Dluh obchodních společností u nebankovních finančních institucí dosahoval na konci roku 2018 výše 157,5 miliardy korun a meziročně tak vzrostl o 12,1 miliardy korun. Průměrná výše dluhu na jednu společnost se meziročně nezměnila a činila 2,18 milionu korun.

Určitou formu dluhu mělo u nebankovních finančních institucí 72 277 společností, což je o 5 563 společností více než na konci roku 2017. Objem ohroženého dluhu se zvýšil o 115 milionů na 1,2 miliardy korun a počet nesplácejících společností se zvýšil o 213 na 3 085. Vyplývá to z dnes zveřejněných statistik Nebankovního registru klientských informací (NRKI). 

Celkový objem dluhu obchodních společností u uživatelů NRKI se meziročně zvýšil o 8,3 % stejně jako počet společností, u nichž NRKI registroval nějakou formu úvěru. Nejoblíbenějším úvěrovým nástrojem zůstal investiční úvěr, který čerpalo 54 592 společností, což je o desetinu více než na konci roku 2017. Následovala koupě na splátky, kterou využívalo 13 572 společností, operativní leasing s 10 895 společnostmi a finanční leasing s 8 043 společnostmi.
Za růstem dluhu obchodních společností stojí především investiční úvěry

„V uplynulém roce jsme v segmentu úvěrování firem zaznamenali dva trendy. Prvním byla stagnace zájmu o koupi na splátky a finanční leasing, o který se zájem dokonce snížil. Na druhé straně pokračoval výrazný nárůst zájmu o operativní leasing a o investiční úvěry,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací s tím, že na meziročním růstu dluhu o 12 miliard se investiční úvěry podílely 9 miliardami korun. Zájem o operativní leasing vzrostl meziročně o 14 % a zájem o investiční úvěr o desetinu. Naopak počet firem, které využívaly koupi na splátky, vzrostl o pouhé 1 % a počet firem s finančním leasingem klesl o 5 %.

Nejrychleji na Liberecku a na Vysočině

Počet společností s určitou formou úvěru u nebankovních finančních institucí rostl nejrychleji v Libereckém kraji, kde se zvýšil o 11 %. O 10 % potom vzrostl na Vysočině a o necelých 10 % také ve Středočeském, v Plzeňském a v Královéhradeckém kraji. Absolutní přírůstek společností byl největší v krajích s vysokou koncentrací obchodních společností, tedy v Praze (o 1 682 společností), v Jihomoravském kraji (o 625 společností) a v Moravskoslezském kraji (o 496 společností).

O desetinu

Objem ohroženého dluhu obchodních společností evidovaný v Nebankovním registru klientských informací vzrostl na konci roku 2018 meziročně o 115 milionů korun, tedy o 10,5 %, a dosáhl výše 1,2 miliardy korun. Za ohrožený dluh je považován takový dluh, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí řádné splátky úvěru, nebo u kterého byl úvěr zesplatněn. Na konci roku 2018 své dluhy u nebankovních finančních institucí řádně nesplácelo 3 085 společností, tedy o 213 (7,4 %) více než na konci roku 2017.

Nejhůře splácejí v Praze 

Podíl společností, které řádně nesplácely své závazky, činil v celé ČR 4,3 %. Nejhorší platební morálku měly společnosti v Praze, kde řádně nesplácelo své závazky 6,1 % společností. Následoval Jihomoravský kraj se 4,1 % společností. Naopak na Zlínsku své závazky řádně nesplácela pouze 2,5 % společností a na Vysočině 2,7 % společností. „Vyšší podíl společností nesplácejících své závazky v Praze a v Jihomoravském kraji může částečně souviset s tím, že právě v Praze a v Brně sídlí řada společností na virtuálních adresách a u těchto společností je obecně vyšší riziko, že přestanou komunikovat a splácet své závazky,“ dodává Jiří Rajl.

Webový odkaz: www.crif.cz 

Ilustrace Pixabay.com