Téma udržitelnosti a spotřeby energie rezonuje společností už několik let. Příkladem za všechny jsou severské země Finsko, Švédsko a Dánsko, které produkují více než 34 % své energie z obnovitelných zdrojů a výrazně tak snižují nehospodárnost svých budov.

Dle slov ministra životního prostředí Petra Hladíka by Česko mělo tohoto příkladu následovat, značně zrychlit tempo renovací budov a přejít na udržitelná řešení. Ne všichni podnikatelé si však mohou takovou investici sami dovolit. Pro ně je tu k dispozici zvýhodněný úvěr s úrokovou sazbou 1,99 % p.a. z programu Nové úspory energie, díky kterému projekt realizují a dosáhnou požadovaných úspor. S přípravou projektu jim pomůže také poradenský program ELENA.

„V České republice je stále nejvíce budov s průkazem energetické náročnosti budovy v nehospodárných třídách, tedy F, G. Jedná se hlavně o stávající budovy, které vyžadují rekonstrukci a společně s ní zavedení energetického managementu. Starší budovy využívané za účelem podnikání mohou mít ale problém s financováním, často se totiž nejedná o zavedení jedné nebo dvou inovací, ale o celkové zefektivnění energetického fungování budovy. Renovacím starších budov nahrávají i budoucí záměry Evropy. Europoslanci v březnu odsouhlasili směrnici, podle které mají být všechny budovy do roku 2050 klimaticky neutrální. Aby k tomuto došlo, budou muset stávající budovy projít změnami, které povedou k úspoře energií,” říká Eva Baková, specialistka energetiky Národní rozvojové banky.

Důvodem pro zavedení této směrnice je fakt, že právě budovy mají největší spotřebu energie v Evropské unii. Dle odhadů spotřebují až 40 % veškeré vyrobené energie a vyprodukují 36 % emisí skleníkových plynů. Často jde přitom o budovy sloužící k podnikání.

Renovace starších budov podporuje také ministr životního prostředí Petr Hladík, dle kterého bychom jim měli jít vstříc. Renovací totiž v Česku projde pouhé 1 % budov namísto minimálně 3 % za rok. Zároveň by u nás mělo dojít k rozšíření instalace obnovitelných zdrojů pro výrobu elektrické a tepelné energie z rodinných domů také na veřejné budovy, kanceláře a bytové domy. Hladík však doporučuje dělat i další kroky vedoucí k úspoře energií, které jsou žádané nejen z hlediska úspor energie, ale také kvůli plnění zmíněného nařízení Evropské unie. Může jít o instalaci nového osvětlení, výměnu starého stroje za nový, opatření spojená s ohřevem vody, vytápěním prostor či optimalizaci vodního hospodářství s využitím dešťové a šedé vody.

S těmi jim může pomoci zvýhodněný úvěr s úrokem 1,99 % p.a. z programu Nové úspory energie od Národní rozvojové banky, který jim pokryje způsobilé výdaje na realizaci úsporných opatření do výše 90 %. Do programu se mohou zapojit malí, střední i větší podnikatelé, kteří působí ve většině oblastí podnikání, jako je zemědělství, průmysl, stavebnictví, energetika, cestovní ruch, maloobchod a velkoobchod. Výjimkou jsou podnikatelé z Prahy, pro které funguje program ENERG. „Pokud se projekt podaří dokončit a dosáhnout stanovené úspory energie, mohou podnikatelé získat finanční příspěvek ve formě dotace dosahující výše 35 % ze všech způsobilých výdajů projektu. Stačí doložit dodatečný ověřovací energetický posudek, ze kterého bude plánovaná úspora zřejmá,” říká Baková.

S přípravou celého projektu pomůže poradenský program ELENA. V rámci něj mohou podnikatelé využít konzultaci, kde s nimi pracovníci NRB proberou jejich záměry, zajistí energetický posudek a následně pomohou s přípravou energeticky úsporného projektu. A nejen to, banka také může proplatit až 90 % způsobilých výdajů spojených s přípravou projektu.

(tz)