Unikátní kamenný most ve Stříbře nově připomíná sada tří pamětních ražeb ze zlata a stříbra. Zajímavostí je, že předlohy k nim pocházejí ze soutěže o minci České národní banky (ČNB), která se uskutečnila už v roce 2011. Kolekci razí Pražská mincovna ve velmi nízkém nákladu, proto se emise řadí k raritním.

Západočeské město Stříbro je známé nejen svojí hornickou historií, ale také dochovanými památkami, mezi které patří i renesanční kamenný most nad řekou Mží. Stavbu dlouhou šedesát a vysokou téměř šest metrů zdobí socha Jana Nepomuckého.

Most připomněla už v roce 2011 pamětní zlatá mince s nominální hodnotou 5000 Kč, kterou vydala ČNB. Ve veřejné soutěži vypsané bankou se ale tehdy sešlo více vynikajících návrhům, které však musely být pochopitelně odloženy.

S několikaletým odstupem se ale přece jen tři z nich nakonec realizace dočkaly. Pražská mincovna totiž téma mostu ve Stříbře zařadila do svého programu Návrhy českých mincí, jehož smyslem je oživit někdy i léta zapomenuté, umělecky ovšem vysoce hodnotné návrhy tuzemských výtvarníků. Tři novinky ze zlata a stříbra tvoří ucelenou kolekci a první z nich mincovna představila před několika dny.

Pohledy tří českých umělců

Motivy nesou signaturu akademického sochaře Zbyňka Fojtů a výtvarníků Martina Daška a Josefa Šafaříka. Lícní strana medaile od Zbyňka Fojtů zobrazuje téměř celý most z nadhledu. Je dobře patrné umístění historické podoby sousoší sv. Jana Nepomuckého s postranními anděly, dvoupatrové věže i mostních oblouků, kterých je celkem pět (tři před a dva za věží) a jsou nestejně široké. V opisu je název medaile a rok 2011, kdy byl připraven výtvarný návrh.

„Rubová strana ukazuje znak města Stříbra v renesanční podobě, který je plasticky proveden na mostní věži mezi okny nad průjezdem. Erb rámují dva ozdobné sloupy a text o vzniku mostu v nadezdívce,“ popisuje autor Zbyněk Fojtů kompozici, kterou nahoře doplňují heraldická zvířata.

Boční pohled na objekt zvolil Martin Dašek. Mostní dvoupatrová věž i socha sv. Jana Nepomuckého od Lazara Wiedemanna z roku 1721 (již bez andělů po stranách) se zrcadlí v řece Mži, která tak vytváří pomyslnou vodorovnou osu medaile. Text autor umístil dílem v horní části, dílem ve spodní „vodní“ polovině.

Rubové straně dominuje písmo a heraldická zvířata na plastické desce. Iniciála M je pak vtipně prodloužena mostní věží.

Také Josef Šafařík umístil na lícní stranu boční pohled. Odraz dvoupatrové věže z pískovcových kvádrů i oblouků na pilířích v řece Mži je umělecky ztvárněn s využitím kontrastní plasticity mincovní plochy.

Rubová strana kombinuje kompozici heraldických zvířat s písmem, charakteristickým pro rukopis autora. Stejně jako na lícní straně využívá střídání leštěných a matovaných ploch, což je markantní např. v hesle MOSTY, které provází a rámuje celý cyklus.

Kolekce Most ve Stříbře existuje ve zlatém i stříbrném provedení. Na výběr jsou vždy dvě velikosti (průměr 28 a 37 mm) v úpravách proof i standard. U stříbrných navíc nechybí ani verze opatřené ušlechtilou patinou. O všech variantách a technických parametrech podrobně informují numizmatické stránky www.Zlate-Mince.cz.

Dílo španělského mistra

Most ve Stříbře byl budován v letech 1555 až 1560 pod dohledem španělského mistra Benedikta Volcha z Ferrolu. Památný objekt díky zakomponované mostní věži koncepčně připomíná pražský Karlův most. Brána se tyčí na 5,15 metru širokém návodním pilíři. Letos byla dokončena postupná rekonstrukce, která započala prakticky už v roce 2000. Až do přelomu tisíciletí sloužil most silniční dopravě, po opravě ho nyní využívají především chodci.

(mk)