spořením začíná, s růstem prostředků ve fondu jeho význam ale rychle klesá. U starých transformovaných fondů, ve kterých má uložené peníze stále velká část lidí, je navíc zhodnocení minimální, a to i když započteme státní příspěvky. Každopádně nejhorší je nechat peníze zahálet na běžném účtu. Řešením pro mladší nebo i starší seniory je určitě konzervativní investování. A to může být v rámci DIPu nebo i mimo něj.

Co myslíte, kdo umí lépe dnes s penězi hospodařit? Starší lidé, nebo ti mladí?

Starší lidé jsou opatrnější, konzervativnější, mladí zase rádi riskují. My investiční a finanční znalosti měříme již třetím rokem tzv. Indexem investiční gramotnosti. Aktuální výsledky nám ukázaly, že se investiční gramotnost v Česku napříč věkovými kategoriemi zvyšuje. Nejlepší znalosti mají Češi a Češky ve věku 45–53 let. „Nejhůře“ jsou na tom potom mladí lidé do 35 let. Jejich největším problémem jsou především složitější otázky ohledně investování jako třeba to, jak funguje princip složeného úročení nebo že se nelze pojistit proti poklesům na akciových trzích. U starších lidí bojujeme zase s tím, že na edukaci často vzhledem k jejich věku rezignují. Řekl bych, že starší lidé mají více zkušeností, ale jsou zase opatrnější, nechávají peníze v hotovosti nebo na běžných účtech a bojí se nových forem investování. Bohužel jim tak utíkají zajímavé výnosy.

Kdy jste do takového bodu dospěl vy sám? S ohledem na profesi a zkušenosti si dovolím tvrdit, že dříve než někteří vaši vrstevníci... Naznačíte kousek vašeho vlastního příběhu?

Já jsem byl už od základní školy velmi podnikavý člověk, chtěl jsem něco dokázat, bavila mě ekonomie, bavila mě matematika a finanční trhy. Investovat jsem začal velmi brzy, už při vysoké škole, resp. svoji kuponovou knížku jsem měl, myslím, už na gymnáziu. Zažil jsem investiční úspěchy i pády. Zajímavé je, že čím více jsem do financí a investic pronikal, tím méně jsem byl ochoten riskovat. Takže naštěstí jsem nikdy o nějaké zásadní částky ani nepřišel. Samozřejmě ze všech těchto zkušeností těžím dodnes a promítl jsem je do své profese a daly základ vzniku Portu. Vím, že většina lidí nechce moc riskovat, že je investování vlastně ani nebaví a že primárně jde hlavně o to, aby jejich volné peníze neležely ladem, aby se zhodnocovaly. Proto je hlavním úkolem Portu umožnit investovat jednoduše, levně, efektivně, profesionálně a bez velkého riskování. Proto skládáme portfolia na míru, aby tím nemuseli naši klienti trávit zbytečně moc času, proto podporujeme filozofii spíše pasivního investování, protože dlouhodobě generuje lepší výnosy než nějaká hyperaktivní správa, spekulace a trading.

otázky připravila Eva Brixi