Roman MazákSituace, do níž se dostal celý svět kvůli pandemii, přináší nové a nové diskuze, názory, řešení. Na základě zkušeností, které vznikají, se odkrývá potenciál možností, jak život na planetě zvládnout. Ale i úvahy o hodnotách, jež prověřil čas, o návratu ke kořenům, nebo naopak o zapojení science fiction technologií ku prospěchu lidstva. Rodí se nová uskupení investorů, vědců, výzkumníků, dobrovolníků. Na pořad dne přišla také opodstatněnost menších prodejen.

Obchodní řetězce a nákupní centra, kde se shlukuje obrovské množství lidí, jsou z pohledu některých odborníků časovanou bombou. WHO doporučuje vyhýbat se místům s větší koncentrací osob, z odhadů přitom vyplývá, že velkým obchodním řetězcem či nákupním centrem může projít denně až 20 000 lidí. V jednu chvíli může být uvnitř až několik tisíc osob, a to v relativně malém a klimatizovaném prostoru. 

Družstvo CBA CZ je sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek, které aktuálně čítá více než 1000 prodejen a produkuje roční obrat více než tři miliardy Kč. Současným cílem CBA je vybudovat stabilní síť kvalitních maloobchodů, čehož se snaží dosáhnout podporou maloobchodníků, investicemi do prodejen, kvalitním marketingem nebo zaváděním nových technologií a služeb. Jak vidí úlohu menších prodejen nejen v sociálních souvislostech Roman Mazák, předseda Družstva CBA CZ, o tom je následující rozhovor:

Menší prodejny, a nejen na vesnicích, měly a snad mají stále své kouzlo. Lidem při nákupech běžných věcí pro život šetří čas. Ale nejen to... Mají menší prodejny stále své kouzlo? Šetří lidem při nákupech běžných věcí pro život čas? Dokážou plnit úlohu dobrého organizátora nejrůznější pomoci i být dobrým průsečíkem komunikace?

V dnešní době se ukazuje obrovská nepostradatelnost vesnických prodejen. Lidé si ani neuvědomují, o kolik pohodlnější a bezpečnější je nákup právě v nich. Nejsem zastáncem doby komunizmu, žil jsem v ní 20 let, stál ve frontách, nakupoval základní potraviny, postrádal výběr čehokoliv, ale kdyby tato situace s rozšířením viru a tím způsobenými omezeními nastala před 35 lety, tak by nikdo z nás neměl problém. V každém regionu existoval výrobce, velkoobchod, který zásoboval danou oblast, a v každé obci pak prodejna a restaurace. Česká republika byla naprosto soběstačná, a kdyby se tehdy uzavřela hranice, tak bychom tu podle mého názoru mohli žít desítky let a nic by se nestalo. Dnes jezdíme i stovky kilometrů do velkého hypermarketu a jedeme tam s celou rodinou, místo abychom zůstali doma se svými nejbližšími, a zároveň tak podpořili místního podnikatele. Navíc, když mám v okolí svého bydliště prodejnu, a nemusím tak za nákupy vyjíždět, mám 100 % jistotu, že se nevystavuji takovému riziku nákazy jako při nákupu v supermarketu. Znám svou obec, znám lidi. Také prodavačky v místních prodejnách, protože své zákazníky znají, nemusí mít takový strach z nákazy jako prodavačky v zahraničních řetězcích.

Platí tedy stále, že jsou takové obchody i významným místem sociálního kontaktu mezi místními?

Ano, je to tak. Za normální situace je prodejna pro mnoho občanů často jediným kontaktem s lidmi, rozebírají se zde všední záležitosti i obecní „klepy“. Nyní v době krize si lidé můžou povídat o problémech, radit se společně, samozřejmě při dodržování jistých zdravotně bezpečnostních opatření, jak situaci řešit, navzájem si pomoci s dodávkami zboží a léků a ostatních věcí.

Je pravdou, že nám tato nemoc otevřela oči a ukázala, jak moc si musíme vážit rodiny, přírody, svobody, zdraví. Jak se říká: „Všechno zlé je k něčemu dobré.“

Před lety měly své kouzlo chaty a zahrádky a lidé trávili čas v přírodě místo v hypermarketu. Štěstí totiž není jít nakupovat, ale prožívat čas s rodinou, okruhem blízkých, a věnovat se sami sobě. Rozhodně bychom se měli z této situace poučit. Dříve měli chataři a zahrádkáři možnost uniknout do menších obcí a do přírody, kde věděli, že je nic neohrožuje. V obcích byla infrastruktura, zemědělské družstvo, restaurace a obchod, který je zabezpečil. Dnes se ukazuje, že tento způsob života má něco do sebe a my bychom si z toho měli vzít ponaučení a trochu se k tomuto modelu vrátit. Pokud se však nepoučíme, může přijít něco horšího a pak už nebudeme mít žádnou cestu, jak z toho ven.

