Ta se však od počátku potýkala s mnoha problémy. Postupně se zbavila výroby vepřového masa, avšak pokles rentability provázející výrobu vajec přetrvával. Zcela zásadní změna nastala koncem roku 2010, kdy nový vlastník – GASCONTROL, společnost s r. o. – vzal tuto novou a zaměřením netradiční firmu pod svá křídla a začlenil ji do svého konsorcia GASCONTROL GROUP. Do čela výrobny vajec přichází ze severu Moravy Ing. Tomáš Milich s cílem přetvořit do reality vizi spolumajitelů a zakladatelů konsorcia Meiczyslawa Molendy a Františka Sasyna, jíž bylo přebudovat tuto výrobu na základě současných vědecko-výzkumných poznatků s využitím nejnovějších technologií a dostat ji, jak se říká na Moravě, z chvosta na špicu.
Po dvou letech intenzivního snažení a nemalých investic, jež zde GASCONTROL GROUP investoval, se podnik dostal z červených čísel. V oboru jej začali brát vážně, ale současně si vedení muselo zvykat na občasné údery pod pás v souvislosti obtěžování okolí zápachem aj. i když k nejbližším stavením je to odtud pěkně daleko... ale to je jiná kapitola, která má své účastníky a současně, jak se lze přesvědčit, i řešení. Podnik nově spojil výrobu vajec s vlastním chovem nosnic a s využitím nových technologií a klecových systémů dle směrnice Evropské unie vznikla na Těhuli moderní farma. S pomocí investic, které již přesáhly 70 milionů korun, se od základu změnilo vše, co bylo až dosud se živočišnou výrobou a produkcí vajec spojeno. Významný podíl na úspěších měly rovněž předcházející zkušenosti od výroby krmných směsí přes chov nosnic až po využívání všech osvědčených postupů pro docílení současné špičkové produkce, která představuje až 319 vajec na nosnici za rok; a to rozhodně není zanedbatelný údaj.
Ing. Tomáš Milich
V tomto bez nadsázky unikátním systému chovu slepic v klecových systémech moderní konstrukce umístěných v halách se zajištěním maximální hygieny, čistoty a nezávadnosti surovin na vstupu a konečného produktu na výstupu, došlo k podstatnému zvýšení produktivity práce i samotné produkce vajec. Ta v současnosti převyšuje 66 milionů vajec za rok. Podle slov ředitele Ing. Tomáše Milicha jde o nový směr v chovu nosnic vycházející z nadčasové filozofie předměstských farem.
Na Těhuli postupně vzniklo 12 produkčních hal, které byly obsazovány kvalitními nosnicemi z vlastního odchovu, který se vždy odvíjí od okamžiku dovezení jednodenních kuřat ze zahraničí. Kuřat, z mimořádně kvalitního genetického fondu, pro něž bylo vybudováno již šest odchovných hal.
Takto doma vychované kvalitní nosnice, umístěné do moderních hal vybavených nadčasově vyspělými klecovými systémy spolu s využitím automatizovaných systémů vytápění, krmení, napájení, sběru trusu, nepřetržité certifikované kontroly vajec, tvoří základ této moderní výroby. Tím však modernizace zdaleka nekončí. Další nemalou investicí bude výstavba bioplynové stanice umožňující výrobu energie využitím 8 tisíc tun slepičího trusu vyprodukovaného ročně v kombinaci s kukuřičnou siláží, senáží či zelenou sečí. Proporcionálně to bude 53 % trusu a ve zbytku směs zelené hmoty a případně siláže, které se zpracují na bioplyn, jenž bude jako výsledný produkt spalován v kogenerační jednotce. Dojde tím k podstatnému snížení nákladů na spotřebu elektrické energie a výrobu tepla, a tím k dalšímu zefektivnění výroby.
Ing. M. Molenda
Na některé podrobnosti této zajímavé přeměny od nerentability k prosperitě jsem zeptal ředitele OVUS – podnik živočišné výroby, spol. s r. o., Ing. Tomáše Milicha při nedávné návštěvě Slaného:
Důležitou roli zde sehrály moderní technologie, můžete je alespoň ve stručnosti představit?
Využíváme například plně automatizované krmení nosnic, což v praxi znamená optimální využívání devíti druhů krmných směsí (na přírodní bázi), takže každá slepice dostává dávku podle svého stáří a kondice; tedy směs, kterou potřebuje. Nejen, že jim toto krmivo prospívá, ale zvyšují snášku, díky čemu se dostáváme vysoko nad běžné standardy. To ale není vše. Souvisí s tím ještě řízený světelný a teplotní režim, každodenní veterinární dohled, průběžné kontrolní vážení nosnic a vajec, odběry krve a trusu slepic, kontroly pitného režimu, spotřeby vody, zkrátka v každém okamžiku musíte vědět prakticky o každé konkrétní slepici vše nezbytné, což nám umožňuje využití průmyslových počítačů.
