Češi mají ve znalostech pojištění stále velké rezervy. Špatně se orientují v základních termínech. Pojmům jakými jsou například pojistná hodnota, progresivní plnění nebo pojistný limit rozumí jen zhruba třetina. Nejméně se lidé orientují v životním pojištění, překvapivě také v pojištění vozidel. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu České asociace pojišťoven (ČAP).

Podprůměrné znalosti představují riziko
V testu pojistné gramotnosti, který ověřil znalost základních pojmů a orientaci v pojistných produktech bychom při školního způsobu hodnocení uspěli v průměru na tři mínus. Na jedničku uspělo jen 5 % populace. Výborně a chvalitebně mohlo být v  testu pojistné gramotnosti klasifikováno 34 % mužů, stejnou úroveň znalostí obhájilo jen 20 % žen. Přestože je již v současné době finanční a pojistné gramotnosti věnována pozornost i na školách, mladí lidé dopadli nejhůře. Polovina z nich prokázala dostatečné a nedostatečné znalosti. Z hlediska věku a příjmu nejlépe uspěly osoby starší 40 let a s příjmy nad 20 tis. Kč měsíčně. „Mladší generace by si ve svém zájmu měla informace doplnit,“ varovala manažerka vzdělávání a komunikace z ČAP Marcela Kotyrová a dodala: „Představuje pro pojistný trh do budoucna velký potenciál a větší informovanost jim umožní sjednat si adekvátní pojistnou ochranu. S nízkou úrovní znalostí se tito lidé mohou stát v budoucnu snadnou kořistí takových finančních poradců, kteří myslí více na svůj profit než na blaho klienta,“ uvedla.
Otazníky kolem životního pojištění
Termíny z oblasti životního pojištění bez problémů dokázalo objasnit jen 25 % dotázaných. Přitom termín, jakým je technická úroková míra garantuje zhodnocení jejich vkládaných finančních prostředků. Paradoxem je i to, že 80 % respondentů je přesvědčeno, že si vybralo správné životní pojištění, ale jen 58 % z nich zná rozdíl mezi životním pojištěním se spořící složkou a mezi spořením. Velmi často si lidé pletou pojmy pojistná hodnota a pojistná částka.
Stejně tak polovina tázaných nezná rozdíl mezi investičním životním pojištěním a pojištěním kapitálovým. Většina respondentů deklaruje, že jim pojištění přináší více klidu, ale například zdravotní rizika, kterých se většina z nich obává, jsou pojištěním kryta úplně minimálně.

Oba dva typy produktů slouží zejména k pojistné ochraně. Zatímco u kapitálového životního pojištění je kromě krytí rizik pevně stanovená a garantovaná částka na dožití, investiční životní pojištění umožňuje vyšší variabilitu ve zhodnocování kapitálové hodnoty, ale pojistná částka na dožití garantována není.

Havarijní pojištění versus povinné ručení
Respondenti s horšími výsledky v testu pojistné gramotnosti nerozlišují povinné ručení od havarijního pojištění. Jak vyplývá z průzkumu,  třetina odpovídajících se například domnívá, že havarijní pojištění kryje následky úrazu řidiče při havárii, dvě třetiny jsou toho mínění, že kryje následky úrazu spolucestujícího. „U rizik, která havarijní pojištění skutečně kryje, například škoda na vozidle způsobená povodní nebo krupobitím, naopak někteří respondenti váhají a vylučují je,“ sdělila Marcela Kotyrová a upozornila na potřebu větší osvěty motoristů.

Zatímco havarijní pojištění kryje škody způsobené na vašem vozidle způsobené havárií, vandalizmem, odcizením nebo živly, z povinného ručení jsou kryty pouze škody, které provozem svého vozidla způsobí svému okolí.

Ostatní typy pojištění
Průzkum upozornil také na některé omyly u pojištění občanské odpovědnosti. Lidé totiž velice často vůbec neví (61 %), že tento druh pojištění kryje případy škod, kdy je při jízdě na kole způsobena dopravní nehoda. Mylně se pak veřejnost často domnívá (27 %), že se může hodit v případě ztráty klíčů, dokladů, platební karty anebo v případě, že při parkování svého auta nabourají cizí vozidlo (58 %).
Pozitivní odhalení nastalo u pojištění majetku. Ukázalo se, že celých 88 % Čechů dokáže rozlišit pojištění domácnosti od pojištění nemovitosti a orientuje se v základních pojmech. „Podle výše ročního pojistného poloviny respondentů je však patrné, že pojistné částky jsou nižší, než skutečná hodnota pojištěného majetku,“ uvádí Marcela Kotyrová a uvažuje: „To může být způsobeno podceňováním rizik, zčásti je to však opět otázka pojistné gramotnosti. Pojistnou smlouvu podle aktuální hodnoty majetku totiž upravuje stále jen 49 % pojištěných.“
Uspokojivé je i chápání cestovního pojištění, lidé se orientují v jeho problematice a  91 % lidí, kteří cestují do zahraničí si cestovní pojištění sjednává. Třetina těch, kteří si cestovní pojištění nesjednali, se domnívají, že jim stačí Evropský průkaz zdravotního pojištění.
Výsledky vychází z průzkumu České asociace pojišťoven. Dotazováno bylo na konci roku 2012 na 1017 Čechů, přičemž analýza je průběžně zveřejňována v únoru, který je již několik let takzvaným „Měsícem pojištění“.
Země:         Česká a Slovenská republika
Metoda:        on-line průzkum
Dotazník:        ČR: 79 otázek, SR: 24 otázek
Cílová populace:    18-50 let – reprezentativní vzorek populace
Vzorek populace:    podle pohlaví, věku, regionu, velikosti místa bydliště
Vzorek:         ČR: 1017 respondentů, SR:  312 respondentů

(tz)