Mnoho drobných obchodů odešlo v posledních letech ze scény, některé naopak přibyly. Jaké a proč?

Bohužel dosud vláda, média a často ani sami občané nepodporovali místní prodejny a všichni najednou viděli budoucnost v řetězcích. A nyní přišlo něco, co všem ukázalo pravdu. Kdybychom si to uvědomili už dříve, prodejny se nemusely zavírat a mohly souběžně existovat. To, že se dnes pomalu zase znovu otvírají, je jen uvědomění některých moudrých starostů, kteří chápou situaci a chápali ji už před koronavirem. Myslím si, že se nesmíme tolik spoléhat na to, co přijde ze zahraničí, protože v případě takovéto krize, v jaké dnes jsme, zahraniční firma nebude řešit Českou republiku a její občany, ale bude chránit zájmy své země. Je to pochopitelné. Zavřou se hranice a zboží se k nám nedostane. A to platí i pro malé prodejny se zahraničními vlastníky. Aktuálně jsou v naší zemi stovky malých obchodů, které jsou zavřené, protože jejich majitelé odjeli zpět domů a některá místa jsou nyní bez zásobování potravinami.

Jakou úlohu má na českém maloobchodním trhu vaše družstvo?

Jsme nyní poměrně velký hráčem, díky dvěma pobočkám jsme schopni zásobovat téměř celou Českou republiku. V naší Maloobchodní síti CBA je přes 1000 prodejen, které zavážíme několikrát týdně. Mimo ně samozřejmě doplňujeme zboží také do ostatních maloobchodů, celkově jde o několik tisíc provozů. V Bílém Kostele máme sklad dostačující a na Šumperku jsme dostavěli sklad loni. Díky tomu máme zásoby na
45 dní a situace v souvislosti s koronavirovou nákazou nás nezastihla nepřipravené. Naopak někteří velcí nadnárodní výrobci se na situaci dívají ekonomicky a upřednostňují v dodávkách zahraniční řetězce ve snaze vyhnout se mnohamilionovým pokutám místo toho, aby kontinuálně pokrývali celý trh. Neuvědomují si přitom, že právě řetězce nejsou schopny zásobovat strategická místa jako například nemocnice.
Jako jediné maloobchodní družstvo v ČR také máme franchisovou síť poboček pod záštitou ČAF. Čerpáme z dlouholetých zkušeností na maloobchodním trhu a jsme schopni případným zájemcům o tento druh podnikání pomoci se vším – od projektu a stavby prodejny až po vybavení, vyskládání sortimentu, právní a legislativní pomoc, marketing a mnoho dalšího. Vše záleží na požadavcích, možnostech a zkušenostech majitele.
Obrovskou výhodou naší franchisy je také společný maloobchodní pokladní software s centrálním číselníkem zboží. Díky němu a našemu kompletnímu servisu každý podnikatel ušetří spoustu času a peněz.
Za těch skoro 30 let, co v tomto oboru podnikám, pořád věřím, že máme my, potažmo tradiční prodejny, na českém trhu místo. Nyní se to potvrdilo. Byl jsem přesvědčen o tom, že nastane doba, kdy se znovu ukáže nepostradatelnost tradičního maloobchodu. Doba, kdy se bez nás stát, respektive občané neobejdou.
Jako velkoobchod nedodáváme jen do prodejen, ale důležitou součástí našeho podnikání je také servis gastro provozoven. Zásobujeme školy, nemocnice, věznice, psychiatrické léčebny, domovy pro seniory a další. V mnoha oblastech jsme nejvýznamnějším dodavatelem, rychle nás nahradit by byl problém. Jak by fungovala nemocnice, kdyby neměla jídlo pro lékaře a pacienty? Co by se stalo ve věznicích? Co by dělali lidé v uzavřených obcích, kdyby přišli o svoji prodejnu a možnost nakoupit si potraviny? Naše práce je velmi důležitá a ukazuje se to nyní, v době krize.