Ředitel Milich vyndává z kapsy mobilní telefon a po chvilce mi na displeji demonstruje v řeči čísel okamžitý teplotní a světelný stav na konkrétní hale, spotřebu vody, spotřebu krmení, snášku, a pokud by to nastalo, věděl by i o úhynu a jeho přesné lokalizaci.
Kolik nosnic takto sledujete?
Opravdu mnoho. V produkčních halách je téměř 230 tisíc nosnic a v chovných pak dalších 218 tisíc kuřic.
Ve vlastním provozu vyrábíte vaječné suroviny pro lahůdkářskou výrobu i provozy rychlého občerstvení. Jakou část produkce takto zpracováváte?
Je to ročně kolem 15 milionů vajec. Jednou z výhod je fakt, že můžeme takto zpracovávat křapky a další vejce, která pro porušení skořápky kontrolní systém z procesu vyřadil.
Zmínili jsme se o plánované výstavbě bioplynové stanice, v jaké fázi přípravy se projekt nachází?
Jsme stále ještě ve fázi stavebního řízení a půjde-li vše bez komplikací včetně získání dotace, rádi bychom práce zahájili letos v červnu. Loni jsme přišli o připravovanou dotaci ve výši téměř 20 mil. korun vinou průtahů souvisejících se stavebním řízením. Tak snad to již vyjde.
Ovlivní tato investice rovněž některé kritizované ekologické nedostatky?
Zajisté, jednoznačně dojde k úbytku zápachu z prvovýroby a zapravování trusu na hnojivo – toho je denně cca 25 tun. Vzhledem k tomu, že provoz stanice bude splňovat všechny legislativní požadavky, tedy s tím spojené normy a předpisy, nebude provoz přinášet žádná rizika pro okolní obce a jejich obyvatele.
Jaké bude mít bioplynová stanice energetické výstupy a jak je míníte využívat?
Bude to elektrická a tepelná energie, přičemž teplo plně zpracujeme v odchovných provozech, kde haly temperujeme celoročně, a elektrickou energii spotřebujeme asi ze dvou třetin v provozu farmy a v produkčních halách. Zbytek energie budeme dodávat do distribuční soustavy.
Byl pro vás uplynulý rok z ekonomického hlediska víc než úspěšný?
Rok 2012 je možné považovat jako rok mimořádně )úspěšný z hlediska hospodářského výsledků, kde náš dosažený zisk byl v řádu milionů korun; pro zajímavost, podařilo se nám vyprodukovat 66 milionů slepičích vajec. Co je ale neméně důležité, podařilo se nám aplikovat výsledy výzkumu a inovací přímo do výrobního procesu, ať se již bavíme o počítačově řízeném krmení nosnic nebo nových zootechnických postupů v samotném odchovu kuřic i ve zpracování vajec. To vše s sebou přineslo mnohonásobně vyšší produktivitu práce a zároveň efektivitu výrobních procesů.
Postavili jste si pro letošek laťku mnohem výš, anebo vlivem výstavby BPS a všeho kolem ní chcete alespoň zůstat na již dosaženém?
V každém případě musíme pokračovat v tempu inovací a modernizací farmy i nadále.
Co o nemalých investicích do společnosti OVUS ve Slaném soudí její spoluvlastník Mieczyslaw Molenda, tuto otázku jsme mu položili po telefonu a zde je odpověď:
M. Molenda: Naším záměrem je vytvořit farmu, která bude využívat nejmodernější technologie při dodržování ekologického způsobu chovu, potažmo produkci vajec, a zároveň s při využívání běžných přírodních krmiv.
Zatímco jsme hovořili, palety s tisíci zkontrolovanými vejci mizely v útrobách automobilů, aby zamířily za spotřebiteli. O moderním velkochovu a výrobě vajec si můžeme myslet cokoli, ovšem je pravdou, že původní kočovný způsob chovu je kapacitně nahradit nemůže. Navíc má mnoho handicapů z hlediska udržení nezávadnosti a vysoké kvality produkce a nemůže konkurovat ani cenově. Ředitel Milich se pohledem na mobilní telefon přesvědčil, zda kuřata jsou ve všech halách v pořádku a došlo na rozloučení.
Odjížděl jsem s dobrým pocitem. Za podpory GASCONTROL GROUP zde vznikl dobře fungující stroj, ovšem i v tomto případě na tom mají největší podíl lidé. Schopní a obětaví pracovníci farmy spolu s vedením společnosti OVUS v čele s Tomášem Milichem a samozřejmě všichni, kdo se zde denně kolem slepic a vajec točí. Dokázat dostat nerentabilní výrobu na nejvyšší vrchol za pouhé dva roky, to klobouk dolů.
Jiří Novotný