Tomáš SteguraDigitální ekonomika mění podnikání i prostředí, ve kterém se odehrává. Přináší příležitosti i hrozby. O tom, jaké jsou dopady na podnikatele i banky, jsme hovořili s Tomášem Stegurou, ředitelem Digitalizace a architektury ČSOB, zodpovědným za firemní elektronické bankovnictví ČSOB.

Stále více se v souvislosti s digitálním světem hovoří o ochraně osobních údajů. Jak se tato problematika dotýká bank?

Významně. Bezpečnost systémů a ochrana dat našich klientů jsou základní kameny, na kterých budujeme důvěru zákazníků v naše služby. Důvěru je obtížné finančně vyčíslit, přesto ji považuji za naše hlavní aktivum, se kterým stojí a padá náš business.

Uvědomujeme si dostatečně hodnotu osobních dat a neposkytujeme je občas lehkomyslně?

Současná situace je tristní. Především na sociálních sítích lidé oznamují, kde se nacházejí, zveřejňují názory a informace soukromé povahy, sdílejí fotografie. Přitom si neuvědomují, kolik osobních informací je možné získat jen z publikovaného snímku: třeba stáří nebo sociální status, tedy jak drahou dovolenou si mohu dovolit, kam jezdím, v jakých obchodech nakupuji oblečení, co jím... V této souvislosti se mi líbí heslo „dnešní selfie – zítřejší biometrický profil“. To vystihuje, že dnes často nedohlédneme, jakým způsobem mohou být poskytnutá osobní data využita nebo zneužita v budoucnosti. Další rizika spočívají v hromadném vytěžování dat a profilování uživatelů. Výsledkem nemusí být jen cílená reklama, ale třeba i ovlivnění postojů celých skupin. Dřívější kauzy jako třeba Cambridge Analytica ukazují, že se tak dá ovlivnit i výsledek voleb.

Znamená to, že uživatelé jsou příliš důvěřiví?

Kamenem úrazu je nedostatek kritického myšlení. Lidé přistupují relativně ledabyle ke správě dat i k informacím, které získávají. Přispívá k tomu rostoucí informační složitost, je stále těžší ověřovat fakta, hoaxy mají vyšší virální potenciál než korektní zpravodajství. Relativně aktuálním příkladem může být lavina sdílení obrázků hořícího amazonského pralesa – až následná podrobná analýza ukázala, že jde o fotografie staré asi deset let a stejně bylo vyvráceno, že požáry „ohrožují plíce planety“. Běžný uživatel, ale nemá čas podrobně každou takovou zprávu ověřovat, spoléhá se maximálně na to, jakou důvěryhodnost má zdroj, odkud zpráva přišla.

Nejsou jedním z rizik bezplatné služby, u nichž poskytujeme svá osobní data výměnou za jejich používání?

U všech digitálních služeb bychom se měli podívat na to, jak daná aplikace využívá naše osobní data. Zvláště pozorní bychom měli být v případech, kdy jsou tyto služby bezplatné. Bonmot totiž říká, že nic na světě není zadarmo, a pokud se něco tak tváří, tak obava, že skrytou cenou jsou osobní data, je na místě. Našeho segmentu se to také týká, bankovnictví se digitalizuje, otevírá se třetím subjektům, pronikají do něj nové technologické společnosti (tzv. FinTech), často mají služby zdarma nebo poskytují finanční výhodu novým uživatelům. Vždy je třeba uvážit, zda konkrétní fintechová společnost poskytuje dostatečnou záruku spolehlivosti a bezpečnosti při nakládání s osobními daty ve srovnání s tradičními bankami.

Jak proměnila digitalizace tradiční bankovní business?

Jde o globální trend a my v něm nechceme být následovníky, ale naopak v čele pelotonu. Někdy mám dojem, že jsme spíše technologickou společností, která poskytuje finanční služby, než klasickým peněžním ústavem. Náš cíl je vytvořit banku, která svým klientům nabízí nástroje pro usnadnění života i podnikání. Tuto snahu označujeme pojmem Digitálně přátelská banka. Vlajkovou lodí tohoto úsilí je firemní elektronické bankovnictví CEB. Systém se stále vyvíjí, zatím máme k dispozici na třicet agend, které je možno obsloužit elektronicky, a to včetně žádosti o malé úvěry. Snažíme se vycházet vstříc i firmám, které mají digitalizovánu vlastní řídicí agendu – pomocí nástroje Business Connector je možné propojit vnitrofiremní podnikový informační systém s bankovnictvím a třeba dávkově zpracovat platební příkazy. Jen za poslední měsíc naše firemní elektronické bankovnictví ČSOB CEB obsloužilo transakce v hodnotě 200 miliard korun.

Znamená to, že cílem je plná digitalizace?