Co se za poslední měsíce podařilo?

Úspěchem posledních měsíců a let je založení franchisové sítě, zavedení a správa pokladního systému a centrálního číselníku. Mimo to také dostavba poslední etapy logistického centra v Šumperku nebo například otevření první prodejny slovenské franchisové sítě hobby marketů Kinekus zde v České republice.
Velmi se nám také daří při renovaci prodejen. Jako jedni z mála v České republice děláme službu pro naše prodejny, tzv. remodeling. Po dohodě s majitelem připravíme kompletní projekt, v zásadě zjišťujeme, co je v prodejně správně a co špatně, kde by se dalo uspořit, co rozšířit, co vyměnit, jak poskládat zboží, zajistíme nabídku a dodávku zařízení a vybavení prodejny, personál na přestavbu, v případě zájmu se také podílíme na financování celého projektu. Máme skvělý tým lidí a spoustu zkušeností, což nám potvrzuje obrovský zájem ze strany prodejen.

Globalizace se dnes projevila velkými problémy v souvislosti s šířením infekce koronaviru. V jakých souvislostech vidíte tyto záležitosti?

Největší problém vidím v tom, že jako republika nejsme vůbec soběstační a v případě právě třeba takovéto infekce jsme strašně zranitelní. Já jen doufám, že až to všechno skončí a život se vrátí do normálu, se z této situace poučíme. Bude nezbytně nutné, abychom ustoupili ze svého nadměrného komfortu a abychom se vrátili alespoň částečně k tomu, co bylo dřív – k soběstačnosti. A to nemyslím jen soběstačnost republiky, ale i občanů. Každý člověk by měl mít připraven svůj krizový plán. Každý člověk je totiž zodpovědný sám za sebe a není reálné, aby se stát postaral o každého jednotlivého občana. Zodpovědnost je na každém z nás.
Objevme znovu kouzlo a důležitost vlastních zahrádek, skleníků, naučme se upéct si chleba, zašít ponožky. Moc jsme v poslední době zpohodlněli a zvykli si na to, že si zajdeme, kam budeme chtít, a koupíme si, co budeme chtít. Třeba obyčejnou mrkev, kterou místo nás na naší zahrádce vypěstovali lidé na opačné straně zeměkoule.

Potvrdily tedy současné události opodstatněnost menších prodejen?

Naprosto jednoznačně. Současná situace ukázala, že infrastruktura v jednotlivých obcích je nezbytná. Je nutné vytvořit plán, jak ji zachovat, a je třeba k jeho tvorbě pozvat odborníky. My se na trhu pohybujeme téměř tři desetiletí a máme v tomto směru obrovské zkušenosti. Známe dokonale prostředí, víme, jak fungoval trh dříve a jak funguje dnes. V případě zájmu jsme připraveni kdykoliv pomoci. Ale do dnešního dne nás nikdo nekontaktoval, neprojevil zájem. V řešení jsou pouze velké nadnárodní řetězce, které ze své podstaty v případě větších problémů nemají nejmenší šanci tuto situaci zvládnout.

Posílí se vazby regionálních výrobců a prodejců v souvislosti se zkušenostmi, které právě poznamenaly tržní vazby?

Ještě je brzy toto hodnotit. V tuto chvíli se všichni snaží zabezpečit cokoliv a jakkoliv. Nicméně už před touto krizí byly naše vazby s regionálními výrobci velmi silné. V našich prodejnách se podíl českých výrobků pohybuje mezi 70 % až 80 %, a to je velmi důležité pro to, abychom v případě krize zabezpečili chod prodejen. Protože na rozdíl od nás zahraniční řetězce 90 % dovážejí a bez regionálních dodavatelů by v jejich případě byla situace velmi kritická, ne-li neřešitelná.

O čem nyní v družstvu přemýšlíte? Promítnou se současné vlivy do vaší strategie?

Já mám svoji strategii vymyšlenou minimálně na deset let dopředu a současné dění ji neovlivní. Doufáme, že někdo na vládě si uvědomí nepostradatelnost tradičního obchodu a podpoří nás. Snažíme se být soběstační a nebýt závislí. Pokud vláda nepřijde s plánem, jak zabezpečit vesnice, tak plány měnit nebudeme. Avšak v případě, že budeme mít podporu zákonodárců a někdo si všimne, že existujeme, nebudeme mít problém plány změnit a vesnické provozy daleko více zabezpečovat.

ptala se Eva Brixi