Informační povinnost za rok 2014 doposud nesplnilo 71 procent tuzemských společností. Základní termín pro vložení finančních výkazů do sbírky listin vypršel koncem července 2015 a nejzazší termín uplynul na konci loňského roku. Nejhorší situace je v Praze a mezi firmami se žádnými nebo nízkými tržbami. Nejméně disciplinované jsou firmy z finančního zprostředkování a maloobchodu. Analýzu dnes zveřejnila poradenská společnost Bisnode, která se zabývá poskytováním ekonomických informací o firmách.

Informační povinnost dlouhodobě neplní nadpoloviční většina společností. „Neplnění zákonem stanovených pravidel na straně jedné, a nevymáhání platné legislativy na straně druhé, z pohledu transparentnosti podnikatelského prostředí vnímáme negativně,“ komentuje statistiky analytička Bisnode Petra Štěpánová s tím, že s sebou přináší celou řadu negativních jevů jako je například prostor pro korupci nebo konkurenční výhodu právě pro ty společnosti, které porušují zákon.

„Je vhodné prosadit pravidlo, díky kterému společnosti, které nesplní informační povinnost, nebudou moci získat veřejnou zakázku či dotaci“ říká Janusz Konieczny, analytik Nadačního fondu proti korupci, který této problematice dlouhodobě věnuje a dodává: „Řešení lze rovněž hledat v podstatném zvýšení vymahatelnosti práva. Rejstříkové soudy by měly uplatňovat sankční mechanismy či dokonce přistoupit k řízení o zrušení společností s likvidací. Zatímco Krajský soud v Brně přistupuje k tomuto problému relativně pečlivě a v období od 1. 1. 2014 do 31. 3. 2015 udělil 723 pořádkových pokut, Městský soud v Praze udělil ve stejném období pouze 280 pokut, ačkoliv právě v Praze je zapsaných mnohem více společností a nedodržování informační povinnosti je zde nejvyšší. Pro změnu Krajský soud v Ostravě nebyl schopen údaj o pokutách vůbec zjistit.“ „Pokud by stát začal systematicky vymáhat pokuty za neplnění informační povinnosti, mohl by podle našich výpočtů získat nejméně 13,7 miliard korun, ale až 256,3 miliardy korun dodatečných příjmů do státního rozpočtu,“ dodala Petra Štěpánová z Bisnode.

Za rok 2014 doposud informační povinnost nesplnilo více než 71 % firem, za rok 2013 přes 61 procent. Z hlediska právní formy dlouhodobě tuto zákonnou povinnost spolehlivěji plní spíše akciové společností než společnosti s ručením omezeným.

Plnění informační povinnosti v letech 2010 – 2014*

Zdroj: Bisnode (*data k 10. 1. 2016)

Čím vyšší tržby, tím spolehlivější plnění informační povinnosti

Naprosto nejhorší přístup k dodržování platných právních norem mají firmy, které podle ČSÚ nevykazují tržby. V této kategorii informační povinnost za rok 2014 doposud nesplnilo téměř 87 % společností. „Často se jedná o mrtvé schránky, které nevykazují žádné podnikatelské aktivity,“ vysvětluje Petra Štěpánová z Bisnode. Nejlepší přístup ke zveřejňování finančních výkazů mají naopak společnosti s ročními tržbami přesahujícími jednu miliardu korun. „V této kategorii tržeb sice za rok 2014 informační povinnost nesplnilo 27 % podnikatelských subjektů, nicméně za rok 2013 se jedná o 7 % firem, a v letech 2010 až 2012 o méně než 5 %,“ dodala analytička Bisnode s tím, že dlouhodobě platí, že s růstem tržeb roste i podíl firem, které informační povinnost plní.

Plnění informační povinnosti v letech 2010 – 2014* podle tržeb

Zdroj: Bisnode (*data k 10. 1. 2016)

Informační povinnost v Praze nesplnilo přes 76 % firem

Nejhorší informační povinnost dlouhodobě vykazují firmy, které mají registrované sídlo v Praze. Za rok 2014 v Praze nezveřejnily výsledky svého hospodaření více než tři čtvrtiny firem. „Byznys se v České republice koncentruje v největších městech. V Praze má registrované sídlo přes 40 % českých firem. Větší města přitahují podnikatelské subjekty kvůli větším obchodním příležitostem na trhu, ale také vyšší prestiži a obchodním možnostem dané lokality. To s sebou přináší ale také negativní jevy – v hlavním městě evidujeme největší počet nespolehlivých plátců DPH, Praha je z hlediska četnosti daňových kontrol mezi podnikateli považována za daňový ráj, a je také místem, kde firmám, po přestěhování, rázem výrazně klesá ziskovost, což je pravděpodobně důsledek „kreativního“ účetnictví,“ doplnila analytička Bisnode, Petra Štěpánová.

Plnění informační povinnosti v letech 2010 – 2014* podle sídla firmy

Zdroj: Bisnode (*data k 10. 1. 2016)

V šesti segmentech podnikání podíl firem, které nesplnily informační povinnost, přesáhl 90 %

Ostatní finanční zprostředkování je oblast podnikání, kde informační povinnost za rok 2014 doposud nesplnilo více než 96 procent podnikatelských subjektů. V rámci maloobchodu s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky finanční výkazy nezveřejnilo přes 92 procent společností. Nad 90 ti procentní hranicí neplnění informační povinnosti jsou aktuálně také činnosti související se zaměstnáním, úklidové činnosti a velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky.

Nejhorší plnění informační povinnost za rok 2014 podle předmětu činnosti

Zdroj: Bisnode (*data k 10. 1. 2016), jen obory činnosti ve kterých podniká nejméně 100 firem