Zájem o řemeslo má stále okolo 28 % středoškoláků. V České republice je dlouhodobě patrný pokles zájmu žáků o odborná učiliště, což dokládají i čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ) a statistická ročenka školství, kterou vydává Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. Ke konci 90. let zaznamenala učiliště prudký pokles počtu žáku, ale od školního roku 2005/06 se situace ustálila a platí, že více než čtvrtina všech středoškoláků jsou žáci odborných učilišť.

Ve školním roce 1989/90 podle čísel ČSÚ navštěvovala více než polovina středoškoláků střední odborná učiliště. Z celkového počtu 626 022 žáků středního vzdělávání bylo 338 175 učňů. Kdežto nyní, o 26 let později, navštěvuje učiliště jen 128 170 žáků z celkových 452 482 středoškoláků. V poslední 8 letech se však situace výrazně nemění. Ze Statistické ročenky školství plyne, že každý rok nastoupí do prvních ročníků okolo 33 tisíc učňů. V září 2014 to bylo konkrétně 33 129 žáků. „V současnosti začíná být velký zájem o kvalitní pekařské a uzenářské výrobky, pokud možno vyráběné tradiční formou. Zvyšuje se tedy i zájem o vyučení v oboru pekař i řezník,“ komentuje situaci Zdeňka Matoušková, ředitelka SOU gastronomie a podnikání v Praze.

Učně si vychovají sami

Menší zájem o řemeslo spočívá v tom, že jak děti, tak jejich rodiče, upřednostňují, s ohledem na budoucí uplatnění se, všeobecné vzdělání zakončené maturitou. Přitom právě po absolventech učebních oborů je na pracovním trhu velká poptávka. „Žákům a rodičům se musí tato řemesla předvádět jako potřebná a společensky oceňována i s možností budoucích výdělků a stability práce,“ říká ředitelka učiliště, které dlouhodobě spolupracuje s hypermarketem Globus na Černém mostě. Mnoho velkých firem si v posledních letech uvědomuje, že spolupracovat s konkrétním učilištěm je pro ně výhodou. Z mnoha učňů, které si firma vychová, se po skončení učení stanou její loajální a cenní zaměstnanci. „Výstavbou a zřizováním pekáren v obchodních řetězcích se zvyšuje poptávka po absolventech výučního listu,“ dodává Zdeňka Matoušková.

Hypermarket Globus například začátkem tohoto školního roku odstartoval pilotní ročník učňovského programu, který v sobě zahrnuje nejen individuální způsob odměňování učňů, ale i zcela nový přístup k žákům, kteří jsou v Globusu na praxi. „Nový program testujeme v pražském hypermarketu na Černém Mostě na skupince 18 žáků. A před ukončením tohoto školního roku jsme zatím s výsledky spokojeni. Od příštího školního roku chceme tuto formu práce s učni postupně zavést na další hypermarkety,“ říká Sandra Kipeťová z personálního oddělení Globusu.

Jedinečnost programu je ve způsobu odměňování učňů. Kolik si vydělají, záleží na jejich šikovnosti, angažovanosti a odvedené práci. Žáci jsou na začátku zařazeni do střední kategorie, kde dostávají 28 korun na hodinu. Po třech měsících ve společnosti jsou učni poprvé hodnoceni. Mohou si polepšit a vystoupat v nejlepším případě do první kategorie, v níž si mohou vydělat až 53 korun nebo naopak klesnou do nejnižší – páté kategorie, až na státem garantované minimum. „Ti šikovní si mohou přijít na téměř stejné peníze, jako mají brigádníci. Na praxi si tak mohou slušně vydělat a to je dobrá motivace,“ míní Sandra Kipeťová. Novinkou v odměňování učňů, pro kterou se Globus rozhodl, je také to, že žákům platí každou hodinu, kterou na praxi stráví a nikoli jen produktivní hodiny, jak jim určuje zákon.

Klíčem je individuální přístup

Pro individuální přístup je však nutné, aby počet učňů nepřesáhl únosnou míru. Podle personalistky je to pro každý hypermarket ideálně maximálně dvacet až dvacet pět učňů ze všech tří ročníků. „V součtu všech hypermarketů se pak dostaneme na číslo 300 – 375 učňů, které bychom v celé společnosti měli a to jsme schopní v novém režimu zvládnout. Jakmile je to 600 – 800 učňů, jako doposud, tak ten osobní kontakt udržet nejde,“ komentuje personalistka.

Této situaci nepomáhá ani to, že forma spolupráce škol se zaměstnavateli není nikde pevně zakotvena a záleží tak jen na vzájemné dohodě. „Naším cílem je dosáhnout toho, že děti budou chtít jít k nám. Ne, že budou primárně hledat školu a pak čekat, kam je na praxi umístí. Jenže tento model je v rámci české legislativy složitý. Školy totiž hledají uplatnění pro své učně až podle toho, jak mají naplněné třídy,“ popisuje Sandra Kipeťová z Globusu.

Pro úspěch svého projektu však musel najít Globus i vhodného partnera z řad odborných škol. Tím se pro hypermarket na Černém Mostě stalo pražské SOU gastronomie a podnikání. Jednotlivé hypermarkety nemusí hledat nové partnery z řad odborných učilišť. V podstatě každý z 15 hypermarketů navázal kontakt se školami z regionu hned poté, co byl otevřen. Počet spolupracujících škol se samozřejmě hypermarket od hypermarketu liší. „Pohybujeme se v rozmezí od žádné až tři školy na hypermarket. To znamená, že spolupracujeme s téměř 50 učilišti,“ uzavírá Kipeťová.

(tz)