V retailu je to s digitalizaci a automatizací bankovních operací jednodušší. Pokud se týče ale firemní klientely a privátního bankovnictví, tam je to především vztahová záležitost a to se ještě dlouhou dobu nezmění. Automatizujeme a robotizujeme především jednodušší a opakované agendy. Příkladem, který digitalizaci provází, je snižující se papírová agenda. Součástí elektronického bankovnictví CEB je například funkce Virtuální pobočka, kterou používá několik tisíc firem. Běží tři roky, za tu dobu zpracovala více než 113 000 dokumentů, které byly vloženy nebo vygenerovány a následně elektronicky podepsány. Každý z nich dříve znamenal nutnost navštívit pobočku. V současné době vyzkoušel alespoň jednou některou online službu každý čtvrtý náš klient a roste i počet firem, které ani jinou formu komunikace již nepoužívají, protože zjistily, že je to pohodlnější.
Pro některé klienty to přináší opravdu zásadní úsporu, příkladem mohou být notáři a právníci. Ti často opakovaně zakládají účty, které vedou pro své klienty – obvykle pro nějaký konkrétní časově omezený účel, jako je třeba advokátní úschova. Dříve se celá agenda, spojená s otevíráním a uzavíráním účtů, dělala papírově na pobočce, teď to jde jednoduše online.

V souvislosti s digitalizací se hodně hovoří o úspoře pracovních sil. Týká se to i bankovnictví?

On je to vlastně důsledek všeobecného tlaku na efektivitu, který se nevyhnul ani nám. Na každou operaci, kterou digitalizujeme nebo automatizujeme, se díváme dvěma pohledy: snažíme se nejen zvýšit efektivitu a snižovat náklady, ale především chceme, aby z toho profitoval náš klient, kterému šetříme čas a peníze. Úspora lidské práce znamená také snížení chybovosti a zvýšeni rychlosti automatizovaných operací.

Pomáháte hledat nové obchodní příležitosti v digitálním světě i svým klientům?

Především v mezinárodním obchodě čelí firmy dvěma problémům. Jednak je to nalezení nových spolehlivých obchodních partnerů, druhým je riziko, že za dodané výrobky nebo služby nedostanou zaplaceno. Angažujeme se v projektu Trade Club, což je aplikace, která zahrnuje jak databázi dokumentů užitečných v mezinárodním obchodě, tak kontakty na potenciální obchodní partnery, jejichž důvěryhodnost je ověřena místní bankou. Prostřednictvím naší mateřské KBC jsme členem konsorcia, které za projektem Trade Club stojí, a díky tomu do něj mají naši klienti přístup, přičemž v České republice máme zatím exkluzivitu.
Druhým důležitým případem je nutnost zajistit vypořádání obchodu. Na to existují tradiční nástroje, jako je dokumentární akreditiv. Ten funguje tak, že jedním z účastníků je důvěryhodná třetí strana, které jedna strana složí peníze, a jakmile druhá strana prokáže plnění, tak tento prostředník uskuteční finanční vyrovnání. Jednou z možností, jak takové operace technicky uskutečnit mnohem pružněji online, je využití technologie blockchainu. Technologickou firmou, která takové řešení umí udělat, je společnost We.Trade. Díky její službě SmartContract tak operace, které dříve trvalo vyřídit týdny, je nyní možné uskutečnit i během několika hodin. Blockachin je ideální platformou, protože umožňuje všem účastníkům transparentně ověřit, že se daná transakce uskutečnila. I zde se – opět prostřednictvím naší mateřské banky – angažujeme a KBC je součástí konsorcia bank, které mají ve We.Trade podíl.

Jaká je vaše osobní ambice v oblasti rozvoje digitalizace a elektronického bankov­nictví?

Firemní online služby nabízíme pod heslem Digitálně přátelská banka, jak jsem již uvedl, a tak bych si přál, aby veřejnost neviděla v ČSOB jen tradiční finanční ústav, ale také technologicky zdatnou firmu, která disponuje sadou skvělých digitálních služeb a nástrojů. Díky nim umožňujeme firemním zákazníkům spravovat finanční záležitosti odkudkoli a kdykoli, a poskytujeme služby, které jim šetří čas i náklady. Byl bych rád, abychom i nadále v oblasti moderních technologií byli prvotřídními partnery pro své klienty a mohli jim občas ukazovat i cestu.

Alexander Lichý

Tomáš Stegura vystudoval obor informační management na Vysoké škole ekonomické v Praze. V roce 2006 započal svou kariéru ve skupině ČSOB, kde 

postupně působil v útvarech retailu a vývoje informačních technologií. Oblasti elektronického bankovnictví se pracovně věnuje 12 let a zastával řídicí pozice v projektovém a programovém řízení, IT vývoji a delivery managementu. V současnosti je zodpovědný za firemní internetové bankovnictví ČSOB CEB.